"Opoziční poslanci cynicky vsadili na to, že čím víc zavaří vládě, tím víc budou voliči důvěřovat opozici. Výsledkem bude chaos a nedůvěra v politiku jako celek. Jsem zvědav, jak to ODS, KDU-ČSL, Piráti, nebo STAN vysvětlí svým hejtmanům," reagoval na výsledek hlasování na twitteru vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

„Není to dobrá zpráva pro nikoho z občanů. Nouzový stav je nástroj pro krizové řízení, ne politikum. Potřebujeme, abychom mohli zvládat krizovou situaci, ke které pandemie patří,“ řekl na následné tiskové konferenci ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Máme a budeme aplikovat možnosti, které máme bez použití nouzového stavu. Nejsou srovnatelné a nebudou ale tak efektivní,“ dodal Blatný.

Nouzový stav. InfografikaZdroj: Deník

„Doufala jsem, že to poslanci neudělají, a nouzový stav prodlouží. Je to cesta, na kterou se vydali a ze které nemusí být návratu. Není to dobrá zpráva,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Antigenní testování na covid-19.
Britská mutace může pandemii v Česku zhoršit. Co už o ní víme a nevíme

Na tiskové konferenci vystoupil také šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. „Občané České republiky měli možnost 12 hodin v přímém přenosu sledovat předvolební kampaň opozičních stran. Dělat kampaň na základě lidského zdraví a životů není úplně správné,“ prohlásil Faltýnek. Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskovou konferenci nedorazil.

Kritiku si neodpustil ani bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Milá opozice, gratuluji k dobře odvedené práci. Tiskovky, projevy, politika. V tom jste opravdu dobří. V rozhodování ve prospěch občanů jste však dnes totálně propadli. Pro lepší volební výsledek jste dali všanc zdraví našich lidí. Nemyslím si, že pro tohle si vás lidé zvolili," napsal na svém twitteru.

„Mě nesmírně mrzí, a připadá mi to nepoctivé, že vláda hází své selhání na opozici a nevyvozuje z toho osobní zodpovědnost," řekl předseda ODS Petr Fiala. Zdůraznil, že je otevřen jednání s vládou, ale musí o to stát. „Snažili jsme se nabídnout vládě řešení. Iniciovali jsme jednání. Na straně vlády jsme nenašli partnera. Vláda zná jedinou věc: prodlužte nouzový stav. Není to řešení, je k tomu potřeba přistoupit jinak,“ dodal.

Podobně to vidí i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Týdny a měsíce nás premiér naprosto ignoruje. Když chceme řešit covid, tak nás premiér posílá řešit zahrádkářský zákon, ještě před třemi týdny vám byly naše připomínky ukradené a teď najednou za to můžeme my? Premiér jednání a hledání řešení absolutně nezvládl,“ zareagoval na svém twitteru na Hamáčkův příspěvek.

Podle Piráta Jakuba Michálka premiér zkrátka selhal. „Je šokující, že vláda odmítla podpořit kraje při řešení pandemie i výzvu k zodpovědnosti. Opatření z většiny pokračují, řídit je budou kraje, prosím buďme ohleduplní!,“ dodal.

Pro hlasovalo pouze 48 poslanců

Pro prodloužení nouzového stavu hlasovalo pouze 48 poslanců ze 106 přítomných. Jednalo se o členy vládních klubů ANO a ČSSD. 

"Nouzový stav není výmysl vlády. Je to nutný prostředek, aby bylo možné realizovat plošná protiepidemická opatření," hájil další pokračovaní nouzového stavu během debaty v Poslanecké sněmovně Babiš. 

Ačkoli vláda původně žádala o prodloužení nouzového stavu do 16. března, Babiš později vyzval opozici, aby vládě dala alespoň dva týdny na přípravu požadovaných opatření a zákonů, které se týkají epidemické situace nebo ekonomiky. „Dejte nám šanci ještě něco změnit,” apeloval premiér od řečnického pultíku na poslance. 

Hrozící kolaps nemocnic

Již ve středu během návštěvy Srbska Babiš uvedl, že poslanci, kteří nebudou ve Sněmovně hlasovat pro prodloužení nouzového stavu, budou zodpovědní za smrt svých spoluobčanů. „Máte pocit, že nouzový stav pomohl? Co třeba rozhodnutí pana ministra zdravotnictví Jana Blatného nepřijmout pomoc z Německa. Nesvádějte tu odpovědnost na nás," nechal se ve Sněmovně slyšet předseda STAN Vít Rakušan. 

Právě ministr zdravotnictví byl dalším členem vlády, který před poslanci hovořil o nutnosti dalšího trvání nouzového stavu. „Vím, že byste chtěli všichni žít normálně, a to hned, ale hned to nebude,“ prohlásil Blatný a dodal: "Pokud polevíme v opatřeních, tak se během dvou týdnů naplní většina nemocnic tak, že nebudou moci přijímat další pacienty a nebude je kam převážet."

V minulosti vláda přistoupila k uzavření dvou obcí - Litovle a Uničova. Příjezdy tehdy hlídala policie.
PŘEHLEDNĚ: Vláda uzavřela tři okresy. Podívejte se, co to pro obyvatele znamená

Blatný se později pozastavil i nad tím, proč případné prodloužení nouzového stavu vzbuzuje takový odpor. „Je to jenom technikálie. Bavme se spíše o tom, jak jinak spolupracovat nebo jak společně upravit opatření. Když dáme nouzový stav pryč, tak se střelíme do nohy a budeme mít všichni problém,” uvedl. 

O prodloužení nouzového stavu jednal dopoledne Babiš s opozicí asi dvě hodiny. Při této příležitosti premiér přiznal, že se o hlasy Pirátů, ODS, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL uchází kvůli tomu, že přišel o podporu KSČM. Jednání však nebyla úspěšná. 

Co bude následovat? 

Ještě před jednáním Sněmovny o prodloužení nouzového stavu vláda kvůli nekontrolovanému šíření koronaviru rozhodla o uzávěře tří nejpostiženějších okresů. Lidé z Chebska, Sokolovska a Trutnovska tak od půlnoci ze čtvrtka na pátek nesmí cestovat jinam, a lidem odjinud je až na výjimky zakázán přístup do těchto oblastí. Povinné je rovněž nošení chirurgických roušek nebo respirátorů. Opatření však s koncem nouzového stavu pozbudou platnosti.

Podle expertíz, které si nechalo vypracovat ministerstvo zdravotnictví, se po skončení nouzového stavu rovněž otevřou obchody, služby, galerie, muzea a možná i posilovny či bazény. Platnosti pozbude také večerní zákaz vycházení a omezeno nebude ani shromažďování osob. Nic se naopak nezmění pro školy, jejichž provoz se řídí podle školského zákona. 

Premiér Andrej Babiš
Odpůrci nouzového stavu budou odpovědní za mrtvé, řekl Babiš. Opozice to odmítá

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) varoval i před dalšími dopady konce nouzového stavu. Podle něj nebude moci vláda krajům nadále poskytovat pomoc ze státních hmotných rezerv. "Máme, ale nedáme, protože nemůžeme. Kupte si je," nastínil šéf Krizového štábu a doplnil: "V nemocnicích by nemohla pomáhat armáda a hasiči by nemohli pomáhat s rozvozem prostředků."

Obecně se očekává, že po konci nouzového stavu vyhlásí jednotlivé kraje stav nebezpečí, což umožní pokračování některých opatření. Tento postup již ve čtvrtek avizovali hejtmani Karlovarského, Libereckého, Olomouckého, Pardubického a Středočeského kraje i primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Nový nouzový stav 

S nabídkou přišla ve čtvrtek večer také Asociace krajů. Podle pardubického hejtmana Martina Netolického (ČSSD) jsou hejtmani ochotni jednat během pátku o možnosti, že vládu požádají o vyhlášení nového nouzového stavu - mají ovšem své podmínky. 

"Je důležité si uvědomit, že nouzový stav je jen rámec pro to, abychom i my v krajích měli nástroje pro boj s pandemií. Je škoda, že řada opatření vlády nedávala lidem smysl, a obětním beránkem se tak stal právě nouzový stav," uvedl také předseda asociace a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). "Jednoznačně jsme se s ostatními hejtmany shodli na tom, že musíme jako asociace rozpoutat debatu, abychom zjistili, jak chce vláda řídit stát a bojovat proti pandemii bez nouzového stavu," řekl Kuba.

O možnosti vyhlášení nového nouzového stavu mluvil již dříve také ministr vnitra Hamáček. I on ovšem připustil, že podle ústavních právníků by se jednalo o obcházení Ústavy. "Otázka je, zda by to v této situaci nefungovalo jako poslední záchranná brzda před nějakou katastrofou,“ pronesl. 

Kvůli epidemii koronaviru byl nouzový stav v Česku vyhlášen již na jaře, a to od 12. března do 17. května, tedy celkem 66 dnů. Na podzim platil od 5. října, přičemž vláda Sněmovnu v minulosti již pětkrát žádala o jeho prodloužení. V předchozích případech menšinový kabinet ANO a ČSSD podpořili poslanci KSČM, šesté prodloužení však stejně jako ostatní opoziční strany odmítli.