Přesto, že nás na planetě žije čím dál tím víc, setkáváme se často s pocity osamělosti. Rozsáhlá metaanalýza ještě před vypuknutím globální pandemie zjistila, že je chronická nebo těžká osamělost běžnou a bohužel často přehlíženou zkušeností v mnoha zemích.

Už i dřívější studie naznačovaly, že je osamělost na vzestupu, nicméně porovnávat s minulostí je těžké. Průzkumy na toto téma se začaly provádět až v nedávné době, proto podle odborníků chybí relevantní historické údaje.

„Obvykle se uvádí, že přibližně jeden člověk z dvanácti zažívá osamělost na úrovni, která může vést k závažným zdravotním problémům. Avšak zdroj těchto dat nebyl nikdy zcela jasný a výzkumníci nikdy nezjistili, jak je osamělost rozšířená v celosvětovém měřítku. Proto jsme měli zájem o provedení přezkumu,“ uvádí ve zprávě epidemioložka Melody Ding ze Sydneyské univerzity.

Město Como u stejnojmenného jezera v italské Lombardii.
Zemřela osamělá. Tělo Italky našli dva roky po její smrti, seděla doma v křesle

Ding a její kolegové proto v letech 2000 až 2019 nashromáždili sedmapadesát studií o osamělosti a samotě ze 133 zemí. Autoři doufají, že tato zjištění použijí jako předpandemickou základnu dat pro sledování pocitů osamělosti do budoucna. 

Protože je pocit osamělosti spojen s duševní, emocionální i fyzickou pohodou, mohla by zjištění z rozsáhlé studie pomoci odhalit vznikající problémy v oblasti veřejného zdraví, které je potřeba začít řešit mnohem efektivněji než doposud.

Trpí i mladí

Studie globální osamělosti se zaměřovala i na dospívající mládež. Výsledky naznačují, že problém skutečně nezná hranic. Ať už se jedná o 9,2 procenta osamělých adolescentů v jihovýchodní Asii nebo 14,4 procenta v regionu východního Středomoří.

V oblasti Evropy zaznamenali výzkumníci značné geografické rozdíly. Úplně nejnižší míru osamělosti zjistili v severní Evropě. Zde zažilo tyto negativní emoce pouze 2,9 procenta mladých dospělých. U lidí středního věku se číslo zastavilo jen na 2,7 procentech. Starší lidé ve věku nad 60 let zažívali osamělost ve vyšší míře, setkává se s ní 5,3 procent severoevropanů.

Smutná čísla z východní Evropy

Na druhé straně spektra se ocitla východní Evropa, zde vědci zaznamenali více známek osamělosti než kdekoliv jinde na tomto kontinentě. S osamělostí se zde potýká 7,5 procenta mladých a 9,6 procenta osob ve středním věku. Nejosamělejší jsou starší dospělí, zde analýza uvádí znepokojivých 21,3 procenta osob dotčených tímto problémem.

Psychoterapeut Jiří Chvála
Obuj si mé boty a pak mě suď, říká moderní psychoterapeut Jiří Chvála

Pouhá data ovšem nemohou přesně určit, proč jsou lidé ve východní Evropě celkově osamělejší, než jinde. Jedna studie zahrnutá do přehledu však naznačuje, že je tento efekt způsoben závažnějšími zdravotními problémy, špatnými službami a nedostatečnou sociální podporou.

Na opačné straně jsou právě propracované systémy sociálního zabezpečení běžně uváděny jako vysvětlení nízké míry osamělosti v zemích severní Evropy, kde je sociální sféra na velmi vysoké úrovni. K potvrzení této hypotézy ale bude potřeba ještě další výzkum.

„Rozdílné výsledky mezi národy naznačují, že věkový vzorec osamělosti může být kontextově specifický, pro jistotu je ale potřeba nasbírat ještě více údajů,“ míní výzkumníci.

Globální problém

Autoři uvádějí, že pochopení osamělosti jako globálního problému, bude vyžadovat ještě další údaje, a to hlavně ze zemí mimo Evropu, kde zatím čísla chybí. Zároveň vědce brzdí i nedostatek měření v historii. „Nemáme jak tato čísla porovnávat s minulými desetiletími. Pokud se ovšem problém osamělosti zhoršuje, je důležité, aby o tom věděli odborníci zabývající se veřejným zdravím i světoví politici, a mohli tak včas přijmout vhodná opatření,“ píší autoři.

Nadužívání psychoaktivních léčiv se v české populaci stává problémem. Lidé se často snaží "vyléčit" sami, nadužívání léků však často končí závislostí.
Češi holdují „oblbovákům“. Při samoléčbě polykají i několik prášků denně

Toto téma nebylo nikdy důležitější než nyní, v době celosvětové pandemie. Světová zdravotnícká organizace (WHO) varovala, že opatření, které udržují koronavirus na uzdě, pravděpodobně povedou ke zvýšené osamělosti, depresím, škodlivému užívání alkoholu a drog, sebepoškozování nebo sebevražednému chování. Sociální izolace a osamělost byly dokonce spojeny s nárůstem rizika předčasného úmrtí v měřítku srovnatelnému kouření cigaret. 

Zdroj: DeníkGlobální pandemie nyní na tento fenomén upozornila jako nikdy předtím a výzkumníci, jako je Ding a její kolegové se snaží pochopit alespoň to málo informací, které mají, aby mohli nabádat k opatřením do budoucna.

„Nový přístup k osamělosti by měl konfrontovat sociální a strukturální faktory, které ovlivňují riziko osamělosti v průběhu života, a to včetně chudoby, vzdělání, dopravy, nerovností a bydlení. Zároveň by měl apelovat na politiky a nabádat je k řešení tohoto rostoucího globálního problému,“ píší odborníci na veřejné zdraví v úvodníku spojeném s novým výzkumem.

Fakta o osamělosti

  1. Osamělost nezávisí na tom, kolik kamarádů a vztahů máme. Pocit osamělosti plně závisí na subjektivní kvalitě našich vztahů - jak moc se cítíme emočně vzdáleni od lidí kolem nás. 
  2. Osamělost narušuje vnímání našich vztahů. Studie ukázaly, že pouze vybavení situace, kdy se lidé cítili osaměle, stačilo k tomu, aby svoje vztahy hodnotili jako méně pevné a hluboké. 
  3. Osamělost je v sociálních skupinách nakažlivá. Zanechává jasnou stopu - proto máme sklon všimnout si osamělých lidí kolem nás. 
  4. Osamělost způsobuje větší pocit chladu. Studie ukázaly, že vzpomínka na situaci, ve které jsme se cítili osaměle, způsobila, že účastníci výzkumu odhadovali pokojovou teplotu jako signifikantně nižší. 
  5. Lidské tělo prožívá osamělost podobně jako útok. Způsobuje okamžitou tělesnou odezvu. Zvyšuje krevní tlak a cholesterol, aktivuje naši tělesnou a psychologickou stresovou reakci. 
  6. Chronická osamělost signifikantně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění
  7. Osamělost způsobuje, že imunitní systém funguje méně efektivně, co z dlouhodobého hlediska zvyšuje riziko rozvinutí nejrůznějších onemocnění. 
  8. Vědci shrnuli, že s ohledem na všechny vlivy osamělosti na tělo reprezentuje osamělost velké riziko pro dlouhodobé zdraví a dlouhověkost. Podobně jako například kouření cigaret.