Kliknutím zvětšíte"Nechceme ani jednu nevinnou oběť ani zraněné z řad afghánských civilistů, když přebíráme velení. Nevyhlašujeme ale příměří," uvedl v prohlášení mluvčí islamistického hnutí Zabíhulláh Mudžáhid.
Podle něj je bezpečnost v metropoli i nadále v rukou vlády. Agentuře Reuters mluvčí řekl, že povstalci se nehodlají mstít představitelům vládní moci ani příslušníkům armády a úředníkům, vedení Tálibánu podle něj nyní jedná s vládou o "mírumilovném" převzetí moci.
Ve čtyřmilionové afghánské metropoli dnes panuje chaos, nad městem přelétají vrtulníky, které evakuují lidi na mezinárodní letiště. Podle posledních informací dalo hnutí Tálibán rozkaz svým bojovníkům, aby postoupili do Kábulu. Zdůvodnilo to tím, že ve městě nefunguje policie a že je potřeba zabránit rabování.
Předtím agentury informovaly, že Tálibán je na předměstích Kábulu a že se jedná o přechodné vládě.
Stanice BBC dnes dříve uvedla, že povstalci procházejí městem bez jakéhokoli odporu ze strany armády a bezpečnostních složek. Zástupce Tálibánu v Dauhá, kde se od loňska vedou zatím neúspěšné rozhovory mezi vládou a povstalci, uvedl, že tálibové mají rozkaz, aby se vyvarovali násilí a umožnili z metropole odejít všem, kdo budou chtít.
Podle agentur AP a Reuters je ale Mezinárodní letiště v Kábulu od neděle uzavřeno pro komerční lety. To znamená, že startovat a přistávat mohou výhradně vojenská letadla. Letouny pro své občany posílají do Kábulu mimo jiné Spojené státy, Británie, Německo, Nizozemsko, Itálie nebo Česká republika. Česká vojenská letadla zajistí evakuaci českých diplomatů, místních pracovníků ambasády i tlumočníků, kteří v zemi pomáhali české armádě.
O situaci v Afghánistánu by měla v pondělí jednat Rada bezpečnosti OSN.
Nenásilné předání moci
Úřadující afghánský ministr vnitra Abdal Sattár Mírzakvál v prohlášení uvedl, že Tálibán už je velmi blízko převzetí moci. "Afghánci by se neměli obávat… Žádný útok (na Kábul) nebude. Půjde o nenásilné předání moci přechodné vládě," citovala z jeho videovzkazu agentura AFP.
Boje se neodehrály dnes ani ve městě Dželálábád, protože guvernér se vzdal Tálibánu, aby zachránil životy civilistů.
Právě podpora ozbrojených skupin mimo armádu mohla podle analytiků pomoci postup Tálibánu zpomalit nebo zastavit. Vůdce uzbeckých milicí Abdul Rašíd Dóstum a prominentní tádžický vůdce Atta Muhammad Núr ale v sobotu uprchli přes hranice do Uzbekistánu. Núr pak na twitteru napsal, že navzdory odporu jeho jednotek armáda "zbaběle odevzdala zbraně Tálibánu".
Rychlý postup Tálibánu umožnilo stahování amerických vojáků a jednotek dalších zemí NATO, které se letos v květnu začaly z Afghánistánu definitivně stahovat. Nyní se do Kábulu vrátilo kvůli evakuacím několik tisíc amerických a několik stovek britských vojáků.
V metropoli podle zpravodajů zahraničních médií panuje chaos, lidé obléhali banky, aby si vybrali své úspory. Dlouhé fronty se stály i před velvyslanectvími západních zemí. Řada z nich, včetně České republiky, ale svá zastoupení již uzavřela a diplomaty evakuuje.
Tálibán v Afghánistánu vládl už v letech 1996 až 2001, než ho v listopadu 2001 svrhla operace vedená Spojenými státy, které tak reagovaly na útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida. Ta měla v Afghánistánu základnu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes uvedl, že Spojené státy splnily úkol, s kterým před 20 lety do Afghánistánu šly, tedy vypořádat se s těmi, kdo na Spojené státy 11. září 2001 zaútočili.
Kvůli Afghánistánu bude mimořádně jednat Rada bezpečnosti OSN
Kvůli situaci v Afghánistánu se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. O schůzku požádaly Norsko a Estonsko, vyzval k ní také britský premiér Boris Johnson, informovala dnes agentura Reuters. Rusko už dříve uvedlo, že s ostatními zeměmi pracuje na zorganizování jednání RB OSN.
"Pracujeme na tom," řekl dnes zvláštní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij podle agentury AFP prohlásil, že "situace vyžaduje okamžitý zásah RB OSN".
Britský ministerský předseda podle agentury Reuters vyzval rovněž k zasedání nejvyššího orgánu NATO - Severoatlantické rady.
Kvůli situaci v Afghánistánu se dnes také sešel britský výbor pro krizové situace COBRA, kterému předsedal Johnson. Po tomto jednání šéf britské vlády prohlásil, že prioritou je pro Londýn dostat co nejrychleji do bezpečí britské občany a Afghánce, kteří v uplynulých dvaceti letech pomáhali britským silám v Afghánistánu.
Johnson zároveň prohlásil, že nikdo by neměl "bilaterálně" uznat Tálibán za afghánskou vládu. "Myslím, že je velmi důležité, aby Západ kolektivně pracoval na tom, aby nová vláda - ať už ji vytvoří Tálibán nebo kdokoli jiný - pochopila, že nikdo nechce, aby se Afghánistán znovu stal semeništěm teroru," řekl podle BBC britský premiér.
Británie příští týden rovněž povolá poslance na krizové zasedání parlamentu, kde by měli jednat o tom, jak má vláda dál postupovat. Britští poslanci se budou muset do lavic vrátit během letní přestávky, která měla trvat až do 6. září. Mimořádné zasedání začne ve středu ráno.
K mimořádnému jednání poslanců předtím vyzval i šéf labouristické opozice Keir Starmer. "Situace v Afghánistánu je nesmírně šokující a evidentně se zhoršuje hodinu od hodiny… Vláda kolaps Afghánistánu tiše sledovala, což bude mít pro nás tady ve Spojeném království důsledky," citoval Starmerova slova list The Guardian.
Předseda zahraničního výboru dolní komory britského parlamentu, konzervativec Tom Tugendhat řekl, že stažení vojáků z Afghánistánu je pro Británii největším zahraničněpolitickým fiaskem od Suezské krize v roce 1956. Podle něj Británie "nechala Afghánce napospas"
75
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
