S jakými ambicemi jste přijeli?

Chtěli bychom skončit v první půlce (v Prostějově startuje třináct družstev, pozn. red). Do finále jsme postoupili ze sedmého místa. Velmi spokojeni bychom byli s pátým místem, což již sportovní cestou není příliš reálné.

V mistrovství Evropy jsme ale pátí, protože jsou před námi USA a tři družstva Francie. Do hodnocení se ale počítají maximálně dvě družstva.

Kdo patří ve freestyle mezi absolutní špičku?

Úřadující dvojnásobná mistryně světa je Finka. Rusko je tradičně velmi silné ve skupinových formacích, ale v uměleckých disciplínách se jim zatím zazářit nepodařilo.

Loni jsme USA porazili, letos jsou kousíček před námi. Francie je silná v téměř všech disciplínách.

S organizací šampionátů jste spokojení?

Super. Nejdůležitější je pro nás počasí, které organizátorům vyšlo skvěle. Měli jsme pouze několik kratších přestávek kvůli větru a menšímu deštíčku. Je tu dostatek letadel, soutěž odsýpá, nejsou žádné zbytečné prostoje.

Co vás na freestyle nejvíce baví?Martina Rydlová

Jednoznačně nás táhnou volnopádové disciplíny, kde se to hlavní děje před otevřením padáku.

V uměleckých disciplínách nás láká 3D prostor. Ve čtyřkách je tělo prohnutím ve stabilní poloze a vše se odehrává v jedné rovině.

Lidé se často smějí, že je to sport pro lenochy, kdy nahoru se vozíme a dolů padáme. Zabrat ale dostanou všechny svaly.

Jak vypadá vaše příprava?

Letos jsme freestyle věnovali v podstatě veškerý volný čas. V zimě se v Čechách skákat nedá, takže jsme byli měsíc v Arizoně.

Větrný tunel jsme kombinovali se skoky z letadla. Několikrát jsme byli i ve větrném tunelu v Anglii.

Když je hezky, tak od dubna skáčeme každý víkend. Každý všední den jsme v práci a každý víkend trénujeme.

V sobotu a v neděli vstáváme v osm a celý den skáčeme. Klasická tréninková dávka představuje deset až dvanáct seskoků.

Co je vlastně cílem freestyle?

Předvést co nejsložitější věci, aby to ale vypadalo velmi jednoduše a ladně.

Je to disciplína, která sluší ženám. Letos se ale poprvé soutěží dohromady bez rozlišení pohlaví. Ondřej Rydl

Je to trochu nevýhoda, jako kdyby se v krasobruslení spojila mužská a ženská kategorie. Časový limit je pětačtyřicet sekund a začíná, jakmile se první člen pustí letadla. Naše disciplína je sedmikolová, přičemž po pěti kolech postoupí do finále jen osm.

Jakým způsobem se boduje?

Výsledná známka od nuly do desítky se skládá ze čtyř částí – obtížnosti, provedení, uměleckého dojmu a kamery.

V druhém a pátém kole jsou stanoveny povinné prvky, zbylá kola jsou libovolná. Každý tým předvádí zpravidla jednu nebo dvě varianty.

Jak dlouho se tomuto sportu věnujete?

Martina: Já přes deset let, Ondra o něco méně, už mě ale dávno přeskákal (smích).

Ondřej: Fascinovalo mě to odjakživa.

Zkusil jsem tandemový seskok a za dva týdny jsem se vrátil a udělal si základní výcvik. Od roku 2001 mám zhruba tři a půl tisíce seskoků.

Necítíte se někdy přeskákaní?

Zatím jsme se skákání nenabažili a v nejbližší budoucnosti to ani nehrozí. Je to ale fyzicky náročný odpočinek od práce. Těšíme se, až si zaskáčeme jen tak pro radost a ne tréninkově (smích).

Co vás ještě do konce sezony čeká?

S kamarádkou Jitkou Hejlovou pravidelně připravujeme holčičí akci Kočičky.

Musíme skočit drženou sestavu minimálně dvaceti holek. Když nás bude víc, budeme jen rádi. Letos se uskuteční poslední víkend v září na příbramském letišti. Moc se těším, že se opět sjedou holky z celé republiky.

JIŘÍ MOŽNÝ