Po polovině sezony je v tabulce divizní skupiny E na čtvrté příčce, která mu přináší poměrně velké šance na postup. Kvůli plánované reorganizaci dospělých a juniorských soutěží totiž pravděpodobně ve třetí nejvyšší soutěži – MSFL – skončí hned několik juniorek ligových týmů.

Z divizí by tak mělo postupovat více celků než obvykle. „

Budeme bojovat o druhé místo a uděláme vše proto, abychom alespoň druzí skončili,“ stanovuje Jura cíl pro jarní část. „Buď to vyjde nebo ne. Ten tlak beru na sebe, hráči si ho jsou taky vědomi, nežijeme ve vakuu. Musíme se s tím vyrovnat,“ říká. A dobře ví, o čem mluví.

O postupu totiž hovořil už v minulém sezoně, když ještě coby trenér vedl Kralice v krajském přeboru. Jarní jízda ale skončila druhým, nepostupovým místem.

„Řekl jsem, že chceme hrát o postup a dostal tím mužstvo pod tlak. Nebylo to dobré,“ vzpomíná na svá tehdejší slova.

František Jura ale prostě není z těch, kdo by si stanoval malé cíle.

„Jsme čtvrtí, na druhého ztrácíme dva body a víme, že postupovat budou pravděpodobně dva, nebo tři celky. Alibisticky se schovovávat za to, že chceme hrát nahoře a nějak to dopadne, by nebylo fér vůči veřejnosti ani hráčům.“

Ošidnosti postupové matematiky

Do MSFL může vést cesta i z třetího, v extrémním případě i čtvrtého místa. Problém je v tom, že nikdo zatím neví, kolik rezerv ve třetí lize skončí.

„Teď jsme to se zástupci ostatních klubů řešili v Nymburku. Juniorská liga je odsouhlasená a měla by se hrát, to je potvrzené,“ připomíná, že od příští sezony budou mít juniorky ligových týmů svoji vlastní soutěž. Jenže kluby si mohou vedle nich ponechat i béčka.

„Ligové kluby si to odsouhlasily loni, ale už zase mají připomínky, takže není jasné, kdo si ve třetí lize béčko nechá. Aktuálně mám informace takové, že si ho chtějí zachovat Sigma Olomouc a Baník Ostrava. Ostatní zatím hlásí, že béčko mít nebudou, což je Opava, Zbrojovka, Slovácko a Zlín. Tím pádem by se uvolnila čtyři mužstva. Je však možné i to, že se nebude postupovat ani z druhého místa. Stoprocentně to neví nikdo a nejhorší je, že se to dozvíme až na losovacím aktivu, který bude probíhat až po skončení sezony,“ odhaduje Jura.

Sloučení pod názvem 1. SK Prostějov

Ať už se prostějovský sen o postupu zdaří či nikoliv, jedno je jasné. Od příští sezony bude název 1. FK Prostějov jen minulostí a možná úsměvným mementem složitých jednání, na jejichž konci byla divize.

Už teď v podstatě jednolité kluby 1. FK a 1. SK se spojí pod názvem toho tradičního – 1. SK Prostějov. Tým pod tímto názvem nyní hraje III. třídu OFS Prostějov, od příští sezony už bude oficiálním béčkem. A Jura věří, že alespoň v okresním přeboru.

Chceme, aby letos postoupilo do okresního přeboru a uděláme všechno pro to, aby další rok postoupilo do I. B třídy. Od příští sezony dojde ke sloučení obou klubů pod 1. SK a B mužstvo budeme velmi potřebovat kvůli mladým hráčům. Chceme pracovat koncepčně a béčko k tomu patří,“ říká Jura.

ROZHOVOR

Kromě sloučení už se mezi veřejností také dlouho spekuluje o tom, kdy se mládežnické celky a 1. SK vrátí na prostějovská hřiště. Bude to už od jara?

Léta za to bojujeme. Hřiště za Hloučelou už je zatravněné, ale s největší pravděpodobností se na něm na jaře ještě nebude dát hrát. Z tohoto důvodu to na jaře ještě nepůjde, ale od podzimu příštího roku už dorostenci i B mužstvo bude hrát na našich hřištích v Prostějově.

Pro jarní část divize bude velmi důležité, jestli si udržíte zkušené hráče. Už jste se se svými největšími hvězdami na toto téma bavil?

Jednání proběhla. Měli jsme na to týden, ve kterém jsme si navzájem sdělili svá stanoviska. Během víkendu jsme se domluvil se všemi hráči, takže Tomášem Hunalem, Romanem Janouškem i Mirou Barankem. S tím budeme ještě v tomto týdnu jednat, ale věřím, že se na jaře všichni tři objeví v prostějovském dre­su.

Když se ohlédnete za podzimem, po kterém jste čtvrtí, převládá ve vás spokojenost nebo nespokojenost?

Začátek sezony byl pro nás hrozně těžký, stálo to spoustu času a nervů. Nakonec jsme to zvládli, i když příprava trvala pouze deset dní. Vstup do soutěže nám vyšel báječně, po čtyřech kolech jsme měli tři výhry a zbytečnou remízu v Dolním Benešově, kde jsme měli vyhrát. Zhruba po půlce podzimu se otrkali i ti mladí kluci, kteří si na divizní teprve zvykali. Můj pocit je takový, že herně jsme šli zápas od zápasu nahoru. V celém tomto kontextu musíme být spokojeni, je to úspěch. Druhý pohled na to mám z trenérského hlediska. A když se na to zpětně podívám, tak jsme měli uhrát o několik bodů víc. To mě mrzí. V našich silách to bylo.

Pojďme se chvíli věnovat konkrétním jménům. V brance se střídali Zdeněk Kofroň s Davidem Krejčím, jak jste s nimi byl spokojen?

Otázka gólmanů nebyla vůbec jednoduchá. Jak David Krejčí, tak Zdeněk Kofroň si prošli ligovými dorosty, první chytal ještě pode mnou v Drnovicích, druhý zase v Opavě. V mládežnických kategoriích si prošli vrcholovým fotbalem, poslední roky chytal Zdeněk krajský přebor a David za naše béčko ve IV. a potom ve III. třídě. I kvůli tomu jsem si říkal, že Kofroň by měl mít přednost a taky odchytal většinu zápasů. Když ale nastoupil Krejčí, tak rozhodně nezklamal a chytal velmi dobře. Takže s brankáři můžeme být jenom spokojeni.

V obraně byl hlavním pilířem Tomáš Hunal. Když přišel, nebyl na tom fyzicky příliš dobře, přesto jste mu dal důvěru.

Tomáš to velmi dobře vnímal. Sám mi řekl, že přišel nepřipravený, smiřoval se s koncem kariéry a s tím, že bude hrát někde u Prahy I. B třídu nebo okresní přebor. Naposledy hrál divizi v Táboře, potom uznal, že je to daleko techničtější soutěž a o to méně běhavější než tady. Za nic se neschovovál. Bylo vidět, že zápas od zápasu rostl, ty poslední hrál opravdu výborně a držel celou obranu. Pokud se dobře připraví na jaro, tak to bude obrovská posila.

Stoperskou dvojici tvořil hlavně s Romanem Kocourkem. Jak jste byl spokojený s tím?

Byly dvě alternativy, volili jsme mezi Romanem Kocourkem a Honzou Dočkalem. Nakonec dostal přednost Roman a odehrál to velice dobře. Vyčítal jsem mu některé žluté karty a občasné chyby v rozehrávce, to je ale v jeho věku normální. I jeho výkonost stoupala, bylo vidět, že si nechá poradit od Hunyho a utvořili silnou dvojici. Pak Kocourek vypadl kvůli kartám, naskočil Honza Dočkal a zahrál taky velmi kvalitně. Nejvíc nám Honza ale pomohl v úvodu sezony, kdy ještě Tomáš Hunal celý zápas nevydržel a chodil na hřiště v 65. minutě. Tohle zvládl fantasticky, přitom to není vůbec jednoduché, protože střídal na stopera.

Co krajní obránci? Tam došlo během podzimu k několika změnám.

Pavel Klimek k nám přišel na hostování z Karviné, v letní přípravě byl v Uničově, ale tam se neprosadil, tak šel k nám. Pavel hrál velice dobře, pokud si plnil svoje povinnosti. Někdy se trochu zapomínal, ale vyříkali jsme si to a pak už podával dobré výkony. Na druhé straně toho nejvíc odehrál Marek Liška, pak přišel Pavel Hloch. Ten přinesl obrovskou agresivitu do soubojů, vůli za každou cenu vyhrát a dokázal tím nasazením strhnout mužstvo. Za to mu patří velká pochvala.

Ze začátku navíc nastupoval Michal Ján.

Nevedl si úplně špatně, ale byl to pro něj poměrně velký skok. Je to mladý kluk, trochu se bál chodit dopředu. Udělali jsme změnu, trochu z toho vypadl. Sám to pak zhodnotil tak, že by chtěl podzim dohrát v Určicích v krajském přeboru. To jsme mu umožnili. Každopádně s ním počítáme do zimní přípravy, jeho čas v základní sestavě klidně může přijít.

Když se posuneme do zálohy, i ta měla svého lídra v podobě Petr Papouška. Jak moc byl pro tým důležitý?

Petr Papoušek přinesl obrovskou kvalitu. Všichni ti zkušení mají na kontě okolo tří set startů v první lize, to se prostě muselo projevit. Chtělo to jenom se sehrát. U Petra to platilo stejně, o to je větší škoda jeho zranění. Ten zápas s Petrovicemi bychom neprohráli, ale to je fotbal. Největší škoda to ale byla pro něj, ještě chtěl svoji kariéru nastartovat. Měl nabídky ze slovenské 1. ligy, bohužel přišlo to koleno. Jsme stále ve spojení, uvidíme, jak se bude vyvíjet jeho rehabilitace.

Na levé záloze nastupoval Ondřej Dostál, pak několik zápasů proseděl. Co se stalo?

Zezačátku hrál Ondra stabilně, sám pak ale uznal, že i kvůli jeho pracovnímu zaneprázdnění to nebylo ono. V závěru podzimu už se zase vrátil. Ondra je dobrý hráč a mám s tím výborné a dlouhé zkušenosti. Věřím, že jeho výkonnost se ještě zlepší.

Kapitán Martin Svozil měl na starosti ofenzivní snahy mužstva. Jak hodnotíte jeho?

Zezačátku to nebylo ono, bylo to takové zabržděné. I jeho výkony ale začaly stoupat. V Mikulovicích, v Opavě i doma s Mohelnicí hrál už velmi dobře.

Vpravo hrál Martin Hirsch, často se bylo na co dívat. Patřil k vašim nejaktivnějším hráčům, souhlasíte?

Já osobně jsem si ho vyhodnotil jako nejlepšího hráče našeho mužstva. Osmdesát, možná až devadesát procent zápasů odehrál výborně. Byl velkou hrozbou pro soupeře, v Novém Jičíně byl naprosto neudržitelný. Možná jen v Opavě mu to trochu nevyšlo, ale výkonnost se nedá udržet ve všech zápasech.

Do ofenzivy v průběhu podzimu přišel Tomáš Machálek. Posílil vás?

Určitě nás posílil. Má výborný výběr místa, neustále chce hrát. Tomáš tady ožil a teď jednáme, jestli zahájí přípravu s námi, nebo s Uničovem. My bychom samozřejmě měli zájem, aby zůstal u nás.

Naopak jste přišli o Papouška. Na poslední kola přišel Miroslav Baranek. Co byste řekl o něm?

Výborný hráč do kolektivu, do kabiny, vynikající fotbalista. Je to trochu jiný typ než Papoušek, Mira hrál víc zezadu. Vyhrával hlavičkové souboje, hodně nám vypomáhal v defenzivě. Ani jsem nevěřil, že to tak bude, myslel jsem, že bude chodit víc dopředu. Ale svoj roli bez problémů přijal, pochopil, že se na něj zaměří soupeři a tím vzniká víc prostoru pro Svozila. Už se nepotřebuje ukazovat. Možná jsou z toho někteří lidé zklamaní, že nehraje tak ofenzivně, ale jeho role v mužstvu je úplně jiná. To je potřeba si uvědomit.

Do hry občas naskakovali i velmi mladí a talentovaní hráči jako Tomáš Matula. Proč toho neodehrál víc?

Myslím si, že je to velký talent, ale jeho přístup není úplně ideální, což neustále řešíme. Věřím, že se teď přes zimu probere, protože fotbalovým myšlením je to jeden z nejlepších hráčů, jaké jsme tady v Prostějově kdy měli.

A co se týče dalších?

Michal Fabiánek si odehrál svoje, předtím hrál nejnižší soutěže a je vidět, že si z nich přenesl některé špatné návyky. Fotbalista je to ale kvalitní, zarputilý, s dobrou střelou. I u něj doufám, že to bude ještě lepší. Jirka Homola odehrál jen jeden zápas, pak šel za prací do Brna, s tím se nedalo nic dělat. Několikrát naskočil na pár minut Standa Šmíd, ten měl zase povinnosti ve škole. Ale to je taky hráč, se kterým počítáme do zimní přípravy.

Vaším nejlepším útočníkem byl Tomáš Zatloukal, stabilní článek sestavy. Bylo to pro vás překvapení?

Překvapení to svým způsobem bylo. Čtyři roky hrál v Napajedlích na pravé obraně nebo na stoperovi, v útoku nastupoval naposledy možná v dorostu. My ho tam dali hned na první zápas, on se chytil a hrál velice dobře. Vstřelil sedm branek, takže je naším nejlepším střelcem. Za to je ale potřeba doplnit, že dalších minimálně sedm stoprocentních šancí nedal. To mu ale nemůžeme vyčítat, ten přechod zpátky do útoku nebyl jednoduchý. Kdyby dal ještě polovinu šancí, byli bychom někde těsně za Orlovou. S Tomášem každopádně panuje spokojenost.

Asi i hodně těžil z černé práce Romana Janouška.

Je to přesně tak. Při svém věku je Roman neuvěřitelný dříč. Malinko spolu bojujeme, protože já bych byl raději, kdyby stál někde na dvaceti metrech kolem vápna, čekal na finální přihrávku a dával góly. Jenže tam balon nedostane, nedokáže bez nej vydržet a tak si pro něj chodí až ke stoperům. Je to živel. Potom mu podle mě někdy chybí síla v koncovce. On už je prostě takový. Jeho přínos pro mužstvo je ale obrovský. Je pro nás obrovsky platný hráč, pro mě je to férový chlap a já si ho velice za všechno vážím. Neskutečně se trápí tím, že nedává góly. Já věřím, že na jaře mu to tam začne padat.

Moc dalších hráčů se v útoku neobjevilo. Je to právě post, na který byste chtěli posílit?

Bude hodně záležet na tom, jestli zůstane Tomáš Machálek. Ten v útoku alternoval a výborně. Možná tam byl i lepší než v záloze. Pokud by nebyl, tak budeme shánět útočníka. Potřebovali bychom koncového hráče, kterému to tam bude padat a navíc bude bijec.

Jak to vypadá s příchodem Tomáše Mazoucha?

S Tomášem jsme byli domluveni, teď se to trochu zadrhlo a dolaďujeme podmínky. Museli bychom ho vykoupit z Kroměříže. To jsme ochotni podstoupit, nicméně podepsáno ještě nic není. Kroměříž je teď na sestupovém místě a bude se chtít zachránit, takže Tomáš, který teď hrál v Rakousku, už dostal nabídku, aby se tam vrátil. Těch možností má hodně, já přesto věřím, že zůstane u nás.

Jste trenérem dospělých i mládeže, sportovním ředitelem, všechno ale sám stihnout nemůžete.

Chtěl bych poděkovat realizačním týmům všech mužstev, všem trenérůmm protože odvedli spoustu práce. V neposlední řadě taky všem sponzorům, zejména městu Prostějov a krajskému úřadu v Olomouci za jejich pomoc. Taky bych chtěl poděkovat divákům, kteří na naše zápasy chodili ve velice slušném počtu a fandili nám. Doufám, že jim na jaře uděláme spoustu radosti.