Většinu jeho sbírky tvoří papírové a dřevěné betlémy.

„Některé jsem dostal, většinu jsem ale koupil po internetu nebo sám vyrobil. Ten největší asi metr a půl široký a metr vysoký osvětlený betlém jsem po večerech dělal asi půl roku,“ dodal Novotný.

70 kousků

Sedm desítek jeho betlémů bude k vidění od Štědrého dne až do pondělka v sále nad hasičskou zbrojnicí v Brodku u Prostějova.

„Některé z nich jsou více než sto let staré, jiné zase ze současnosti. Na výstavě budou nejen papírové betlémy, ale i sádrové, dřevěné, durolinové, porcelánové, cínové nebo vyřezávané na překližce. Zvláštností jsou betlémy z biskvitu, což je druh neglazovaného porcelánu,“ uvedl sběratel.

Výstava je otevřená: 24. 12. od 13 do 15 hod.; 25. 12. od 14 do 17. hod.; 26. 12. od 8.30 do 11.30 a od 14 do 17 hod.; 27. 12 od 14 do 17 hod.

První betlém v Itálii

Výroba betlémů je jednou z českých lidových tradic. Její počátky však sahají do Itálie na počátek třináctého století.

Prvním, kdo zorganizoval připomínku Ježíšova narození, byl František z Assissi. Ten trávil Vánoce roku 1223 v malé vesničce Greccio na panství Giovanni di Velita. Toho si světec zavolal k sobě a řekl mu:„Chceš-li, abychom blížící se slavnost Vánoc slavili u Greccia, pospěš si a obstarej, co ti říkám. Chtěl bych slavit památku Dítěte, které se narodilo v Betlémě a chtěl bych, pokud možno, vidět svýma očima hořkou nouzi, kterou musilo snášet, jak leželo v jeslích, u nichž stál vůl a osel, i jak leželo na seně.“ Na tento první živý betlém přicházeli o štědrovečerní noci lidé s pochodněmi z celého okolí. U jesliček sloužil pozvaný kněz první půlnoční mši.

První české jesličky postavili v roce 1560 v kostele svatého Klimenta v Praze jezuité. Prostřednictvím jezuitů a františkánů se pak tento zvyk začal šířit po českých zemích.

V osmnáctém století císař Josef II. prohlásil tento zvyk za nedůstojný a betlémy v kostelech zakázal. I když byl císař Josef mezi lidem panovníkem oblíbeným, jeho nařízení týkající se náboženství a tradic lidé přijímali neradi. Betlémy se přestěhovaly do domácností a díky císařskému zákazu se tak začala rozvíjet lidová betlemářská tradice, která je živá dodnes. Po smrti osvícenského panovníka se betlémy vrátily do kostelů, z domácností však už nezmizely.(pam)