Plumlovští rodáci v jeho průběhu horovali pro Bidelec s měkkým i, ale jejich skálopevným přesvědčením poněkud otřáslo nahlédnutí do katastrální mapy, která uvádí název Bydelec. Turistická mapa se pak ještě více blížila tvaru navrhovanému Mirou, v modré plošce zde bylo uvedeno Bydélec. A tak se stalo, že den na to vyšel v novinách Bydelec. „Taková chyba!“ spustila se záhy na hlavy redaktorů sprška výtek plumlovských patriotů. Všichni ujišťovali, že Bidelec se odjakživa píše s měkkým i.

Piedeletz a Wedieletz

Už Haškův Švejk říkal: „Vona mapa se může taky mejlit“, a tak jsme zkusili zjistit, co říkají její předchůdci, první katastrální mapy ze třicátých letech devatenáctého století. Zde je u Plumlova na příslušném listě uveden název ve tvaru Piedeletz, což světlo do problému opět nevneslo.

Vůbec nejstarší mapa Plumlova a jeho okolí vznikla v druhé polovině osmnáctého století v rámci vojenského mapování mocnářství, které nařídil císař Josef II. Tady se však dostáváme do ještě větších temnot. Císařský kartograf zaznamenal jméno rybníka Wedieletz.

Bidelec a bidlo

V základní vlastivědné práci o tehdejším plumlovském okrese používal už před osmdesáti lety znalec místní historie Vojtěch Janoušek výhradně tvar Bidelec. To je správné pojmenování i podle Josefa Pálky, který v Plumlově dělal čtyřicet let kronikáře.

„Ve všech starých kronikách i knihách o Plumlově se vždy objevoval výraz Bidelec s měkkým i,“ tvrdí Pálka.

„Svůj název získal podle bidel, jimiž se v něm máčely nějaké suroviny pro řemeslnou výrobu. Dnes se ale už neví, jestli to byly kůže, látky, nebo něco jiného,“ doplnila současná kronikářka Plumlova Pavlína Greplová.

Souhlasí s ní i odborníci z Ústavu pro jazyk český. „Toto pomístní jméno není zcela jasné. Vzniklo pravděpodobně z apelativa bidelec, což mělo být bidlo ve mlýně. V tomto tvaru je zná i Jungmannův slovník, který kromě něj uvádí i tvar bidýlec,“ vysvětlila vedoucí brněnského oddělení dialektologie Milena Šipková.

Podle ní mohlo být popudem pro vznik místního jména používání bidel, ale také třeba dřívější tvar rybníka.

Bidelec a koňský bidelec

Čeština zná výraz bidelec i jako název součásti koňského zápřahu.

„Bidelec, no to je dřevo před tema bránama a tam bele řetáske a to se zapínalo do tech bran,“ cituje hospodáře z Blanenska ve své studii o nářečí Vladěna Šebelová. Vzhledem k tomu, že blanenský dialekt patří do skupiny hanáckých nářečí, není vyloučeno, že se podobný termín používal i v Plumlově. Rybníku tak mohla dát jméno utopená tyč k ovládání bran na vláčení pole. Stále však zůstáváme u varianty, že název byl odvozen od slova bidlo.

Chybka kartografa

Kde se však vzalo ono ypsilon v názvu rybníka v katastrální mapě? Pro odpověď se musíme vrátit na začátek, a to k současné katastrální mapě.

„Poprvé jsem to viděl takhle napsané někdy v sedmdesátých letech. Vyšla tehdy nová katastrální mapa a byla tam chyba. Nikdo ji ale neopravil, tak se začala objevovat i jinde,“ vysvětlil kronikářský nestor Josef Pálka. Za změnou názvu tedy stál omyl kartografa.

Kdo se chce zavděčit úřednímu šimlovi, může psát Bydelec s ypsilon. Kdo však chce používat název rybníka tak, jak si jej v Plumlově předávají celé generace, pro toho jsou tvary jako Bydelec, Bydélec či dokonce Bydělec nepřípustné. My v redakci máme jasno, budeme psát „Bidelec“. (pam)