Podle místní pověsti byly věže původně čtyři, dochovala se však jen tato jediná. To však zřejmě není tak úplně pravda. Nejspíše je totiž pozůstatkem gotické tvrze.

Sama stavba nese znaky takzvaného donjonu, tedy obytné věže sloužící v případě napadení jako útočiště. Patrné je to především na čtvercovém půdorysu.

Tvrz v Drahanovicích dokládají dokumenty již roku 1351. Ve druhé polovině 14. století byla vystavěna její hlavní část, kamenná věž. Roku 1567 ji Jan Drahanský ze Stvolové upravil renesančně. Tehdy přibylo také točité schodiště.

„Roku 1723 byl statek v Drahanovicích natrvalo spojen s panstvím v Čechách pod Kosířem a tvrz ztratila svůj význam. Budovy majitelé postupně zbourali nebo přestavěli a zachovala se jen Černá věž. Její podobu kolem roku 1850 pozměnili novým nezvyklým zastřešením - takzvanou routovou střechou. V této podobě se dochovala až do dnešní doby,“ vylíčila dějiny stavby kastelánka.

Věž byla poprvé veřejnosti otevřena roku 2002.

Dnes si můžete uvnitř prohlédnout archeologickou, historickou a národopisnou expozici zachycující dějiny regionu na úpatí Kosíře.

V současné době je zde také expozice obrazů Jana Mičkala, obrázky na břidlici zde bude o prázdninách vystavovat Veronika Srdýnková. Od 22. srpna chystají Drahanovičtí výstavu z historie a současnosti rádia s názvem Od krystalky k mobilu.

I pod věží není kultury málo.

„V areálu Černé věže pravidelně pořádáme různé společenské akce a setkání, zábavné programy pro děti i dospělé, koncerty a velkoplošná promítání, probíhají zde také svatební obřady,“ uvedla Lichnovská. Právě v tomto prostoru proběhl 1. července folkový koncert Předzahrada.

„V současné době je v Černé věži stálá expozice Vlastivědného muzea Olomouc, která se vztahuje k archeologii a historii obce a jejího okolí. Nejvyšší patro je uzpůsobeno pro malou galerii a slouží pro pořádání výstav různých žánrů,“ prozradila kastelánka Lucie Lichnovská.