Jak vás napadlo založit klub amatérských běžců?

Já už nějaký ten pátek běhal, ale zlom přišel v roce 2009, kdy jsem si přečetl knihu Zrozeni k běhu. Ta vypráví o neuvěřitelném kmeni Tarahumarů, kteří jsou schopni uběhnout i stokilometrové vzdálenosti, protože je pro ně běh přirozeností. V té době jsem byl běháním nadšen a po tom, co jsem viděl, kolik běžců na Prostějovsku běhá, jsme se s manželkou Andreou rozhodli klub založit.

Proč zrovna Maratonský klub? Běhají všichni členové maratony?

Slovo maraton v tomto případě není možné brát doslovně, ale spíše symbolicky. Maraton je asi pro každého symbol nějaké vytrvalosti. Každý máme svůj maraton někde jinde, ale hlavní je začít a vytrvat.

Kolik má váš oddíl členů a co pro členství musí běžec udělat?

My vlastně ani nevíme, kolik členů náš klub má, protože jsme jen neformální sdružení. Každý, kdo se hlásí k myšlenkám klubu, je členem. Kdybych však měl odhadnout počet členů podle reakcí běžců, je nás určitě přes sto. Někdy zahlédneme naše dresy i na nějakém závodě v Praze, což nás velice těší. Vůbec jsme nečekali, že se dostaneme za hranice regionu.

Jaká je tedy hlavní filozofie klubu?

V prvé řadě jsme klub amatérských běžců, kteří si běh užívají. Naše závody jsou spíše nezávodní a podmínky nejsou až tak moc profesionální. Řídíme se heslem Run free, tedy běhej svobodně. Nejsou důležité výsledky, ale radost z běhu.

Jak probíhal první závod, který jste organizovali?

První závod se konal na Velikonoční neděli v roce 2013. Vše bylo pěkně připravené, vyznačili jsme trasu, moje žena ručně vyrobila medaile z korkových podtácků a už jsme se těšili na závod. Bohužel v noci napadlo asi sedmnáct centimetrů sněhu. Když jsme ráno vyhlédli z okna, zavládlo mezi námi zděšení. Naštěstí jsme všechny kontaktovali, že se závod neuskuteční a přesunuli jsme jej o dva týdny později. Další termín vše klaplo a my jsme měli ze závodu úžasný pocit.

Jaké další závody Maratonský klub pořádá?

Kromě půlmaratonu také závod Hloučela 3. 6. 9., což je trojzávod na 3, 6 a 9 kilometrů. Každý si může zvolit, co poběží, někteří běží všechny tři distance. Dále je to oblíbený závod Repechy 22k run z Prostějova do Repech. Za zmínku stojí i aktovkové štafety, kde místo štafetového kolíku mezi dítětem a rodičem slouží aktovka. Zajímavý je také Přeběh přes okres Prostějov, kdy pár „bláznů" běží z nejníže položeného místa okresu (Ivaň) do toho nejvýše položeného (Radiolokační stanice Skalky). Celková vzdálenost tohoto závodu je něco kolem 44 kilometrů.

Říkáte, že jde hlavně o pocit z běhu, jaký závod jste si vy jakožto běžec nejvíce užil?

Minulý rok jsem prakticky ruku v ruce se svou manželkou běžel etapový závod nazvaný Moravský ultramaraton, kdy jsme museli zdolat sedm maratonů v sedmi dnech. Oba jsme poznali, jaké to je, když si člověk sáhne na dno sil, ale když vytrvá a dosáhne cíle, je to neskutečný pocit. Jen se nám potvrdilo to, že běhání je něco víc než jen sport.

Autor: Dominik Voráč