Při více než hodinové přednášce, kterou zahájila projekce výroků spojených se Ziburovým cestováním, se lidé velmi dobře bavili.

Cestovatel se ukázal jako talent na rozesmátí publika, které netvořila zdaleka jen jeho věková kategorie. Částečně proto, že si nebál dělat legraci z lidí které potkal, z těch kterým přednášel a přednáší a ani ze sebe.

Zhruba dvě stovky lidí tak doslova nasávaly jeho zážitky z pěší pouti po Nepálu a Číně, kterou uskutečnil loni.

„To nejlepší, co jsem si odvezl? Zaprvé pocit, že jde projít devět set kilometrů zeměmi, kde vám naprostá většina lidí nerozumí. Zadruhé pak ve mě cesta prohloubila přesvědčení, že jsou lidé dobří,“ uvedl po přednášce cestovatel, který ještě měl co dělat, aby desítkám zájemcům podepsal své knihy.

„Neznamená to ale, že bych si cestu do Číny bez znalosti Čínštiny chtěl zopakovat,“ rychle s úsměvem dodává.

Prostějovan David Vidrman se chystá na čtvrtý ročník pořádání závodů v Plumlově: na programu jsou duatlon a triatlon.
Pořadatel duatlonu a triatlonu David Vidrman: Pověsil jsem si na krk pěkný kříž

Levně a s pavouky

Zibura by mohl sloužit i jako příklad levného cestování. Ať už kvůli tomu, že se ubytovával v rodinách a ne hotelích, nebo právě díky chození pěšky. I když, to mu také občas někdo v Číně narušil.

„Výhodou v totalitních zemích je, že když jsou policisté na vaší straně, klidně zastaví auto a přikáží řidiči, že jedete s nimi. Nevýhodou je opak - prostě vám přikážou jet autobusem a vy musíte jet,“ prozradil k Číně. „Číňany jako takové jsem si ale moc oblíbil,“ dodal.

Na svých cestách zažil ledasco: brouky a obrovité pavouky v pokoji, týdny stále stejnou stravu ale také hlad, několikeré ztracení a obrovité puchýře na chodidlech.

„Člověk si ale takové věci nesmí připouštět. Jak přichází lítost, je třeba se zabavit,“ řekl k svému receptu na strasti cesty. A zároveň vysvětlil, proč cestuje sám.

„Jak jste sám, lidé vás snáze přijímají, není tak těžké sehnat ubytování, poznat se s nimi. A při návratu domů si pak kamarádů a přátel vážím víc,“ vysvětluje.

Přestože v Nepálu a Číně strávil tři měsíce a nyní se chystá na dlouhé cesty po Arménii a Gruzii, v zahraniční by žít nechtěl.

„V žádném případě si to ani neumím představit. Ani nechápu, proč se lidé jinam stěhují,“ poznamenává na závěr rozhovoru, po kterém se odebral do místního hotelu dumat o dalších dálkách a zážitcích, co ho čekají.

Jakub Oulehla, jeden z prostějovských domovarníků
Piva z velkovýroby jsou bez nápadu, říká Prostějovan. A vaří svoje