Aleska je Běloruska. Když přijela do Prahy, neuměla ani slovo česky. Začala chodit do 2. třídy ZŠ Mezi Školami v Praze 5. Za půl roku měla samé jedničky. Pak musela odjet domů. „Nastoupila jsem tam do 5. třídy a zůstala v Bělorusku necelé tři roky. Věděla jsem, že se chci vrátit do České republiky, a to se mi podařilo,“ říká Aleska, nyní už gymnazistka, která měla štěstí na podporu učitelů i rodiny.

Zbytečný drop-out

Její příběh je ovšem ojedinělý. Cizojazyčné děti se v českých školách spíše trápí, protože jazyková bariéra jim znemožňuje nejen prospívat v předmětu, z něhož se skládají přijímací zkoušky na střední školy a maturity, ale též v přírodovědných disciplínách, kde jim dělá potíže názvosloví.

Rodinná dovolená v době covidu
PŘEHLEDNĚ: Jak je to s nařízeními pro děti. Kde všude (ne)musejí mít test

V minulém školním roce tuzemské základní školy navštěvovalo 26 527 cizinců, střední 9496. „Velká část těchto dětí je starší než jejich čeští spolužáci, opakují ročník nebo mají odklady docházky,“ říká Michae-la Jiroutová z organizace META. Podle jejích údajů podíl osmnáctiletých cizinců, kteří stojí mimo český vzdělávací systém, dosahuje více než 53 procent. Drop-out jednoho žáka vyjde stát na 2,3 milionu korun, přičemž náklady na jeho jazykovou podporu činí 28 600 korun. „Děti cizinců často slýchají, že pokud neumějí česky, nemají na střední škole co dělat. Kde se to ale měly naučit?“ ptá se Kristýna Titěrová z META.

Ve škole, kterou navštěvovala Aleska, mají 252 cizinců z 30 zemí světa, což je třetina všech žáků. V každé třídě jich je minimálně šest. Jde o děti, jež se v ČR již narodily, ale také o takové, které v češtině nekomunikují. Gramatika je problém pro všechny.

„Největší důraz klademe na to, aby se žák v co nejkratší době naučil alespoň v komunikační rovině česky. Pracujeme podle koncepce, která začíná u předškoláků, jež se snažíme podchytit už v okolních mateřských školách. Pro ně jsme vždy na jaře pořádali kurzy českého jazyka. Na ty pak ve škole navazovala intenzivní výuka češtiny s dvouhodinovou dotací denně,“ vysvětluje Marta Šefčíková, zástupkyně ředitele této ZŠ.

Mateřská škola
Ministerstvo uzavřelo školy a školky nezákonně, rozhodl soud

Neví však, jak to bude s jejich propracovanou koncepcí dál, protože rozvojové programy ministerstva školství skončily loni v prosinci. Zatím obdrželi od magistrátu finanční prostředky do června. Nemělo by to tím ale skončit.

Více hodin na češtinu

Jak Deník informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová, chystaný systém podpory cizinců v základním vzdělávání počítá s intenzivní jazykovou přípravou. „Rozsah podpory bude 100 až 200 hodin, dle orientačního vstupního testu. Školy budou mít k dispozici kurikulum češtiny jako druhého jazyka. Vše se bude financovat z rezervy krajského úřadu,“ uvedla.

Organizace META ale míní, že podpora musí směřovat i do středních škol, například na snížení nároků u maturity z češtiny.