Přejde snad obchod s městským teplem pod křídla třinecké akciové společnosti Moravia Energo, jejíž předseda představenstva Bohuslav Bernátek jednal ve čtvrtek přímo na radnici? Prostějovský místostarosta Vlastimil Uchytil to nepotvrdil.

„Zájem koupit městské tepelné hospodářství zde je. Kdo za ním stojí, ale neprozradím. Bylo by to předčasné a mohlo by vzbudit klamné naděje,“ vyjádřil se Uchytil a poznamenal, že se jednání o prodeji blíží relativně ke konci.

Společnost Moravia Energo začne v prostějovské průmyslové zóně stavět dvě elektrárny. Městu chce dodávat odpadní teplo, jež vznikne při výrobě proudu.

„Radnice s rozhodnutím čeká, až budou naše zařízení stát. Teprve pak se uvidí,“ tlumočil výsledek schůzky předseda představenstva společnosti Moravia Energo Bohuslav Bernátek.

Teplo je zajímavý obchod

Jejich byznys s teplem tak může v Prostějově ohrozit nejen rozhodnutí radních, ale i výstavba menších družstevních tepláren. „Vím, že si některá bytová družstva stěžují na drahé městské teplo. Proto se odpojují a staví vlastní plynové kotelny,“ popsal Bernátek.

Tuto skutečnost potvrdil nejen prostějovský místostarosta Uchytil, ale kupříkladu i právnička bytového družstva Rozvoj Lenka Hrůzová. „Taková nová kotelna funguje třeba v ulici Libušinka,“ zmínila se.

Radnice ale malým teplárnám příliš nefandí. „Ač chápu, že se občané chovají v dnešní době ekonomicky a chtějí získat pomocí vlastních kotelen levnější teplo, teprve budoucnost ukáže, zda se tyto zdroje osvědčí,“ upozornil místostarosta Uchytil.

Bohuslav Bernátek ze společnosti Moravia Energo apeluje na to, aby lidé s výstavbou kotelen vyčkali a neunáhlovali se. „Družstva dají do těchto zařízení několik milionů a stejně se v cenách za gigajoul tepla pod pět set korun nedostanou. My nabídneme podobnou cenu a budeme ji moci garantovat na několik let,“ srovnával.

Jak dlouho ale mají lidé čekat? „V roce 2011 bude v chodu naše paroplynová elektrárna. Příští rok se spustí špičkový zdroj,“ reagoval Bernátek.

Vysvětlil, že špičkový zdroj má dodávat elektrickou energii do sítě jen zřídka, když třeba nebudou v provozu větrníky či solární panely po celé republice. Paroplynka má být v chodu stále. „Je to hodně složité zařízení, jež se podobá obrovským leteckým motorům,“ přiblížil toto zařízení Bernátek. Podotkl, že fungující elektrárnu bude obsluhovat jen patnáct lidí.

Teplo vyrobené elektrárnami by tedy mohlo skončit v prostějovských bytech, firmách a institucích. Elektrická energie pak poputuje do podniků v průmyslové zóně. V této souvislosti není bez zajímavosti, že Moravia Energo už několik roků dodává Prostějovu elektřinu pro světelnou signalizaci a veřejné osvětlení. Město prý díky tomu ušetřilo stovky tisíc korun.

Obě elektrárny přijdou třineckou firmu dohromady na dvě miliardy korun. Stejný zisk očekává investor zhruba do deseti roků. Teprve po uplynutí této doby začnou zařízení vydělávat.

Elektrárny nemají mít podle vyjádření vedení firmy Moravia Energo žádné výraznější negativní dopady na životní prostředí. Ohledně emisí prý budou ještě šetrnější než třeba zařízení na spalování biomasy.

Elektrárenský areál vyroste v prostějovské průmyslové zóně směrem na Kralice na Hané. Zabere plochu o velikosti zhruba dvou fotbalových hřišť. Společnost Moravia Energo za půdu zaplatila do obecní kasy necelých šest milionů korun.