Kliknutím zvětšíteV úterní volbě nové hlavy Evropského parlamentu byla tato matka čtyř dětí předem jasnou favoritkou. Její soupeřky, mezi kandidáty nebyl jediný muž, byly nominovány spíše do počtu.
Malta, nejmenší evropská země se 400 tisíci obyvateli, tak slaví velký úspěch. Hrdost ale pociťovaly i mnohé europoslankyně, včetně Češek. „Je to určitě skvělé, že Evropský parlament má v čele ženu. A pro Česko je úspěch Malťanky ukázkou, že v čele Evropského parlamentu může být klidně někdy i Čech,“ uvedla Dita Charanzová (ANO), která sama obhájila jako první český politik v historii místopředsednický post Evropského parlamentu.
„Znám ji osobně a vím, že je to zkušená, racionálně uvažující a pragmatická žena, která dokáže vést a hledat potřebné kompromisy. V této době takového lídra potřebujeme,“ uvedla europoslankyně Martina Dlabajová.
Ne všechny europoslankyně byly tak nadšené. Kateřina Konečná (KSČM) se na volbu Metsolové dívá především z pohledu, že se jedná o konzervativní europoslankyni, kandidátku Evropské lidové strany. (EPP) „Není žádným tajemstvím, že Roberta Metsola politicky nepatří do mé oblíbené frakce v Evropském parlamentu, ale nyní primárně doufám, že se bude snažit být předsedkyní nás všech a nikoliv pouze jejich kolegů z EPP,“ uvedla Konečná.
„Je nesporné, že bude muset i nadále řešit problémy související s pandemií a věřím, že bude činit rozhodnutí s důrazem na bezpečnost a zdraví všech zaměstnanců a zvolených poslanců v Evropském parlamentu působících. Myslím, že náhlý skon předsedy parlamentu Davida Sassiliho by nás měl ubezpečit, že zdraví je na prvním místě,“ dodala Konečná.
Finsko-maltská eurorodina
Metsolová má za sebou dlouhou kariéru v bruselských institucích. Lidovecká europoslankyně bude již třetí političkou v čele europarlamentu.
Je manželkou finského europoslance Ukko Metsola. Vedle angličtiny, maltštiny, italštiny a francouzštiny se tak domluví i finsky. Se svým manželem byli v roce 2009 prvním párem z rozdílných států, který byl společně zvolen do europarlamentu.
Renomé si Metsolová, která je občas více než za Malťanku považována za součást „bruselské bubliny“, vysloužila při vyjednávání těžkých témat, například migrace či dodržování právního státu. Dohodu o nových pravidlech migrační politiky chce prosazovat i jako šéfka jedné ze tří klíčových evropských institucí.
„Je důležité, abychom v této zásadní věci ukázali občanům Unie výsledky do roku 2024, kdy končí náš mandát,“ řekla. Podobně chce trvat na tom, aby všechny země EU, včetně Polska a Maďarska dodržovaly právní stát.
25
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
