Kliknutím zvětšíteNorman Bates z Hitchcockova Psycha, Leatherface alias Kožená tvář z Hooperova Texaského masakru motorovou pilou, Buffalo Bill z Mlčení jehňátek Jonathana Demma - zrození všech těchto úchylných, strašidelných a legendárních filmových sériových vrahů inspiroval příběh jednoho a téhož muže - Edwarda Theodora Geina, amerického nekrofila a vraha žen, který se narodil právě před 115 lety, dne 26. srpna 1906. Přestože mu nakonec byly dokázány pouze dvě vraždy, stal se jedním z nejslavnějších zabijáků 20. století.
Ed Gein, známý také jako Řezník z Plainfieldu nebo jako plainfieldský Ghoul, získal světovou proslulost v roce 1957, kdy se přišlo na to, že na místních hřbitovech v Plainfieldu ve státě Wisconsin, kde od dětství žil na rodinné farmě, opakovaně exhumoval mrtvoly a vyráběl z jejich kostí a kůže trofeje a upomínkové předměty. Když ho policie konečně dopadla, přiznal se také k zabití dvou žen: majitelky hospody Mary Hoganové, kterou zavraždil v roce 1954, a majitelky železářství Bernice Wordenové, zavražděné v roce 1957.
Tajemné únosy v okolí…
Ačkoli to byly nakonec právě jen tyto dvě vraždy, s nimiž ho policie bezpečně propojila, existuje podezření, že jeho obětí mohlo být víc - s jeho jménem je například dodnes spojováno tajemné zmizení čtrnáctileté Evelyn Hartleyové, která se ztratila ve Wisconsinu v roce 1953 ve stejné oblasti, v níž Gein "operoval".
Dívku podle pozdějších svědectví zřejmě někdo nalákal nebo násilím nacpal do auta poblíž jejího bydliště a její tělo už se nikdy nenašlo - krátce po jejím zmizení se však na různých místech našly kusy oblečení potřísněné krví stejné krevní skupiny, jakou měla Evelyn.
Gein v té době navštěvoval příbuzného, který žil jen pár bloků od domu, z něhož zmizela Evelyn, takže se mohl s dívkou potkávat. Policie ho proto po zatčení podezřívala i z její vraždy, ale Evelynino tělo se nikdy nenašlo, Gein se nepřiznal, ustál i zkoušku na detektoru lži a policie mu ničím neprokázala, že by měl s dívčiným zmizením cokoli společného. Pachatel Evelynina únosu a pravděpodobně i vraždy nebyl nikdy vypátrán.
Policie Geina podezřívala nějakou dobu také z únosu a vraždy osmileté Georgie Jean Wecklerové, která se ztratila v roce 1947, v tomto případě však Gein skutečně nefiguroval - nakonec se prokázalo, že dívku unesli dva komplicové, kteří chtěli vydírat její rodinu a získat výkupné. Bohužel ji však přitom předávkovali prášky na spaní a holčička zemřela - jejího těla se pak zbavili tak, že ho hodili do řeky.
Otec alkoholik, matka diktátorka
Zvláště v případě Evelyn Hartleyové jsou dodnes mnozí přesvědčeni, že za její vraždou Gein opravdu stál, protože měl blízko k místu činu a k dívčinu únosu už došlo v době, kdy nad svou chorou myslí prokazatelně ztratil kontrolu. Kdo ale vlastně vůbec byl Ed Gein?
Dá se říci, že nejblíže k jeho charakteru se dostal zřejmě Alfred Hitchcock v líčení rodinných vlivů, které formovaly povahu jeho psychopatického zabijáka Normana Batese. Také Gein vyrůstal v područí panovačné matky, která ho učila především to, že ženy a sex jsou zlo. Otec alkoholik jej nijak pozitivněji nasměrovat nemohl, rodinu ovládala matka.
Ta také v roce 1914, kdy bylo malému Edovi osm a jeho staršímu bratru Henrymu patnáct, rozhodla, že se všichni odstěhují na samotu, a koupila v Plainfieldu osamocenou farmu vzdálenou půl kilometru od nejbližších příbytků. Zajistila si tak nad vším plnou kontrolu a měla jistotu, že její synové nebudou vystavováni vlivům, které by si nepřála (možná až na školu).
Na farmě už Edward zůstal a matčin dominantní vliv se na něm brzy začal negativním způsobem projevovat. Špatné zkušenosti s jejich slabošským otcem totiž matka projektovala i do obou synů, ponižovala je, urážela a chovala se k nim despoticky. Ve škole to vedlo Eda Geina k plachosti a zakřiknutosti, doma k poníženosti vůči matce. Štastněji se cítil snad jedině tehdy, když občas hlídal děti od sousedů.
Bratrova smrt při vypalování trávy…
V roce 1940 zemřel Geinův otec, jemuž v důsledku jeho notorického pití selhalo srdce, a o čtyři roky později přišel o život za dodnes plně nevysvětlených okolností i Edův bratr. Na farmě totiž došlo 16. května 1944 k požáru, když se oba bratři vydali vypalovat přebujelou bažinnou trávu. Oheň se vymknul kontrole a upoutal pozornost místních hasičů. Když dorazili se stříkačkou, uviděli už jen Edwarda a pomohli mu oheň uhasit.
S večerem se ale Ed objevil v obci a nahlásil, že jeho bratr při požáru zmizel. Místní sestavili pátrácí skupinu, která se s baterkami vydala pod Edwardovým vedením zpátky ke spáleništi a tam po nějaké chvíli objevila Henryho tělo. Mladík ležel tváří k zemi a byl už po smrti. Podle prvotních svědectví na sobě neměl žádné známky zranění ani popálenin, byl už nějakou dobu mrtvý a zemřel zřejmě v důsledku nadýchání se kouře. Geinův pozdější životopisec Harold Schechter uvedl, že měl na hlavě pohmožděniny, koroner však žádné cizí zavinění neshledal a jako příčinu smrti určil udušení. Pitva provedena nebyla.
Dodnes se spekuluje o tom, zda ve smrti svého bratra neměl prsty Edward. Se svým starším sourozencem se totiž občas pohádal, protože ten byl méně závislý na matce než on sám, což mu vyčítal.
Když byl v roce 1957 zatčen kvůli vraždě Bernice Wordenové, začala policie zpětně přešetřovat i smrt jeho bratra, Ed se k ní ale nepřiznal. Tělo jeho sourozence exhumováno nebylo a Gein nakonec nebyl kvůli této smrti obviněn. Doktor psychologie George W. Arndt, který studoval jeho případ, však později uvedl, že je možné až pravděpodobné, že ji přece jenom způsobil a že Henryho odchod ze světa v sobě nesl "aspekty příběhu Ábela a Kaina".
Rok po Henrym zemřela také Edwardova matka a mladý muž, jemuž už táhlo na třicítku, ale přesto do té doby neměl ani blízké kamarády, ani žádnou lásku, na rodinné farmě osaměl. Nikde nebyl žádný korektiv, který by jeho mysl, jež postupně podléhala nejrůznějším zvráceným fantaziím, nasměroval na normálnější kolej a nabídl mu smysluplný životní cíl. Schylovalo se ke katastrofě.
Dům jako z hororu
Dne 16. listopadu 1957 zmizela majitelka železářství Plainfield Bernice Wordenová. Pracovní dodávka, kterou používala, vyjela podle několika svědků kolem půl desáté ze zadního traktu budovy, nebylo však vidět, kdo ji řídil. Od té doby už nikdo Wordenovou v krámu neviděl, což bylo divné.
Kolem páté odpoledne vešel do obchodu Wordenové syn Frank a našel na podlaze krvavé skvrny a otevřenou pokladnu na pultu. Zalarmoval policii a při prvním výslechu si vzpomněl, že večer před zmizením jeho matky přišel do železářství Gein, a měl se tam ráno vrátit pro galon nemrznoucí směsi. Účtenka na tuto směs se v obchodě našla - a byla to poslední účtenka, kterou Wordenová vystavila před svým zmizením.
Téhož večera byl Gein zatčen v obchodě s potravinami v západním Plainfieldu a policie se vydala prohledat jeho farmu. Na to, co tam najdou, však nemohli být připraveni ani otrlí strážci zákona.
Tělo Bernice Wordenové bylo objeveno v kůlně stojící na pozemku farmy. Bylo bezhlavé a pověšené vzhůru nohama s břevnem vraženým u kotníků mezi nohy, jako když se zvíře po porážce nechává "vykrvit". Trup ženy byl rozpáraný a "vyvržený". A tím hrůzná domovní prohlídka teprve začínala.
Při prohledávání domu pak policisté našli celé lidské kosti, fragmenty lidských těl, odpadkový koš a potahy na křeslech vyrobené z lidské kůže, ženské lebky, některé s uřezanými temeny, sloužící jako jakási úděsná těžítka či misky, stínidlo z lidské kůže, korzet vyrobený z ženského trupu, hlavu Bernice Wordenové v pytli a její srdce v igelitovém sáčku. Gein prohlásil, že vykopal hroby několika nedávno pohřbených žen, které mu připomínaly jeho matku…
Jenže detektivové toho našli ještě víc. Například uřezané vnější pohlavní orgány jedenácti žen, přičemž u dvou z nich byl věk oběti později odhadnut jen asi na patnáct let. Také šaty mladé dívky. Pás z ženských bradavek. Čtyři nosy. A konečně v jedné z krabic i zachovalou ženskou lidskou lebku, u níž byla naděje, že se ji podaří identifikovat.
Šokovaní policisté všechno nafotografovali a ohledali, načež dali desítky lidských ostatků pietním způsobem sprovodit ze světa. Nezbývalo, než podrobně vyslechnout zadrženého.
Výslech a soud šílence
Na policii Gein vyšetřovatelům řekl, že mezi lety 1947 až 1952 uskutečnil až 40 nočních návštěv na třech místních hřbitovech, kde vykopával nedávno pohřbená těla. Podle svých slov jednal jako omámený a snažil se hledat hroby žen středního věku, které se podobaly jeho matce. Pokud měl pocit, že takové tělo našel, vzal si ho domů a stáhl ho z kůže. Chtěl si prý totiž vyrobit "ženský oblek" v podobě své matky, aby se v ní mohl převtělit - doslova být v její kůži. Sex s mrtvolami popřel, mnoho indicií mu ale nasvědčovalo.
Policisté však byli přesvědčeni, že pomatený muž jim stále říká jen část pravdy a tu horší, vraždy živých žen, před nimi tají. Gein opravdu přiznával jen zabití Bernice Wordenové, průlom znamenala až identifikace nalezené lebky - ukázalo se, že patřila majitelce hospody Mary Hoganové, pohřešované od roku 1954. Pod tlakem důkazů Gein přiznal, že ženu zastřelil.
Zbývala otázka ostatků mladých dívek, které se v domě také našly. Policie ho podezřívala zejména z vraždy Evelyn Hartleyové, to ale Gein vytrvale zapíral. Jeden z policistů Art Schley jeho výslech údajně nervově nevydržel a praštil mu hlavou o zeď. V důsledku toho bylo nakonec Geinovo počáteční doznání prohlášeno za nepřípustné. Schley si to hodně vyčítal a ještě předtím, než se celý případ dostal k soudu, podlehl infarktu.
Gein byl prohlášen za mentálně nezpůsobilého k tomu, aby byl postaven před soud, takže skončil na deset let na psychiatrii ve státní nemocnici ve Wisconsinu. Teprve v roce 1968 byl uznán na natolik "uzdraveného", aby mohl stanout před soudem, ale ten jej stejně označil za nepříčetného a odsoudil k doživotnímu pobytu ve Waupunské státní psychiatrické léčebně. V ní tento muž 26. července 1984 zemřel na rakovinu ve věku 77 let. Do hrobu si vzal i tajemství, kolik žen a dívek ve skutečnosti zabil…
23
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
