O způsobech léčby hovoří primář Adolf Gryga, uznávaný odborník v chirurgické léčbě obezity, chirurg a také průkopník zavádění laparoskopických operací v oblasti břišní chirurgie a jícnu.

Jak jsme na tom v České republice s obezitou?
Je mnoho statistik hodnotících problematiku hmotnosti. Jejich vypovídací hodnota záleží na volbě hodnoceného vzorku. Jedny z nejpřesnějších údajů vyplynuly ze studie společnosti STEM v roce 2005. Po odečtení malého procenta jedinců s podváhou bylo zjištěno, že normální hmotnost mělo jen 46 procent populace. Obezitou I. stupně pak trpělo 13 procent, II. stupně 3 procenta a závažné problémy mělo u obezity III. stupně jedno procento obyvatel. V posledních letech ukazují studie na významný nárůst obezity II. a III. Stupně.

Poprosím vás o upřesnění, kdy končí nadváha a už začíná obezita? Je rozdíl opravdu tak zásadní ‒ proč bychom jej neměli bagatelizovat a říkat si, že jde jen o pár kilogramů?
Vyjádřeno čísly, obezita začíná, když je BMI (body mass index) na hodnotě třicet. To je ten zvrat, kdy je nezbytné podniknout veškeré kroky k léčení obezity. Snahou by ale především mělo být s respektem pohlížet již na svoji nadváhu. Uvědomit si, že je zde něco špatně, a to hlavně u skupiny jedinců s genetickými vlohami k obezitě!

Nový park na jižním okraji Prostějova
Brecherovy, Ševčíkovy sady? Prostějovský park hledá jméno, takto teď vypadá

V čem je obezita život ohrožující, jaké následné zdravotní obtíže lidem trpícím obezitou nejčastěji hrozí?
Pokud si stanovíme, že riziko smrti u člověka s normální hmotností nebo nadváhou je 1,0 (každý z nás může a jednou musí zemřít), potom u skupiny I., tedy nemocných s BMI 30, je zmíněný ukazatel již 1,4 a u obézních s BMI 40 a dál je 2,5 a více! Je to dáno přidruženými chorobami: diabetem II. typu, zvýšenou hladinou lipidů, cholesterolu, hypertenzní chorobou a zvýšenou afinitou ke zhoubným onemocněním. Dnes víme, že zbytnělá tuková tkáň je orgánem, který produkuje velké množství působků (pozn. působek je látka vznikající v organismu a „působící“ na jeho různé části, buňky apod.), které především negativně ovlivňují funkci ostatních orgánů v těle. Bezprostřední příčinou úmrtí je potom ve finále selhání kardiovaskulárního aparátu, infarkt, centrální mozková příhoda a podobně.

Které věkové skupiny patří z hlediska obezity mezi nejpostiženější? Platí pořád, že obezitou jsou více postiženi muži, nebo obdobný vývoj nárůstu lze vysledovat i u žen?
Je nutno uvést, že celá populace zaznamenává stále větší podíl nemocných obezitou. Většinou jsou to však ženy, které přicházejí s tímto problémem k lékařům častěji. Mnohdy jsou motivovány jen estetickými problémy. To, co je alarmující, je stále stoupající křivka dětské obezity!

Má člověk, který už je výrazně obézní, reálnou šanci dostat se svou váhou zpět mezi zdravou populaci, nebo k tomu dochází jen výjimečně?
Jedná se spíše o otázku pro obezitologa, tedy lékaře, který se specializuje na diagnostiku a léčbu obezity. Musí vyloučit jiné příčiny nadváhy, ať již patofysiologické nebo psychické, onemocnění, která nepříznivě ovlivňují hmotnost. Podle příčiny potom použije vhodnou léčebnou metodu. Tam, kde jeho léčba není účinná a je především bez trvalých výsledků, konzultuje další možnosti s bariatrickým chirurgem. To je optimální postup. Praxe je ale jiná. Specialistů na obezitologii je relativně málo. Člověk, který o své nemoci ví, má spoustu informací z tisku, webových stránek a když se rozhodne, chce vše řešit co nejrychleji, hned a definitivně. Nemocní proto velmi často vyhledávají pracoviště, která nabízejí výkony bariatrické a metabolické chirurgie. Nechtějí se zdržovat tím, co podle nich stejně dospěje k operaci. To je ale mylný názor. Současná situace vyžaduje od bariatrických pracovišť, aby do jisté míry suplovala funkci obezitologů, v mnoha případech proto nemocné do jejich péče vrací. Ne každé pracoviště má možnost pracovat na bázi komplexního mezioborového centra.

Existuje nějaká hranice obezity, kdy jako odborník poznáte, že změna životního stylu a stravovacích návyků už stačit nebude?
Ano, bariatrický chirurg musí mít potřebné znalosti nejen k obecné indikaci chirurgického výkonu, ale především k volbě toho správného typu operace. Koho, kdy a jak operovat, nebo také operaci odmítnout. Zde platí to, co zdůrazňoval a zdůrazňuje přední český chirurg profesor Miloslav Duda: „…dobrý chirurg je operující internista“. Tedy nejen manuální zručnost a dovednost, ale i hluboké znalosti v dané problematice.

Po zákroku o 76 kilo méně

Hodně se v poslední době mluví o bariatrii. Souhlasí, aspoň zhruba, představa, že jde o chirurgické zmenšení žaludku. Nebo je to metoda daleko složitější a propracovanější?
Dnes mluvíme o bariatrické (z řeckého barros – těžký) a metabolické chirurgii. Existují totiž i jiné poruchy metabolismu (látkové přeměny), které umíme vhodným typem operace významně ovlivnit. Veřejnosti známý diabetes mellitus (cukrovka), poruchy metabolismu lipidů atd. První pokusy byly zaměřeny na omezení příjmu potravy. V roce 1977 asi příjemně zbohatl americký stomatochirurg Rodgers na tom, že obézním provedl mezičelistní fixaci. Lidově řečeno, sdrátoval jim čelisti k sobě a přijímali jen tekutou potravu tenkou hadičkou zavedenou mezerou mezi zuby. Výsledek pominul po odstranění fixace. To je ale jen příklad pro odlehčení. Vývoj pokračoval používáním různých typů bandáží. Zjednodušeně řečeno, i dnes je princip některých operací založen na zmenšení žaludku. Není to ale jen jeho výsledná velikost, která se podílí na hubnutí. Dnes chirurgicky měníme cestu tráveniny zažívacím traktem, měníme původní plán, kdy se setkává s různými trávicími fermenty, kdy její kontakt se stěnou střeva ovlivňuje reflexivně funkce jednotlivých oddílů zažívací trubice. Provedení chirurgického výkonu v baritatrické a metabolické chirurgii je stále více sofistikovaným počinem, každý krok je stále přesněji cílený. Operace musí být odborně obhajitelná, pro nemocného přínosná a bezpečná!

Jak vypadá typický pacient, který jde na bariatrický zákrok? Jde o lidi mladší, nebo starší?
Typický klient pracoviště bariatrické a metabolické chirurgie? Dlouholeté potíže s nadváhou datující se často od dětství, positivní rodinná anamnéza, neúspěšné pokusy o redukci hmotnosti různými dietami a přidružená onemocnění: především cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, tzv. spánková apnoe, potíže pohybového aparátu, vysoký krevní tlak. Často lidé s mnoha komplexy vyplývajícími z psychosociální deprivace. Převažuje střední věková skupina zhruba od 30 do 50 let."

Zdravotníci se oblékají do ochranných obleků.
Prostějovská nemocnice čelí rekordnímu náporu pacientů s koronavirem

A jaká je úspěšnost této léčby? Jak se daří konkrétně vašim pacientům v Prostějově? A pokud metoda selže, v čem obvykle nastal problém?
Vše záleží na správné indikaci a volbě typu operace. Pokud se následně neobjeví jiné komplikující onemocnění a jedná se o spolupracujícího nemocného, je úspěšnost blížící se 100 procentům. Významná je síla motivace nemocného, který si plně uvědomuje, co všechno zlé a pro jeho život limitující mu obezita přináší. Přiznávám, že jsme v začátcích podceňovali úlohu psychologa a respekt k jeho doporučením. Jeho úloha v mezioborovém indikačním týmu je jednou z klíčových. Jeho nedoporučení ještě neznamená definitivní „ne“ operaci. Pokud nemocný přistoupí na navrhovanou léčbu, je většinou doveden k operaci, která se pak nemine výsledkem. Pokud nemocný vyhledá raději jiné pracoviště, aby dosáhl svého: Tedy operace a to hned, víme, že výsledek bude špatný, ne-li nulový! Naši klienti by měli vědět, že k operaci je vede celý tým odborníků z řad zobrazovacích metod, gastroenterologie, endokrinologie, diabetologie i obezitologie ve spolupráci s chirurgem bariatrické a metabolické chirurgie. Navíc k týmu patří i specializovaný psycholog, kterým je u nás Mgr. Daniela Dudová, která tak má další potřebnou specializaci."

Můžete prozradit, kolik vážil nejtěžší pacient před léčbou a kolik váží po ní?
Nejtěžší nemocný měl 196 kilogramů, dnes se jeho váha pohybuje kolem 120 až 140 kilogramů. Je to robustní člověk a větší úbytek hmotnosti i s ohledem na genetické faktory očekávat nelze. S touto hmotností se ale mohl plně vrátit ke svým zálibám, těžko ovlivnitelná cukrovka je nyní dobře léčitelná, dietní režim dodržuje s relativním úspěchem. Z dob, kdy jedinou metodou byly bandáže s úspěšností asi 30 procent, máme nemocnou, která trvale pohubla ze 140 na 76 kilogramů! Měla a má silnou motivaci, a to především ve své profesi, kdy váha souvisela s jejím karierním postupem. Dnes je úspěšnou reprezentantkou významné firmy a bandáž jsme jí definitivně odstranili.

Průměrná doba hospitalizace: 4 dny

Zavedli jste v prostějovské nemocnici v rámci bariatrické chirurgie v posledních letech nějaké novinky ‒ nové metody? V čem spočívají? A jaké léčebné výsledky se vám díky nim daří dosahovat?
Jedná se o jedno z vyjmenovaných pracovišť Českou obezitologickou společností, člena sekce pro bariatrickou a metabolickou chirurgii, uvedené například na stránkách (mojelecbaobezity.cz). Problematikou původně jen bariatrie se zabývám od roku 1993, úzce jsem pracoval na prvních projektech tohoto programu vázaných na osobnost profesora MUDr. Martina Frieda, nyní OB klinika Praha. Od svého příchodu do Prostějova stále rozšiřujeme pole pro tento program v rámci chirurgického oddělení a celé nemocnice. V týmu jsou dva plně erudovaní bariatričtí chirurgové, kdy MUDr. Petr Vaverka odborně vede nejen ambulanci, ale prakticky práci celé sekce a školí další kolegy. Erudici postupně získali a získávají další nepostradatelní členové týmu na dalších úrovních zdravotnického personálu, což je nezbytné! Oddělení dnes nabízí komplexní spektrum chirurgických výkonů včetně nejsložitějších spojek v zažívacím traktu, a to výhradně miniinvazivní laparoskopickou technikou. Proto se průměrná doba hospitalizace může pohybovat kolem čtyř dnů! Tým je dnes početně a odborně postaven tak, že je kdykoli schopen řešit případné, bohudík zřídkavé komplikace, a to i pro jiná pracoviště. Hovořit o speciálním vybavení pokojů nemocných nebo o moderním komplexu operačních sálů, to by už byla další kapitola.

Kde čerpáte nové poznatky z oboru? Jezdíte se školit ke kolegům nejen v rámci ČR, nebo získáváte užitečné poznatky i v zahraničí?
Od počátků chirurgie obezity (nyní bariatrické a metabolické chirurgie) jsme úzce spolupracovali s OB klinikou v Praze, kde jsme se jak pasivně, tak aktivně podíleli na workshopech. Nejen lékaři, ale i sestry měli možnost zde stážovat. Velmi blízkým pracovištěm nám byla a je nemocnice v Ostravě-Vítkovicích, a především doktor Pavol Holéczy, který opakovaně hostoval na našich operačních sálech. Cenné byly opakované zahraniční pobyty ve školicím centru v Hamburgu, u Dr. Maleckase v Litvě a především v Brugách u Dr. Bruno Dillemanse (s možností trvale odborných konzultací). Přínosem je každé odborné setkání v rámci České republiky, Slovenska a výměna zkušeností s našimi kolegy. Součástí je účast v mezinárodní společnosti IFSO.

A na závěr vás požádám o radu odborníka. Jsem-li obézní, co je třeba udělat pro to, abych mohl bariatrický zákrok absolvovat. Kdo vyhodnotí, zda je pro mě vůbec vhodný?
Svěřte se svému praktickému lékaři. Měl by provést základní screening vyšetření a pak vás odešle za obezitologem nebo do naší poradny. Můžete se obrátit se na odbornou ambulanci na III. interní klinice FN Olomouc, se kterou již několik let úzce spolupracujeme. A na naši poradnu pro bariatrickou a metabolickou chirurgii můžete navštívit samozřejmě jako první. Posoudíme, jaké by měly být vaše další kroky na cestě za zdravím!

Primář MUDr. Adolf Gryga, CSc.

Narodil se 25. srpna 1950 v Olomouci. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, na které promoval v roce 1974. Po ukončení studií nastoupil na Chirurgické oddělení NsP ve Šternberku, v roce 1985 se stal odborným asistentem II. chirurgické kliniky FN a LF UP Olomouc, kde dále působil 22 let jako zástupce přednosty. V roce 1989 byl vyslán jako odborník do FN nemocnice v Hajphongu ve Vietnamu.

MUDr. Adolf Gryga je uznávaný chirurg, průkopník zavádění laparoskopických operací v břišní chirurgii, věnoval se chirurgické léčbě onemocnění jícnu, oceňovaným odborníkem je rovněž v chirurgické léčbě obezity. Působil krátce na I. chirurgické klinice FN a LF UP Olomouc, poté byl primářem chirurgie v Přerově a od roku 2009 je primářem Chirurgického oddělení Nemocnice AGEL Prostějov. Ve společnosti AGEL zastával po několik období funkci hlavního chirurga.

MUDr. Adolf Gryga je držitelem licencí pro diagnostickou a kurativní endoskopii. Aktivně pracuje jako člen několika odborných společností: České chirurgické společnosti, Onkochirurgické sekce při Onkologické společnosti a Bariatrické sekce při ČChS a Obezitologické společnosti, společnosti pro intenzivní medicínu. Založil herniologickou společnost a je prezidentem této společnosti, která je odnoží EHS (Evropská herniologická společnost). Dvě období pracoval jako člen výboru České chirurgické společnosti. Je také členem mnoha zahraničních odborných společností: EAES (Evropská asociace endoskopické chirurgie), IFSO (Mezinárodní federace pro chirurgii obezity a metabolických poruch). Je autorem nebo spoluautorem několika desítek odborných prací, učebních textů a výukových filmů. Uspořádal několik odborných sympozií s mezinárodní účastí především na téma léčby obezity i další. Zatím nejvyšším oceněním jeho práce je medaile K. Maydla „…Za rozvoj české chirurgie…“.