Jan Vodňanský byl nejen osobitý spisovatel, básník a textař, ale především autor mnoha chytrých kabaretů a text-appealů. V šedesátých letech utvořil nerozlučnou dvojici s hudebníkem a skladatelem Petrem Skoumalem.

Připomeňte si jeden z posledních rozhovorů s Janem Vodňanským:

Výsledkem byla úspěšná představení S úsměvem idiota, S úsměvem donkichota, Hurá na Bastilu a další. V době normalizace vystupovalo duo jen příležitostně na malých scénách a ve studentských klubech, roku 1981 se tandem rozpadl.

Vodňanský se narodil 19. června 1941 v Praze. Absolvoval Fakultu strojní ČVUT (1965) a Filozofickou fakultu UK (1973). Poté, co podepsal Chartu 77 a měl částečný zákaz publikování, se věnoval převážně tvorbě pro děti.

Zlidovělé písničky 

Napsal oblíbené knížky Šlo povidlo na vandr, Potkal klauna, potkal klaun či Hádala se paraplata. Jeho písničkové texty Když jde malý bobr spát, Jak mi dupou králíci nebo Kolik je na světě věcí v dětském světě doslova zlidověly.

Totéž se dá říci o básničkách Dejte mi pastelku, nakreslím pejska, Slůně stůně, Muškátovo šuškání i o jiných jeho veršovánkách.

V devadesátých letech vydal Jan Vodňanský své paměti pod názvem Zpívající memoáry aneb Když archiv zakuká. Po roce 1989 také vyšla řada kompilací a kompletů archivních nahrávek dvojice Vodňanský a Skoumal (České tajfuny, Život a dílo, Všechno je proměnlivé).

Jan Vodňanský se na dálku i osobně přátelil s Jiřím Voskovcem. V prosinci minulého roku přispěl do ankety Deníku Můj nejzajímavější vánoční dárek těmito slovy:

Byl to vlastně dárek postvánoční. Ale je datován přesně 24. prosince, jenomže v New Yorku, takže mu chvíli trvalo, než do Prahy přiletěl. Ten dárek byl odpovědí na můj dar. Tedy vlastně dárek „odvetný“. Prvotním darem bylo 2 LP album dvojice Vodňanský + Skoumal ( Hurá na Bastilu a S úsměvem donkichota), které právě tehdy v roce 1974 vyšlo. Obdarovaným byl Jiří Voskovec. A právě jeho odpověď napsanou ručně na rub reprodukce japonské želvy z neworského Musea moderního umění se stala mým nejzajímavějším Vánočním dárkem:

Milý pane Vodňanský,

Dnes, přesně na Štědrý Den, přišla Vaše okrouhlá zásilka v bezvadném stavu a velice způsobně. – Jak jste si to tak mistrně vypočítal, že s vánočním šílenstvím v poštovnictví, které je za „normálních“ okolností všesvětově zjančené – jste docílil tak vědecky precizního výsledku? To se může zdařit jedině mistru absurdistovi.

Tak Vám strašně děkuju a těším se , že si Vás a pana Skoumala pustím! Čekám totiž, až mi dodaj ( taky k Ježíšku) novej přístroj. Na starej to nechci riskovat, je tak ušlej, že by Vás moh vymazat, nebo přinejmenším rozrýt, a to bych nesnes.

Ovšem, aby se to všecko rýmovalo, tak tu novou aparaturu mi patrně dnes nepřivezou, takže Vaše přesnost bude vniveč.

A tak Absurdnu bude i o Vánocích učiněno zadost. Sláva!

( Obraťte)

Tak Vám i Vašemu partnerovi přeju mnohé bláznivé hodiny
a děkuju Vám z plna hrdel

Vděčně Váš Jiří Voskovec