Kliknutím zvětšíteVíce než tři desítky ruských plavidel podle místního ministerstva obrany zahájily cvičení v Černém moři. Do manévrů se podle něj zapojí také letectvo a pobřežní obrana, která má cvičit obranu Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Nové rozsáhlé námořní cvičení, jehož součástí budou i ostré střelby, Rusko zahájilo v době stoupajícího napětí ve vztazích se Západem, který se obává ruské invaze na Ukrajinu.
Plavidla, rakety i tisíce vojáků
"V různých etapách cvičení lodní uskupení a jednotky pobřežních vojsk a námořního letectva provedou také raketové a dělostřelecké střelby a bombardování cílů na moři, pobřeží a ve vzduchu," uvedlo ministerstvo podle agentury Interfax. "Cílem cvičení je obrana pobřeží Krymu, základen Černomořské flotily a také hospodářských objektů, námořních tras a oblastí ekonomické činnosti před možným vojenským ohrožením ze strany předpokládaného protivníka," dodali vojáci.
Ruské lodě vypluly ze Sevastopolu a Novorossijska, cvičení řídí velitel Černomořské flotily, admirál Igor Osipov.
Washington varuje, že ruská invaze na Ukrajina může nastat "kdykoliv". Rusko, které v roce 2014 anektovalo Krym a podpořilo povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, popírá, že by mělo v úmyslu sousední zemi napadnout. Ruská diplomacie odmítla americká varování jako "hysterii" a "dezinformace". Moskva nicméně od Západu požaduje bezpečnostní záruky, včetně toho, že se Ukrajina nestane členem NATO.
Agentura AFP připomněla, že Rusko minulý měsíc ohlásilo sérii námořních cvičení v Atlantiku, arktických mořích, Středozemním moři a v Tichém oceánu. Zúčastnit se jich má celkem 140 plavidel, více než 60 letadel a vrtulníků a okolo 10 tisíc vojáků a námořníků. Současně Rusko pořádá vojenské cvičení v Bělorusku.
Podle informací ruské státní agentury RIA Novosti Rusko začalo s evakuací svých diplomatů na Ukrajině. Informaci potvrzuje také agentura AP. Snižování počtu pracovníků na svých zastupitelských úřadech na Ukrajině ruská diplomacie vysvětluje obavou z provokací.
„V obavě z možných provokací kyjevského režimu či třetích zemí jsme skutečně přijali rozhodnutí o určité optimalizaci stavů ruských zastupitelských úřadů na Ukrajině. Upozorňujeme, že naše velvyslanectví a konzuláty budou pokračovat v plnění svých základních funkcí," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
"Vzhledem k významnému vlivu, jaký Washington a Londýn mají na Kyjev, a celkově jejich roli při řízení dění na Ukrajině, jsme učinili závěr, že naši američtí a britští kolegové zjevně vědí o nějakých připravovaných násilných akcích, které by mohly zásadně zkomplikovat bezpečnostní situaci," poznamenala Zacharovová.
Evakuace z Kyjeva
Mluvčí odkazuje na rozhodnutí amerického ministerstva zahraničí, aby všichni američtí zaměstnanci na kyjevské ambasádě opustili zemi před obávanou ruskou invazí.
Ministerstvo již dříve nařídilo rodinám zaměstnanců americké ambasády v Kyjevě, aby odešly. Ponechalo ale na uvážení zaměstnanců, kteří nejsou zásadní pro chod úřadu, jestli také chtějí zemi opustit. Sobotní krok přichází ve chvíli, kdy Washington zesílil svá varování před možnou ruskou invazí na Ukrajinu.
Úředníci, kteří s AP mluvili pod podmínkou anonymity, protože nebyli oprávněni se o této záležitosti veřejně vyjadřovat, uvedli, že omezený počet amerických diplomatů může být přemístěn na západ Ukrajiny poblíž hranic s Polskem, které je spojencem v NATO. USA by si tak mohly udržet diplomatickou přítomnost v zemi.
Krize mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se vyostřila natolik, že USA, Británie, Nizozemsko, Lotyšsko, Estonsko, Japonsko, Finsko a Kanada v obavě z ruské invaze v pátek vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili.
Například občané Británie na Ukrajině podle SkyNews dostali pokyn opustit zemi jakýmkoliv možným způsobem. Údajně nemají očekávat vojenskou evakuaci, jako tomu bylo v případě Afghanistánu.
V noci na sobotu se k zemím doporučujícím občanům odjezd z Ukrajiny připojila i Austrálie a Nový Zéland. „Naše rada je jasná, je to nebezpečná situace… měli byste se snažit dostat z Ukrajiny," řekl v sobotu na tiskové konferenci australský premiér Scott Morrison. Necestovat do této země radí svým občanům Izrael.
Česko zatím podobná doporučení nevydalo. Jednat o nich odpoledne bude pracovní skupina ministerstva zahraničí. „Všechna doporučení budeme vydávat v průběhu odpoledne na základě doporučení pracovní skupiny ministru zahraničních věcí Janu Lipavskému (Piráti) a po koordinaci s partnery v Evropské unii," napsala ČTK Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva.
Hrozba invaze a „mírové hovory"
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ohlásil, že ještě v sobotu by měl hovořit se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem ve snaze zabránit případné ruské invazi na Ukrajinu.
„Nadále vidíme velice znepokojivé známky zvyšování napětí ze strany Ruska, zejména příchod nových jednotek na hranice s Ukrajinou," řekl Blinken na tiskové konferenci v Nadi na Fidži. "Pokud má Rusko skutečně zájem diplomacií a dialogem vyřešit tuto krizi, kterou samo vytvořilo, jsme k tomu připraveni," prohlásil podle agentury AFP. "Musí se tak však dít v souvislosti se zmírněním napětí. Zatím jsme však z Moskvy viděli jen zvyšování napětí," dodal.
„Toto je klíčový okamžik. Jsme připraveni na cokoliv, co se může stát," řekl šéf americké diplomacie a znovu varoval, že USA a jejich spojenci rychle uvalí sankce na Rusko, pokud vpadne na Ukrajinu. K invazi by podle Blinkena mohlo dojít "kdykoliv". "Nevíme, zda se prezident (Vladimir) Putin rozhodl. Ale víme, že je schopen jednat velice rychle," dodal.
S ruským prezidentem Vladimirem Putinem by podle Elysejského paláce měl v poledne hovořit francouzský prezident Emmanuel Macron. Kreml avizoval také telefonát Putina s americkým prezidentem Joem Bidenem. Blinken by kromě Lavrova měl v sobotu hovořit také s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou, která byla tento týden na návštěvě Moskvy.
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
