„Bude zde stát polyfunkční dům. Prostor pod ním je v samotném historickém jádru města. Předpokládáme, že se jeho prozkoumáním dozvíme něco víc o středověkém Prostějovu,“ potvrdil v pátek odpoledne Miroslav Šmíd, archeolog z místní pobočky Ústavu archeologické a památkové péče Brno.

Některé nálezy, které zemina skrývala celá staletí, už specialisty dokázaly potěšit.

„Tato nádobka mohla sloužit jako pokladnička,“ zvedl Šmíd drobný hliněný předmět, který však neskrýval ani jediné platidlo.

V roce 1995 objevil okus dál, pod nynější spořitelnou, podobnou nádobu. Byla plná.

„Našel jsem v ní jedenáct stříbrných brakteátů,“ popsal Miroslav Šmíd. Brakteáty na českém území zavedl počátkem 13. století Přemysl Otakar I.

Perníčkové jesličky

Překvapující byl pro archeology pracující na rohu ulic Kostelní a Hradební nález formy na pečení perníků s vyobrazením Jesliček. Pocházel totiž z časů, kdy tam sídlili Židé.

Septik a studna

„Odkryli jsme tady i septik. Na jeho dně, v šedozeleném silně zapáchajícím jílu, ležely zhruba pět století celé nádoby,“ přiblížil Šmíd. Jeho kolega Pavel Fojtík doplnil, že hrnce tehdy vyráběli z porézní hlíny. „Pokud v nich zkysly třeba mléčné produkty, nešlo už nádoby dál používat. Jejich majitelé je prostě sebrali a vyhodili do díry, kam si chodili ulevovat. Bylo to pro ně vůbec to nejjednodušší řešení,“ vysvětlil Fojtík.

Kousek od septiku stávala v historických dobách studna. Plnila ji voda z nedalekého mlýnského náhonu.

„Ten dodnes odebírá vodu z říčky Hloučely v Mostkovicích,“ popsal Miroslav Šmíd s tím, že jen kousek od centra dnešního města bývaly hrázky a stavidla.

„Jak napovídá název ulice Sádky, fungovaly zde kdysi také rybníčky,“ poznamenal Šmíd.

Mlýnský náhon zmizel z povrchu zemského v roce 1926. „Tehdy jej zatrubnili,“ vysvětlil archeolog, který s kolegy před nedávnem prozkoumal i to, co se skrývá pod dlažbou nádvoří zámku na Pernštýnském náměstí.

„Našli jsme tam hluboko uložené patky arkád. Byly rozmístěné po třech stranách nádvoří,“ přiblížil Šmíd. Historické prameny hovoří o tom, že arkády stály i na zbylé čtvrté straně nádvoří. Jejich patky musely být uložené v přiměřené hloubce kvůli stabilitě. Stály totiž v zasypaném hradebním příkopu. (rh)