Sama zpěvačka říká, že jejím cílem bylo natočit desku, která by ukázala, jaké období právě prožívá. "Mám se hezky, raduju se ze života, mám důvod se smát. A není to jen proto, že všichni chválí mého partnera, se kterým je mi dobře. Svoji roli v tom sehrává i skutečnost, že některé věci v mém životě dostaly trochu jiný nádech, začaly mít jinou logiku. Život už si tolik nekomplikuju, na všechno se dívám z nadhledu," vypráví Lucie Bílá.

"Navíc si uvědomuji, že už dávno nejsem jaro, ani léto. Jsem podzim, ale ještě ne zima. A to je skvělé, protože podzim je krásný, barevný, klidný i nostalgický. Ač jsem narozená na jaře, pořádně každý rok ožívám až s příchodem podzimu. Ale ani té zimy se nebojím."

Zbigniew Czendlik je římskokatolický kněz. V roce 1995 poprvé žehnal koním a jezdcům startujícím ve Velké pardubické a je pravidelným účastníkem dostihových mítinků v Pardubicích.
Rodinný život mi chybí. Ale žádná žena by se mnou nevydržela, říká kněz Czendlik

Leitmotivem vaší desky je tedy radost ze života a láska ve všech možných podobách. Nevyhýbáte se na ní ale ani smutným tématům.
Bez nich by život nebyl tím, čím je. Smutek se objevuje například v písničce Mluv se mnou, která je o tom, jak strašné to je, když s vámi člověk nemluví, a vy nevíte, co se v něm děje, z čehož pak můžou vznikat spory v partnerství nebo přátelství. Smutek je i v písních Domov, již jsem věnovala své mamince, či Hořká jako rtuť, která má pro mě obrovskou hloubku. Je to dobře. Protože ten, kdo se hodně směje, umí i brečet, což je můj případ.

Lucie Bílá a Arakain:

Další z písní je třeba Tenkou nití. Souvisí s vaší pověstnou zručností?
Ano. Ve výčtu písniček o mé mamince, o synovi, o partnerovi a o lásce k životu mi chyběla taková, která by odkazovala k tomu, co teď nejvíc dělám. Protože pokud nezpívám nebo se něčemu neučím, tak v rámci své charitativní činnosti pořád něco navlékám a motám. Jednak mě to uklidňuje a zároveň mě těší, že moji andělíčci růžence dělají lidem radost. Že si kromě hudebního zážitku odvezou z koncertu i hmatatelnou věc, kterou s sebou můžou nosit pro štěstí. A tak jsem poprosila autory Janu Infeldovou a Jana Vávru, aby mi zkusili napsat text, do něhož by zakomponovali jednak ty nitě, ale i Marii, u níž pro mě všechno začíná a končí. Ale ne nějak okatě, protože náboženství a politika lidi rozděluje. Dopadlo to, jak jsem si představovala - písnička je o tom, že víra a důvěra k nitím, kterými nás vodí po světě, tady je. Moje je teda hodně silná.

Dva zmínění autoři ze skupiny Jananas vám na album napsali více věcí. Ve všem jste si sedli do noty?
Vlastně ano, až na písničku 3 dny. Původně jsem ji chtěla dát pryč, protože se mi nelíbila. Navíc se mi zdálo, že svým rytmem nezapadá do konceptu. Ale teď ji miluju, album hezky oživuje. Trošku mi připomíná Čarodějku, která měla asi jednadvacet aranží a deset textů a teď ji zpívám na každém koncertu.

Vendula Pizingerová
Vdova po Karlu Svobodovi Vendula Pizingerová: Manžel ví, že už nejsem dvacítka

Na začátku jste měli asi čtyřicet původních písní, z nichž jste s producenty připravili 25 demonahrávek. Z těch se nakonec na album dostalo třináct nejlepších. Jejich tvůrce jste oslovovala sama, nebo se vám nabízeli?
Zjistila jsem, že v životě nic není, když do toho nevložíte vlastní energii. Takže jsem oslovila autory, které mám ráda, a doufala jsem, že i oni mě mají rádi. Poprosila jsem ale také zástupce vydavatelství Supraphon a producenta desky Martina Šrámka, aby poptali talentované lidi, kterým věří. Ve výsledku se ukázalo, že jsem na ně měla obrovské štěstí (jsou mezi nimi i Katarína Knechtová, Jana Kirschner, Marek Ztracený, Marcel Prochazka, Zuzana Mikulcová či Patricie Fuxová). S některými, zvlášť s Markem Ztraceným, jsme hodně mluvili. Je to autor, který - když mu řeknete, co přesně chcete - umí napsat písničku na míru. Vcítí se do vašeho příběhu natolik, že máte pocit, že jste si tu věc napsala sama. Což je geniální. Za jednu z nejmilovanějších považuju jeho píseň Mám ráda život, která oslavuje to nejcennější, co máme, a o čem jsem už mluvila.

Lucie Bílá na koncertě v Brně v roce 2016:

S albem Ta o mně jste se vrátila do bratislavského studia, kde vznikla i vaše předchozí deska Hana. V rozhovoru k ní jste říkala, že Slováci jsou v mnohém progresivnější, modernější. Čím to je?
Myslím, že zatímco my Češi jsme zemitější, Slováci jsou víc do světa. Obojí se mi zamlouvá, asi proto, že jsem dobře namixovaná - můj táta je Slovák a maminka Češka. Taky se odjakživa považuju za česko-slovenskou zpěvačku. Když nad tím ale víc přemýšlím, říkám si, že mám vlastně víc ráda český klid. Daleký svět mě moc neláká, ale trošku si k němu přičichnout na Slovensku je fajn.

Budou se k vaší desce vztahovat i nějaké blízké koncerty?
Koncerty chystám, ale až na jaro příštího roku, kdy bych se chtěla rozjet do více míst v Česku a na Slovensku. Do té doby zazní některé písničky z mé novinky - určitě Domov a Mám ráda život - na vánočním turné, jímž tradičně finišuju rok. Jinak si to ani neumím představit. Turné Bílé Vánoce Lucie Bílé se letos uskuteční už podesáté a jeho vrcholem bude 10. prosince koncert v pražské O2 areně. Těším se, protože si zazpívám i sama se sebou - použiju 3D techniku, jejímž prostřednictvím se díky hologramu objeví na scéně další Lucie Bílá. Bude to velký zážitek i pro mě samotnou. V rámci svých možností se ráda přizpůsobuju dnešnímu světu.

Hana Hegerová
Hana Hegerová: Doufám, že jsem v minulém životě byla pes

Určitě chystáte k některým písním i klipy.
Ano, klip ke zmiňované písni Mám ráda život v režii Terezy Kopáčové je už hotový. A dokonce k němu lidé, kterými jsem se obklopila, natočili ještě klip o klipu. Oba mají něco společného - jde z nich milá a klidná atmosféra, nehledali jsme pro ně nové pojetí. Prostě v nich jenom jsem a jsem za to ráda. Jejich vydání jsem ale pozastavila v souvislosti s říjnovým pietním časem, kdy jsem potřebovala všechny smutné události vstřebat a vůbec mi nebylo příjemné cokoli říkat. Ale až budou venku, můžou si u nich posluchači vypít i moji kávu.♥️

Zdroj: Youtube

Co vás k tomu přivedlo, mít vlastní kávu? A bude i čaj?
Bude, i když Lucie Bílá není žádný čajíček :-)… Přišlo mi to jako logický krok. Přemýšlela jsem, čím ještě udělat lidem radost, než tím, že jim zazpívám, že si s nimi popovídám, udělám andělíčka… Mnozí mě zvou na kávu, ale s každým na ni jít nemůžu - už jen z časových důvodů. Ale můžu je na kávu pozvat prostřednictvím svého internetového shopu, který se chystám rozjet. Mohou si tam pořídit čtyři druhy kávy, k tomu jednu instantní… Každá má jméno postavy, kterou jsem hrála v divadle - ať už je to Ágnes, Morgana, Carmen… A taky hrníčky s mým monogramem a čokolády. Je to taková nová hra, kterou chci potěšit posluchače, ale i sama sebe. Spojila jsem se s úžasnou rodinnou pražírnou a ani jsem netušila, jak mě to bude kolem kávy bavit.