Co vás přimělo vytvořit projekt Český výrobek?

Byl to postupný vývoj. Hodně k tomu přispěl rok 1989, kdy se otevřely hranice a dostalo se sem mnoho zahraničních výrobků. Většina z nich byla ze začátku dobrá, ale kvalita postupem času ustoupila do pozadí a cena klesala. Už v té době mě začalo napadat, že bychom se měli vracet k českým výrobkům. Vznikla tak touha naše výrobky podpořit a odlišit je. Proč dávat přednost zahraničním výrobkům, když tady máme české kvalitní výrobky?

Vycházel jste i z vlastních zkušeností?

Pracoval jsem v několika zahraničních firmách, a pak i českých a viděl jsem v té době, že na trhu je mnoho se zahraničními kvalitou srovnatelných českých výrobků, ale protože neměly svou prezentaci, zákazníci je nekupovali nebo je vůbec nenašli. Proto jsme se rozhodli později vytvořit projekt Český výrobek a propagovat pravé české výrobky.

Ne všechny výrobky označené jako české, jsou české. Setkal jste se s tímto jevem?

Ano, například v roce 2012 Sedlčanský hermelín. Malým písmem bylo na obalu napsáno u jednoho kódu P jako Česká republika a T jako Polsko, u druhého kódu pak stálo T, z čehož bylo rozpoznatelné, že sýr byl vyroben v Polsku. Dnes mám informaci, že se Sedlčanský hermelín skutečně vyrábí již jen v Čechách. Další případ je káva Jihlavanka. U ní víme, že výrobce pouze využívá jméno českého města, proto aby podpořil prodej, jinak je to výrobek polský, a káva by se mohla klidně jmenovat Varšavanka. Formou tiskové konference se snažíme obeznámit veřejnost s tím, které výrobky jsou české, a které se tak jen tváří.

Máte například zpětnou vazbu, že se výrobky s logem Český výrobek prodávají víc než jiné?

Je to hodně těžké poznat, jestli je prodej výrobku podpořen tím, že nese naše logo, protože jdou výrobky často do letáku do slev nebo mění obaly. Máme ale jednoho výrobce zdravé výživy, tam nám jeden pracovník firmy oznámil, že přeměna obalu trvala asi rok a výroba se zvýšila asi o 30%. Od zákazníků, kteří odebírali jejich výrobky do obchodů měli zpětnou vazbu, že se jim tato značka osvědčila.

Výrobků s označením Český výrobek je přes dva tisíce a stále jich přibývá. Jsou některé výrobky tady z Prostějovska označeny logem Český výrobek?

Logo Český výrobek nesou například produkty firmy Nekr, která vyrábí přídavná zařízení stavebních strojů nebo Pekařství Josef Metzner z Čelechovic na Hané.

Takže tyto dvě. Náš problém je ten, že se o nás moc neví.

Jaká musí firma, která chce začít používat logo Český výrobek, splňovat kritéria?

V první řadě musí být výrobek vyroben v České republice, vyrábět by jej měli převážně čeští zaměstnanci. 50 procent výrobku by mělo být tvořeno českými surovinami a komponenty, pokud jsou u nás dostupné. Důležité je, aby výrobek byl skutečně český a nešlo jen o nějaký přebal. Provádíme také kontroly na místě a díváme se na to, zda jsou výrobky skutečně vyrobené tady. Měli jsme například několik zájemců, kteří chtěli používat naše logo, když jsme jim řekli, že se přijedeme podívat, ztratili zájem. Jsou totiž firmy, které si dávají logo a nášivky tradiční český výrobek a české nejsou.

V čem je značka Český výrobek prospěšná zákazníkům, kromě toho, že si může být zákazník jistý, že si s tímto logem kupuje ryze český produkt?

Peníze, které získá výrobce z prodeje, se dělí. Jdou na plat dělníka, který utratí u nás, na sociální a zdravotní pojištění, které jde zde v Česku na důchody, školy, nemocnice, úřady, a pak daně, které jdou do státního rozpočtu. Část peněz tak vracíme společnosti, ve které žijeme, kdežto, když si koupíme něco například z Polska, peníze jdou jinam.

Pořádáte i nějaké akce pro veřejnost, aby se o vás vědělo?

Ano. Pokud si všimnete slaví se nejrůznější mezinárodní dny (Den mokřadů 2. únor, Den nemocných 11. únor, Den průvodců cestovního ruchu 21. únor pozn. red.). Pro české výrobky žádný den nebyl, a tak se naše firma před čtyřmi roky rozhodla prosadit na 27. října, den před státním svátkem, Den českých výrobků. K tomuto dni pak pořádáme v Praze akce, kde si mohou lidé prohlédnout či ochutnat české výrobky, a mohou k tomu i něco vyhrát.

Plánujete podobnou akci i u nás v Prostějově?

Musím říct, že naše prostředky jsou velmi omezené, takže musíme velice pečlivě vybírat a zatím se zaměřujeme na ty největší města. Kdyby prostředky byly, tak proč ne. Věřím, že k tomu jednou dojde.

(Leo Kolečkář se narodil v roce 1963 v Prostějově, kde také vystudoval Gymnázium Jiřího Wolkera. Po střední škole odešel na Vysokou školu dopravní v Žilině. V současné době žije v Držovicích.)