V případě kalamity budou muset obce provést opatření. Ta nastává, když hygienici v obydlených územích napočítají více než 10 bodnutí za minutu.

Takový počet zjistili hned na několika místech Olomoucka. 

Extrém: zaplavené louky u Střeně

„Sto padesát. Jde o největší líhniště, kde už se nálet ani nedá měřit. Byly zaplaveny louky směrem na Pňovice,“ vysvětloval regionální extrém naměřený u bývalého strážního domku v lužním lese mezi Pňovicemi a Stření, kde se na Libora Mazánka vrhlo hejno komárů.

Minutu by člověk v lese nevydržel. Počty útoků za 60 sekund proto hygienici zjišťují postupně po 10 sekundách.

„Zastavím se a deset sekund počkám, kolik jich naletí. Totéž udělám v lokalitě ještě pětkrát,“ popisoval někdy až bolavé měření komáří kalamity.

Nejagresivnější varianta: komár útočný

Kromě samotného náletu zjišťují pracovníci hygienické stanice i situaci v monitorovacích tůních. Jde o periodicky zaplavované tůně či smohy, kde se v případě výskytu vody vyvíjejí komáří larvy až dojde k výletu dospělého hmyzu.

„Sucho. Tady taky,“ kontroloval Libor Mazánek tůně u řeky Moravy a propustek u fotbalového hřiště na okraji Střeně.

Měření provedl i přímo v centru Střeně. Ve vzrostlé vegetaci nedaleko kapličky. Počasí aktivitě komárů přálo maximálně: bylo pod mrakem, vzduch vlhký a nefoukalo.

„Osm za minutu. Vidím i čerstvě vylíhlé samce. Aktivita se bude zvyšovat, a to podle počasí. Bude-li ideální, o víkendu tady bude komárů ještě více,“ obával se Mazánek, když počítal hmyz uvězněný v síťce.

Navíc není komár jako komár a v případě těch, které Mazánek lapil uprostřed Střeně, to vypadá na nejhorší možnou variantu: komára útočného (Aedes vexans).

„Beru vzorky a určím přesně, o jaký druh se jedná. Vypadá to však na vexans,“ přesypával hmyz do mikrotenového sáčku, kde ho usmrtil éterem.

O nepříteli, který je nejagresivnější, daleko létá, vniká lidem do obydlí, dlouho žije, opakovaně saje a hlavně šíří nemoci, ve Střeni dobře vědí.

„Dosečeme příkopu a postříkáme to tam,“ ujistil pracovník obecního úřadu a ukazoval na keře u kapličky.

Hezky posečeno = málo bodnutí

Během čtvrtečního dopoledne zkontrolovali hygienici výskyt komárů i v olomouckých částech Černovír a Chomoutov, podívali se také do Hynkova, místní části Příkaz, a na litovelskou Pavlínku a Březové.

V lese u Hynkova naměřili 75 útoků za minutu, na okraji obce 24 a uprostřed Hynkova na pracovníky hygienické stanice číhalo šest komárů.

„V Březové bylo taky hezky posečeno, což je velmi důležité. Napočítal jsem osm komárů,“ pochválil místní.

Kalamitní stav zjistili hygienici na Pavlínce, kde zaútočilo za minutu 18 komárů.

„V Chomoutově pak 20, což je hodně. Naopak Černovír měl na zastávce jen tři komáry - na okraji lesa zaútočilo 100,“ popisoval výsledek čtvrteční kontroly.

Nejvíce komárů hygienici nakonec nezjistili v okolí lužních lesů, ale v Bystročicích.

Za podmínek, které nejsou pro komáry optimální, napočítali v blízkosti nových lagun 50 útoků za minutu.

„Bude se muset řešit aplikace larvicidů. Budou si to muset hlídat, takto by to nešlo,“ kroutil hlavou Mazánek.

Nejúčinější zásah už nelze použít

Doporučení opatření ke snížení výskytu komárů pošle hygienická stanice všem obcím, kde hygienici měřením prokázali kalamitní výskyt.

„Obcím sdělíme, jak dnešní měření dopadlo, kolik komárů a jakých druhů jsme zjistili. V případě zvýšeného či kalamitního výskytu doporučíme nejvhodnější opatření,“ sdělil po čtvrteční kontrole Mazánek.

Nejúčinnější zásah přímo v tůních, kde biologické přípravky cíleně a šetrně k ostatním živočichům hubí larvální stadia komárů, už v těchto dnech nelze využít.

„Smysl však mají postřiky Predátorem 3D, vyžínání trávy, sítě v oknech, repelenty,“ zmínil opatření proti komárům.

Pomáhá dron

Na zásahy přímo v líhništích se v posledních letech specializují obce mezi Litovlí a Olomoucí, které podepsaly memorandum o spolupráci při likvidaci komářích larev.

V minulých letech, nejvíce po povodních, zde zažívali mimořádné kalamity. Účinnost včasných zásahů zvyšují průběžným monitoringem zatopených míst s larvami pomocí speciálního softwaru vyvinutého katedrou Geoinormatiky Univerzity Palackého.

„Pomocí dronu máme dobře zmapováno území Litovelského Pomoraví. Mapování upřesňujeme pohybem pracovníků v terénu a prováděním záznamů do tabletů a mobilních telefonů,“ popisoval na jaře starosta Příkaz Jaroslav Sívek.

V praxi to vypadá tak, že pomocí GPS souřadnic pracovník obce zaznamená, kde je zatopeno místo a do jaké míry, zároveň podchytí množství larev a aktuální stadia. Nato je proveden postřik. Obce si ještě provádějí vyhodnocení účinnosti zásahu. „Celý systém se stále vyvíjí, jsme nejdále v celé České republice,“ připomněl Sívek.