„Jedná se o národní plemeno vyšlechtěné tady ve Vrahovicích na Prostějovsku. Nikde jinde králíka s hnědýma očima neuvidíte. Je totiž poměrně náročné, docílit čistě bílé barvy, jelikož je králík vyšlechtěný z těch barevných, aby měli hnědé oko. Další speciální výstavu plánujeme zase za rok. Ale na jaře budeme vystavovat na expozicích v Držovicích a v červenci pak v Němčicích nad Hanou. A samozřejmě jezdíme i na celostátní výstavy. Nejtěžší pro nás je malá chovatelská základna. Je škoda, že se chovu tomu nevěnuje více lidí, popsal pro Deník předseda Klubu moravských bílých králíků, Michal Kaiser.

I když podle jeho slov bývá speciální výstava spíše komornějšího ražení, nějací návštěvníci na výstavu přece jen zavítali.
„Přišli jsme, protože naše děti mají zvířata moc rády a navíc máme výstavu kousek od domu, tak proč nepřijít? Před čtrnácti dny jsme se tu byli podívat na výstavu drůbeže a holubů,“ prozradil Jiří Přikryl, kterého doprovodila manželka a dvě dcery. „Líbí se nám tady. Doma máme taky králíka, jmenuje se Broskvička, má už sedm let, popsala jedna z dcer, Ivana Přikrylová.

Deník také zajímalo, jak se takový bílý králík vlastně posuzuje a co musí splňovat, aby mohl být vystavován a případně se umístil na předních místech.
„Každé plemeno má vypracovaný standard, jak má daný králík z chovu vypadat. A podle tohoto standardu se řídím v posuzování moravských bílých hnědookých králíků. Například tento králík má měkčí ucho, což je drobná přípustná vada. Ideální králík by měl splňovat předepsanou váhu, měl by mít rovné stojaté uši, dobře rostlé zuby a jeho srst by měla být pružná, tak, aby se po přejetí vracela zpět, vyjmenovával posuzovatel Oldřich Lakomý.