Postačí výhrůžka a „domácí“ výchovný pohlavek k tomu, aby tahle hrůza skončila? Vyřeší se tím něco?“ píše v e-mailu, jímž se obrátila na redakci Prostějovského deníku, zoufalá matka, která ovšem neprozradila své jméno. Protože se odmlčela, nezbylo nám, než za ni požádat o radu kantory a odborníky. Položili jsme jim tutéž otázku.

„Samotná důtka jako forma potrestání nepomůže. Pro dítě je daleko horší fakt, že se tato informace dostala na světlo a zabývají se jí učitelé ve škole a rodiče,“ míní Dagmar Přikrylová, ředitelka ZŠ Palackého v Prostějově, která za účelem řešení šikany zřídila na škole výchovnou komisi.

Podle slov Richarda Kořínka, ředitele olomoucké pobočky humanitární organizace Člověk v tísni, se nedá obecně říct, jaké formy trestu jsou nejúčinnější.

„I udělení důtky může ukázat, že je něco špatně. Okolí totiž považuje chování agresora za normální a oběť má pak logicky strach se s problémem někomu svěřit,“ tvrdí Kořínek.

Řešení šikany spadá pod pravomoc školy. „Pokud takový případ nastane, ředitelé nemají povinnost nás o tom informovat. Postup je zcela v jejich kompetenci,“ říká František Říha, šéf prostějovského odboru školství a kultury. Podle něj však odbor situaci ve školách sleduje. „Otázkou šikany se zabýváme od roku 2002, i když to nemáme v popisu práce. Pokud nám někdo nahlásí konkrétní případ, tak jej samozřejmě řešíme,“ ujistil František Říha.

Možnosti řešení? Jen omezené

I školy však mají v oblasti odhalování šikany omezené možnosti. „K dispozici jsou jen výchovná opatření, jako je ředitelská důtka nebo snížená známka z chování. Vyloučit dítě ze školy nemůžeme, protože povinná školní docházka je daná zákonem,“ podotýká Dagmar Přikrylová ze ZŠ Palackého. Vedení školy může informovat sociální správu a v závažných případech i policii. Jedná se většinou o případy fyzického napadení či kyberšikany. (Druh šikany, který využívá elektronické prostředky – mobilní telefony či internet.)

Šikana vs. haštěření

Ve školách působí takzvaní metodici prevence, jejichž úkolem je mimo jiné včas odhalit, co je klukovské škádlení a co šikana.

„Hranice mezi hašteřením a závadným chováním je velmi tenká a velmi obtížně rozpoznatelná. Proto metodici spolupracují s psychologickými poradnami,“ vysvětil František Říha. Jeho slova potvrzuje Ivana Krátká pobočky pedagogicko-psychologické poradny v Prostějově. „Spolupracujeme se školami a jednáme velice rychle, aby se situace co nejdříve vyřešila,“ ubezpečuje Ivana Krátká.

Jak tedy rodiče poznají, že se něco podobného děje jejich dětem? Příznaků je více. „Dítě nechce chodit do školy, ztrácí kapesné, má poničené sešity či modřiny nebo je uzavřené,“ vypočítala Eva Zatloukalová, která pracuje jako metodik prevence na Reálném gymnáziu a základní škole Prostějov.

Podle odborníků je nejdůležitější prolomit ledy a někomu se s potížemi svěřit. „Dítě se stydí, že se to děje zrovna mu a má strach, že to bude ještě horší. Jen ve výjimečných případech se nám však stalo, že to školy neřešily,“ tvrdí Richard Kořínek z organizace Člověk v tísni. Pomocnou ruku nabízí i šéf odboru a školství.

„Pokud si to maminka přečte, ať se na nás obrátí. Určitě s tím budeme něco dělat,“ slíbil František Říha. (ham)

Kam se mohou na Prostějovsku rodiče a děti obrátit?

●Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež,

Na Příhoně 20, Prostějov

Provozní doba: po, st, čt od 13 do 18 hodin, pá od 12 do 16 hodin a v út individuální poradenství od 12 do 16 hodin.

●Pedagogicko-psychologická poradna:

Vrchlického 5, Prostějov

Vrchlického 349, Konice