„Vyžrala pstruhy původní populace, pak se pustila do raků a žabek,“ uvedl předseda rybářů v Aši Radomír Duchaj. A dokládají to i fotografie, na kterých se objevují žabí stehýnka pečlivě oddělená od zbytku obojživelného těla.

Pořádný účet vystavila jedna vydří rodinka také přerovským rybářům. Pobytové znaky šelem sledovali celou zimu. Šupiny i nakousané ryby jasně ukazovaly, že o hladu vydry nejsou. A nebyly, spíš to byla pořádná hostina.

Nutrie v Terezíně
Nutrie čeká nelehký rok. Díky nové vyhlášce je můžou lovit i řadoví myslivci

„V březnu jsme postupně oslovili oba malé rybníčky v Předmostí, kde jsme měli přes zimu zakomorováno patnáct set malých línů a pět tisíc malých amurů. Z obou rybníků se nám podařilo slovit jen přes sto línů a dva amury,“ popsal předseda místní rybářské organizace Alexandr Majer.

Předpokládá se, že v současnosti žije v Česku asi osm tisíc vyder. Za deset let se přírůstek zčtyřnásobil. Podle výzkumu odborníků se v roce 2021 vyskytovala vydra na celém území republiky. V tuzemsku se přitom nadále řadí k zvláště chráněným druhům. Proto se neloví. Zároveň ale nemá žádného přirozeného predátora, a tak soužití v krajině s roztomilou lasicovitou šelmou, kterou už několik generací nenazývá jinak než Vydrýsek, není pro rybáře žádnou pohádkou.

Vydry řádí čím dál víc 

Statistiky mluví jasně, vydry řádí čím dál víc. Evidenci vede česká Agentura ochrany přírody a krajiny. Poslední statistika je sečtená za rok 2020, kdy se škody vyšplhaly na bezmála čtyřiadvacet milionů korun. Pro srovnání, škody za vlka a bobra se pohybovaly okolo šesti milionů. Ze statistik také vyplývá, že škod bylo v roce 2020 téměř třikrát více než o deset let dříve.

Čísla ale zahrnují pouze hlášené škody na chovných zařízeních, nikoli i na rybářských revírech. Tady už hovoří rybáři o škodách až kolem sta milionů ročně. Vydra totiž denně sežere přes kilogram potravy a její jídelníček z osmdesáti procent tvoří právě ryby. Majitelé rybníků mají nárok na náhradu podle zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Na rybářské revíry se to však nevztahuje.

Koček rybářských ve světě ubývá. Zoo se snaží o záchranu
Koček rybářských ve světě ubývá. Zoo se snaží unikátní druh zachránit

Podle odborníků existují proti vydře i ochranná opatření, kterými by se části škod dalo předcházet. „Způsobů, jak se bránit vydrám, je několik. Můžete změnit rybí osádku, hlídat, aby nebylo přerybněno. A také je možné vodní plochu chránit elektrickým ohradníkem,“ vysvětlila ředitelka organizace Alka Wildlife Kateřina Poledníková.

Způsob ochrany se řídí charakterem vodní plochy. Nevýhodou ale je, že ochrana nejde použít všude, někde tomu brání terén nebo domov dalších živočišných druhů. Druhou nevýhodou je to, že ochranu zaplatí rybáři ze svého.