Do systému povinného plošného testování budou nově zahrnuty firmy od 10 do 49 zaměstnanců, čímž se do projektu zapojí již všechny firmy s více než devíti zaměstnanci. „Jde o dalších 650 tisíc zaměstnanců a firmy to musí zvládnout do 26. března,“ uvedl ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

„Projekt považujeme za úspěšný, testujeme 200 až 300 tisíc zaměstnanců denně. Záchyt se pohybuje mezi 0,7 až 1,5 procenty. Vyšší firmy, které testovaly již v minulosti, vykazují nižší pozitivitu,“ uvedl Havlíček. „Znamená to, že v dané chvíli dokážeme indikovat dva až tři tisíce pozitivních pacientů denně, takže stejný počet dokážeme za jeden den ochránit.“

Vláda současně diskutuje o tom, zda zavede povinné testování dvakrát týdně. Havlíček uvedl, že například ve velkých firmách by to mohlo být logisticky náročné. „Samotestů je v tuto chvíli dostatek, během 14 dnů by jich mělo dorazit téměř 40 milionů“ doplnil. 

Povinnost testování u malých firem do devíti zaměstnanců vláda nechystá. 

Opatření proti covidu

O změnách ve vládních opatřeních po 21. březnu kabinet v pondělí nejednal. Ministr Blatný požádal premiéra Andreje Babiše, aby se tímto tématem vláda zabývala na mimořádném jednání, které proběhne ve čtvrtek. Velké změny však podle Blatného očekávat nelze. „Rozhodně nebudu doporučovat omezit to opatření, které zakazuje pohyb mezi okresy, a to i s ohledem na blížící se velikonoční svátky,“ řekl ministr zdravotnictví.

Uvedl také, že požádá o prodloužení nouzového stavu. „Myslím si, že minimálně půjde o dva týdny,“ doplnil Blatný.

Návrh na uzavření podniků v období Velikonoc, o kterém hovořili představitelé vládní ČSSD, zatím nepadl. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka by to znamenalo nutnost řady výjimek, například pro kritickou infrastrukturu, dodavatele a případně jejich subdodavatele. „Jsem k tomu skeptický, doporučujeme spíše pokračovat v testování a hledat řešení krize, ne je zavírat,“ uvedl a doplnil, že by to současně znamenalo výrazný ekonomický dopad.

Na kompenzace pak nově dosáhnout také poskytovatelé hrazených zdravotních služeb. „Cílem je stanovit právní rámec pro úhradu nákladů, které jim vznikly v souvislosti s pandemií,“ uvedl Blatný. 

Očkování v Česku

O zastavení očkování vakcínou AstraZeneca tak, jak tomu učinilo například sousední Německo, zatím vláda neuvažuje. Podle ministra zdravotnictví k tomu není důvod především vzhledem k informacím, které jsou k dispozici například z Velké Británie, kde byla tato vakcína hojně využívána.

Další věková skupina, tedy lidé od 60 do 65 let, by podle ministra Blatného mohla být do systému očkování zařazena od začátku dubna.