V současnosti skládají zkoušku úrovně A1, kdy například rozumí známým slovům a velmi jednoduchým větám, například na plakátech, vývěskách nebo v katalozích. „Pokud lidé hovoří pomalu a zřetelně, tak rozumí základním slovům a zcela základním frázím týkajících se vaší osoby, rodiny a bezprostředního okolí,“ uvádí portál jazykove-urovne.cz. V jejím rámci se musejí umět i jednoduchým způsobem domluvit.

Nově by měli skládat zkoušku úrovně A2, která vyžaduje rozumět běžným frázím a nejběžnější slovní zásobě, rozumět jednoduchým textům a komunikovat v běžných situacích. Podle ministerstva současná nízká úroveň není pro integraci do společnosti dostatečná. S výjimkou Francie jsou podle něj podmínky pro trvalý pobyt z hlediska porozumění jazyku dané země větší.

„Cizinec spolu s trvalým pobytem získá téměř stejná práva jako má státní občan České republiky vyjma volebního práva,“ konstatuje ministerstvo v návrhu nařízení vlády, které má přísnější požadavky zavést. „Navýšení úrovně zkoušky tedy není diskriminační, naopak jeho cílem je podpořit vyšší znalost českého jazyka cizinců tak, aby se mohli bez větších obtíží samostatně orientovat ve společnosti,“ dodává úřad.

Komplikace kvůli covidu

Pokud to vláda schválí, mělo by to začít platit od září. Což není podle organizací pracujících s cizinci v Česku zrovna vhodné načasování, protože nejsou kvůli pandemii koronaviru stadardní podmínky. „Aktuálně výuka může probíhat pouze on-line, což je významně limitující. Cizinci přicházejí o možnost přirozeně v běžných situacích komunikovat, a tím mimovolně jazyk zlepšovat,“ konstatuje Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

Pro cizince je navíc podle ní při zvládání české řeči ztížena i dalšími věcmi. „V praxi vidíme, že jazykové kurzy nenabízí dostatečnou kapacitu, nejsou cílené pro například uplatnění na trhu práce,“ dodává s tím, že současně chybí nastavení systémové podpory pro základní i střední školy při výuce českého jazyka dětí.