Ondřej Dostál se svojí partou z Prostějova a okolí se na pětikilometrovou trať postavil poprvé. Ani on barvám neutekl. V cíli ze sebe smýval především zelenou. Čas si neměřil, se ženou běžel lidově řečeno hlavně proto, aby si uhnal žízeň.

„Aspoň můžu jít večer na pivo. Vím, že když si dám dvě piva, že jsem udělal něco proto, abych si je dát mohl,“ obhajoval své plány na zbytek dne.

To rodinka smíšená z Olomoučanů a jejich příbuzných z Lanškrouna se nechala zasypat potravinářskými barvami historicky už podruhé. Část skupinky doběhla do cíle v čase 43 minut, zbytek dorazil procházkovou chůzí o 12 minut později.

„Vždycky jsme předešli asi 20 lidí, pak jsme se otočili a za námi nikdo nebyl. Furt jsme byli poslední,“ vtipkovali opozdilci a ujišťovali, že si trasu nezkracovali.

Hlavnímu běhu předcházela svižná rozcvička zakončená hromadným výhozem barev. Už na startu tak byli mnozí závodníci k nepoznání. Cestou na ně čekaly brány, po nimiž byli zasypáni modrou, zelenou, růžovou či oranžovou barvou.

V cíli každý obdržel pamětní medaili. Energii pak závodníci doplnili relaxací a občerstvením.