„Netušil jsem, co by studenti mohli s budovou vymyslet, ale některé návrhy se mi opravdu moc líbí. Jako začínajícímu podnikateli je podle mě povedená myšlenka s podnikatelským inkubátorem," nechal se slyšet osmadvacetiletý Jakub Čuda.

První projekt takzvané rekonverze OP vznikl před více než dvěma lety, kdy profesorka Helena Zemánková zadala studentům jako jedno z možných témat opětných přeměn budov OP Prostějov.

„Téma se pomalu rozvíjelo. Ve čtyřech lidech jsme jeden semestr budovy bývalého OP analyzovali, a postupně každý semestr jsme všechny budovy postupně přetvářeli, buďto v podnikatelské centrum, v bydlení, podnikatelský inkubátor a podobně," řekla při pondělní vernisáži pětadvacetiletá architektka Terezie Horáková ze Ptení s tím, že například myšlenka OP – Podnikatelský inkubátor, vznikla minulý rok.

Muzeum průmyslového dědictví

„Napadlo nás, že začínající firmy by měly mít někoho, kdo je povede," dodala nadaná mladá žena.

OP Prostějov si Terezie Horáková nakonec vybrala i jako téma své diplomové práce. Konkrétně se rozhodla OP Prostějov přetvořit v majestátní muzeum – Muzeum průmyslového dědictví.

„Prostějov byl totiž významný nejen v oblasti oděvního průmyslu, ale také strojírenství, zemědělství, a právě průmysl pohnul s tím, jak město postupně rostlo. Kromě toho lidem v Prostějově chybí centrum, kde by se lidé scházeli," vysvětlila Terezie Horáková.

Přetvořit OP v muzeum pro ni nebylo úplně nejjednodušší.

„Musela jsem nastudovat, jak to funguje ve světových muzeích, jaký je jejich rozsah. Musela jsem opravdu doslova osahat, jak to v některých velkých muzeích funguje. Jela jsem tak například do muzea ve Vídni. Snažila jsem se pak využít nějaké prvky, které jsem viděla. Například jsem rozbila pravidelnost areálu bývalého OP novou stavbou – auditoriem, což je prostor vhodný pro různé konference, ale i pro město samotné," popsala architektka.

V jejím posledním projektu tak kromě auditoria nechybí vodní plocha či restaurace a další doplňkové prostory jako prostorná úschovna kol či galerie významných osobností města.

I přes odpor vlastníka

„Nevím nakolik paní profesorka s někým jednala, ale nebyl nikdo, kdo by za námi přišel a řekl, pojďte nám ukázat, co jste vytvořili. Kromě toho jsme se setkali s odporem původního vlastníka budov, který nás nechtěl do budov pustit, abychom tuto možnost nějak nezneužili. Nakonec jsme se do prostor podívali. Celkově to pro nás byla velmi přínosná zkušenost," odpověděla žena na otázku, jak se na projekty dívalo vedení města nebo samotní majitelé budov.

Odstřel? Shoda náhod

Studenti ještě než začali pracovat na projektech, věděli, že o jejich práce nebude zájem.

„Když bylo na fakultě před třemi lety zadáno téma OP, byli osloveni také správci budov, které byly v té době v konkurzním řízení. O spolupráci však neměli tehdejší majitelé zájem a uvedli, že mají svůj záměr," nechal se slyšet kurátor výstavy Miroslav Švancara s tím, že studenti nechtěli, aby jejich projekty skončili ve skladu a chtěli je alespoň vystavit.

„V této výstavě rozhodně není žádný protest ani nejde o happening. Studenti mě pouze požádali, zda by mohli vystavit výsledky své usilovné práce, která patří k jejich studiu. To, že OP budou v nejbližších dnech odstřelovat, je obrovskou shodou náhod," upozornil Miroslav Švancara s tím, že organizátoři si přáli výstavu uspořádat v hale Hlavního nádraží, které má dnes také historickou hodnotu a je v něm velký pohyb lidí.