Kliknutím zvětšíte„Důsledkem navrhovaného kroku by bylo vyhlašování stavu ohrožení státu nebo válečného stavu samotnou vládou nebo premiérem, aniž by se vyžadovalo potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu,“ komentoval předlohu místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).
Podle něj by šlo o ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci, kdy se exekutiva musí opírat o důvěru parlamentu. „Postupy pro krizová opatření je nutné řešit předem, ideálně zcela mimo krizový stav a s dostatečnou oponenturou opozice,“ dodává Pikal.
Metnar to zvoral
„S postupem ministerstva obrany absolutně nesouhlasím, projednávat to samozřejmě nebudeme. Nevím, proč teď vytáhlo dokument, který mu vláda zadala v roce 2015. To se panu ministru Metnarovi opravdu nepovedlo, zvoral to, nevím, co ho to napadlo. Je to nesmysl,“ řekl Deníku premiér Andrej Babiš (ANO). Znovu zdůraznil, že ČR se v žádném případě nevydá maďarskou cestou a omezováním parlamentní demokracie.
On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE.
Mezitím se vyjádřilo i ministerstvo obrany. „Šlo o nešťastné načasování, vloni jsme dostali termínovaný úkol návrh zpracovat a odeslat do konce března, teď to úředníci vložili do systému a nepřemýšleli, co to v současnosti udělá. Ministr obrany Lubomír Metnar návrh ze systému stáhne,“ sdělil Deníku mluvčí resortu Jan Pejšek.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) konstatoval, že v rámci Bezpečnostní rady státu (BRS) se krizové zákony dlouhodobě vyhodnocují. „Ministerstvo obrany poslalo do systému výsledek diskuse BRS a ministerstev. Pokládám ale za nešťastné to probírat nyní. Osobně jsem pro stažení materiálu, aby se nejitřila politická atmosféra. K debatě se můžeme vrátit po zvládnutí koronavirové krize s tím, že do ní zakomponujeme i tuto zkušenost,“ uvedl vicepremiér Hamáček.
Probrat to v klidu
Dodal, že ministerstvo obrany nijak nepřekročilo své kompetence, naopak plnilo zadání, neboť krizová legislativa musí reagovat na aktuální hrozby. „Zdůrazňuji, že tady nešlo o nějaký zlý úmysl nebo skrytý záměr. Návrh by stejně musel projít oběma parlamentními komorami a v případě změny Ústavy ČR by potřeboval ústavní většinu, pojistek proti případně nevhodně napsanému předpisu máme spoustu. Současný stav navíc ukázal, že stát by měl dělat všechno pro to, aby byl připraven i na méně předvídatelné skutečnosti. Musíme se na to podívat, avšak až po bitvě,“ uzavřel Hamáček.
V tom nachází shodu s opozicí. Předseda sněmovního ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS) míní, že fungování krizových mechanismů je nutné podrobit klidné debatě a ptát se, jaká má být role prezidenta a Parlamentu. „Kroky ministra obrany na posilování role vlády a jejího předsedy v Ústavě ČR pokládám za naprostou hloupost. V tuto chvíli jsou takové plány jen odváděním pozornosti od skutečných kroků vlády,“ konstatoval Benda.
Místo sněmovny výbor
Vojtěch Pikal také připomíná, že v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán dolní komory.
„Podobně jako u evropské legislativy rozhoduje Výbor pro evropské záležitosti jménem celé sněmovny, může jí v době krize zastoupit výbor s patřičnou odborností. Ostatně tuto variantu připouští i samotný materiál ministerstva obrany. Tu však bez dalšího odůvodnění zavrhuje a vydává se pouze cestou posílení vlády,“ říká místopředseda sněmovny.
75
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
