„Vypadá moc hezky. Nevěřím ale, že se obchodníci v nových prostorách uživí. Možná z toho časem udělají parkovitě, aby to k něčemu bylo,“ vyjádřil se ve čtvrtek ve webové diskuzi jeden ze čtenářů Deníku.

S podzemními garážemi o kapacitě tři sta padesáti míst už projekt počítá ve druhém podzemním podlaží.

„Podzemní garáže pro osobní automobily budou dopravně napojeny na Wolkerovu ulici v místě stávající křižovatky s ulicí Tylovou. Pro příjezd i výjezd bude sloužit obousměrná kruhová rampa. Druhý alternativní výjezd z podzemní garáže určený pro mimořádné situace je navržen po přímé rampě zaústěné do ulice Kostelní,“ uvádí ve studii její autor Lukáš Kroupa ze společnosti Stopro.

První dvě hodiny zdarma

Právě garáže v podzemí obchodního komplexu vidí jako velký přínos prostějovský místostarosta Jiří Pospíšil.

„Rozhodně to bude pozitivní v tom, že se auta schovají pod zem. Podle současných návrhů by mohlo být parkování v těchto prostorách první dvě hodiny zdarma, a to by bylo určitě dobré pro všechny, kdo přijíždějí do centra města,“ míní místostarosta.

Jak je to s tržnicí?

Parkovací stání mají být pod celou novostavbou, tedy i pod dnešní tržnicí. Tu před začátkem stavebních pracích srovnají demoliční čety se zemí. Co vznikne na jejím místě poté, co bagry nahrnou na betonový strop podzemního parkoviště hlínu, není zatím jisté. Na vizualizacích je proto stále zakreslená současná tržnice.

„Na základě dohody s Manthellanem (investor stavby obchodního centra, pozn. red.) máme na rozhodnutí, zda tady bude nová tržnice, nebo ne, prodlouženou lhůtu do konce roku. Každopádně ve chvíli, kdy stará padne, musíme mít připravený náhradní prostor pro trhovce, třeba jen na přechodnou dobu,“ ubezpečil Pospíšil. Náhradní varianta do doby postavení nové tržnice by přitom mohla spočívat v úpravě jedné ze sousedních ploch tak, aby se dala vybavit stoly a nutným zázemím pro prodávající.

Pospíšil si podobu galerie chválí

Radnímu Pospíšilovi se vizuální podoba obchodního centra zamlouvá.

„Myslím, že dobře koresponduje s okolní zástavbou. Pokud tady něco takového vznikne, bude to pro město jednoznačně plus,“ nechal se slyšet Pospíšil.

V podzemí počítá Manthellan kromě parkoviště i se supermarketem a obchodní galerií.

„V prvním suterénu jsou oba bloky propojené pod ulicí Komenského v jeden celek a je zde umístěna okružní obchodní pasáž, kolem níž jsou jednotlivé komerční plochy včetně supermarketu. V pasáži jsou opět kiosky, výtahy, eskalátory a pohyblivý chodník pro přístup z garáže, ve stropě pasáže jsou prosvětlovací otvory kvůli přívodu denního světla. V tomto podlaží je umístěno také sociální zařízení pro zákazníky,“ popsal uspořádání podzemí architekt Lukáš Kroupa.

Severní a jižní budova

Přízemí, které bezprostředně naváže na stávající okolní terén, je rozděleno na dva základní bloky.

„Severní, mezi ulicemi Křížkovského a Komenského, kde je v současné době z části umístěno KaS centrum, a jižní mezi ulicemi Komenského a Wolkerovou. V severním bloku je navržena pasáž propojující vchod do budovy směrem od kostela Povýšení svatého Kříže s východem v ulici Komenského mezi speciální školou a gymnáziem. Pasáž se uvnitř rozpojuje a opět spojuje, aby obsloužila celý půdorys budovy. Kolem pasáže jsou umístěny jednotlivé komerční plochy, které budou využity pro obchod a drobné služby.

V jižním bloku je pak při ulici Komenského navržena variabilní dělitelná obchodní plocha se vstupy přímo z ulice,“ uvádí Kroupa. Zásobování bude do centra jezdit jednak z Wolkerovy, ale také z Křížkovského u­lice.

Severní budova má mít dvě nadzemní podlaží sloužící veřejnosti, ve třetím pak bude administrativní zázemí obchodního centra. Pro tuto budovu se počítá s výškou asi třinácti metrů, v části, kde budou tři podlaží, až šestnácti metrů. Jižní, jednopodlažní budova bude asi devítimetrová.

Během stavby se nejspíš zcela uzavře Komenského ulice, pak by však měla být průjezdná stejně jako dříve. Naopak úpravy Křížkovského a Kostelní ulice by měly přizpůsobeny pěším a cyklistům, provoz automobilů se zde předpokládá minimální. Výjimečné ostavení budou mít samozřejmě lidé, kteří v okolních domech bydlí.

Památkáři mají co řešit

Ke studii se ovšem musí ještě vyjádřit památkáři. Ti zatím jednoznačný názor nemají. „Studii jsme dostali krátce před jejím zveřejněním, zatím neodpovídá územnímu plánu, jehož změna se připravuje. Teprve po schválení studie a poté, co budeme mít v ruce nový regulační plán, můžeme začít pracovat na závazném stanovisku,“ vysvětlil městský památkář Daniel Zádrapa.

Zúřadování potřebných podkladů bude zřejmě běh na dlouhou trať.

„Změna územního plánu už je připravena, musí ji však schválit zastupitelstvo. Pak odstartují přípravy regulačního plánu, což potrvá několik měsíců, možná až rok,“ odhadla mluvčí radnice Jana Gáborová.

Archeologové se těší na průzkum

Archeologové, narozdíl od památkářů, mají už jasno.

„Pokud zde s předstihem proběhne řádný výzkum, tak není z našeho pohledu důvod, proč nestavět,“ prohlásil Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče v Brně.

Představy archeologů o tom, co na ploše mohou očekávat, jsou poměrně přesné.

„Jedná se především parcely středověkých a novověkých domů s odpadními jímkami, podobně jako tomu bylo u sousedních polyfunkčních domů. Část plochy je ale samozřejmě zničená novodobými zásahy,“ doplnil Pavel Fojtík. Podle něj půjde o zajímavou sondu do podoby značné části historického Prostějova. (pam)

Severní a jižní budova