„Stačí, když zaprší a bahno se do Hloučely splavuje. Jestli to takhle půjde dál, tak už nebude potřeba cokoliv bagrovat,“ míní Robert Šobr, který redakci Prostějovského deníku na zabahňování toku upozornil.

Do řeky se teď navíc dostává bahno ve větší míře i kvůli vodě vytékající z revitalizovaného Podhradského rybníka.

„Zanáší se především meandry. Na oblázcích jsou patrné stopy bahna, což dříve nebylo,“ všiml si Šobr.

Petr Loyka z olomouckého magistrátu, který vykonává nad přehradou biologický dozor, v tom však nespatřuje nic zvláštního.

„Musíme počítat s tím, že dešťové srážky, které spadnou v povodí Hloučely, vždy protečou Podhradským rybníkem a přehradou. Současný stav odpovídá tomu, že přehrada je vypuštěná a veškerý průtok je bez jakéhokoliv zadržování vody volně převáděn přes její obnažené dno do Hloučely,“ říká biolog Loyka.

Larvy chrostíků nejspíš zahynou

Bahno ekosystém Hloučely naštěstí podle všeho neohrozí.

„Problém by to mohl být pro raky, ale ti už byli sloveni, Ryby samy odmigrovaly dolů po toku,“ vysvětlil Michal Krátký z ekologického sdružení Sagittaria.

Nebezpečí tak hrozí jen drobným bezobratlým živočichům, kteří nejsou tak pohybliví. Larvy chrostíků se svými domečky nejspíš zahynou.

„Pro ekologii říčního dna není bahno problém. První větší voda jej spláchne a živočichové se vrátí. Příroda je mocná a umí si s takovými věcmi poradit,“ tvrdí Michal Krátký. Zanášení koryta by ovšem nemělo trvat léta.

Krátkodobá zátěž při bagrování nádrže by mohla přinést i pozitivní efekt.

„Po odplavení bahna bude korytem protékat kvalitnější voda než dříve, což je pro Hloučelu jenom dobře,“ poznamenal ekolog.

Bahna by při bagrování přibýt nemělo

Množství bahna v korytě řeky se po začátku bagrování nemá příliš zvýšit.

„Před zahájením prací na odtěžení sedimentů dojde k vymodelování koryta v prostoru dna přehrady,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Eva Grodová.

Bagry tedy nejdříve zajistí průtok relativně čisté vody a pak teprve se pustí do bahna.

Kdy to však bude, to zatím Povodí netuší. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stále prošetřuje výběrové řízení na realizaci díla. „Zatím v této záležitosti nedošlo k žádnému posunu,“ prohlásila včera Grodová.

Výjezd bagrů je tak stále v nedohlednu. Již druhé výběrové řízení napadl některý z nevybraných účastníků. Podpis smlouvy s vítězným sdružením Kavyl-Strabag-Plumlov bude moci Povodí Moravy podepsat až po rozhodnutí antimonopolního úřadu. Kdy to bude, to nikdo neví.

Pohádka o plumlovské přehradě

Jak to vypadá, když politici slibují a slibují a prostý lid jim to nejdřív věří, ale nakonec ztratí trpělivost, vypráví pohádka o plumlovské přehradě. Toto desetiminutové video se nyní šíří internetem. Autor, který chce zůstat v anonymitě, v něm staví do kontrastu předvolební sliby politiků, které u přehrady zazněly na Dni plumlovské přehrady v září 2009, měsíc před původně plánovaným termínem předčasných voleb do parlamentu. „Věřím, že se na přehradě a dračích lodích sejdeme v roce 2011 a na nádrži bude vidět, že už prošla revitalizací,“ pronesl na pódiu ve volbách zvolený poslanec Radim Fiala. Po několika žánrových obrázcích z průběhu vypouštění ukazuje video liduprázdná občerstvení na plážích letos v létě a také současnou „zarostlou“ podobu dna. Končí leteckým snímkem nádrže, do něhož se „probourává“ velký otazník. Tvůrce v úvodu snímku upozorňuje diváky, že jakékoliv šíření filmu a jeho veřejné produkce jsou povinné! „První záběry vznikly už v roce 2007. Záměr jsem neměl žádný, chtěl jsem si pouze udělat pár záběrů ze závodů dračích lodí. Kromě verze, která je k vidění na youtube, jsem sestříhal i delší čtrnáctiminutovou. Tu jsem nahrál na padesát DVD a rozdal je známým,“ uvedl autor, jehož snímek má zajedenáct dní od uveřejnění přesčtyři a půl tisícepřístupů.

http://www.youtube.com/watch?v=Z-6Qh2paRo8

Pavel Moš, Martin Zaoral