Vedení města si je této neutěšené situace dobře vědomé, má však jen omezené možnosti, co s tím dělat. Budovu totiž vlastní plumlovští sokolové a ti v současnosti prostě nemají na opravu objektu dostatečné finanční prostředky.

To potvrzuje i sekretář sokolů František Kocourek.

„Technický stav objektu je velmi špatný, na nějakou větší opravu ale bohužel teď peníze nemáme,“ vysvětlil Kocourek s tím, že sokolové se nicméně snaží najít řešení, jak objekt opravit a využít.

„Zvažujeme přípravu projektu na využitelnost budovy, limitují nás přitom ale požadavky památkářů,“ sdělil Kocourek.

Podle něj je jednou z dalších možností i prodej budovy nějakému investorovi.

„V této souvislosti proběhla i jednání s městem Plumlov, ale jen zatím taková úvodní sondující situaci,“ vysvětlil František Kocourek.

Alternativa? Do hry se vloží město

Městu se tak nabízí varianta v podobě koupě této budovy a následné opravy pod vlastní gescí.

„Je to ovšem běh na dlouhou trať, navíc je objekt památkově chráněný, což také komplikuje situaci,“ vysvětlují starostka Gabriela Jančíková.

„Za sebe můžu říct, že si dokážu představit, že budovu někdy v budoucnu město koupí a promění například ve stavbu, která by naplňovala některý z veřejných zájmů města,“ uvedla starostka s tím, že vše je ovšem nyní jen v podobě úvah.

Dříve to tam žilo

Budova kina bývala v minulosti místem, kde doslova vřel život. S nostalgií na to vzpomíná i plumlovský exstarosta Adolf Sušeň.

„Kino i areál kolem něj býval středobodem společenského dění. A nešlo jen o promítání, budova sloužila zároveň i jako společenský sál. Jako školní děti jsme tam třeba vystupovali při různých příležitostech, hrávali tam ochotníci, konaly se plesy. Prostě tam bylo živo, stejně jako v přilehlé zahradě, která v době minulé hostila venkovské zábavy,“ vylíčil Sušeň.

Jak se stalo, že budova postupně upadla do zapomnění?

„V 80. letech se tam muselo přestat promítat, protože byla narušena statika balkonu, po té jsme chtěli činnost kina znovu obnovit, ale už byly zastaralé promítačky a k modernizaci se nakonec nepřikročilo,“ vysvětlil exstarosta.

A budova i s přilehlým areálem pak postupně začala chátrat. Dnes je využívaná jen její malá část, a to jako bar Oáza.