Kliknutím zvětšíteDigitalizace je tématem již dlouhá léta, Česko se přesto v evropském srovnání nachází spíše na chvostu, konkrétně na 17. místě. Vyplývá to z indexu DESI, který každoročně zveřejňuje Evropská komise. Na jedné straně se nedaří zmodernizovat fungování státní správy, na druhé straně chybí odborníci, kteří by mohli zaplnit perspektivní místa a učinit českou ekonomiku konkurenceschopnější.
Digitalizace přitom podle odhadů bude v příštích patnácti až dvaceti letech odpovědná za zánik zhruba třetiny a vznik cca osminy nových pracovních míst. Mezi ta nejvíce ohrožená patří především málo kvalifikovaná zaměstnání. Je proto v zájmu Česka vychovat nejen novou, ale i tu stávající dospělou generaci k větší digitální gramotnosti a připravit ji na výzvy, které nadcházející desetiletí bude přinášet.
Zásadním impulzem pro rozvoj technologií byl zejména covid, během kterého si lidé výrazně navykli na práci v digitálním prostředí.
„Vnímám jako velmi pozitivní, že lidé překonávají strach z nových technologií a nebojí se je používat, což byl velký handicap – a stále v některých částech společnosti zůstává,“ popsal Ondřej Čejka, výkonný ředitel Czechitas, na debatě Jsou Češi připraveni na digitální dekádu?.
Covid proměnil i práci knihoven, které musely začít využívat nové nástroje – tedy především ty ve virtuálním prostoru, popsala z pohledu ředitelky Městské knihovny Louny Dagmar Kučerová. Týkalo se to i uživatelů, kteří často přivykali digitálnímu prostředí ve vyšším věku. Kučerová přitom zdůraznila, že nové technologie také vytrhly nekteré lidi z izolace.
Konec pandemie by neměl znamenat konec snah o rozvoj digitálního sektoru, ale naopak.
Lidé se na digitalizaci musí připravit
Přestože se vzdělávání – a případné dovzdělávání – redukuje na děti a seniory, často se zapomíná na „obyčejné“ dospělé. Ti přitom mají v digitálních dovednostech mnohdy mezery. „Z celého systému vypadává fáze druhého věku. Tedy doba, kdy je člověk ekonomicky aktivní a kdy by se měl také vzdělávat. To, co ve školách nejvíce chybí, je, že by se děti měly naučit učit se – doplňovat si vzdělání,“ upozornil Čejka.
V pozdějším věku závisí vzdělávání lidí zejména na zaměstnavatelích, ale také na státu a Unii, aby k tomu dali podmínky, doplnila Kučerová.
Už v současné době se snaha o digitalizaci Česka propsala například do některých dotačních programů, jako je program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, řekl Petr Achs, expert na digitalizaci z Inovačního centra Ústeckého kraje. Cílem investic z těchto programů je podpora konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Otázkou však je, jestli to je dostatečné.
Nyní je vzdělávání na bedrech zaměstnavatele, podotýká Čejka. Lidé by se ale měli od dětského věku vést k tomu, že sebevzdělávání je jejich odpovědnost.
Problém vzniká už ve školách. „Učitelé mají pocit, že pokud absolvovali fakultu, tak že je jejich vzdělání ukončeno a už na něm nemusí pracovat. Ale tak to není,“ shrnula Kučerová. Právě školy by přitom měly v tomto ohledu jít příkladem – a stát by je k tomu měl motivovat.
Na školy tak například vzniká tlak, aby fungovaly moderně, ale nejsou na to připraveny. Ani učitelé, ani samotné instituce. Podle Kučerové je proto potřeba definovat cíle, na které by se školy měly zaměřit, a upřednostnit je před jinými, méně palčivými problémy.
„Měli bychom připravit mladou generaci na to, že bude pracovat v profesích, jejichž jména teď neznáme,“ zdůraznila Kučerová.
Digitalizace bez internetu není možná
Zásadní roli v rozvoji digitálních dovedností hraje dostupnost kvalitního připojení k internetu. Je to jednoznačně jedna z oblastí, kam je potřeba investovat a kde zaostáváme, upozornil europoslanec Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/ESA).
Větší krajská města problém s připojením nemají, uvedl David Vejsada, ředitel společnosti Metropolnet.
Problematické jsou spíše odlehlejší lokality a vesnice. Právě ty se Česku dosud nepodařilo plnohodnotně připojit. Podle Vejsady je proto potřeba investovat do infrastruktury na straně operátorů, aby byli schopni přivést ke všem vysílačům optický kabel.
„Unie se snaží přijímat model, že hlavní optické trasy už jsou vybudovány a nyní je potřeba tzv. ‚pronajímat vlákna‘ a kapacitu, ne znovu kopat do země,“ popsal Vejsada, jehož společnost je známá z dřívější kauzy předimenzování svého personálního obsazení.
Předpoklady EU však ne vždy odpovídají realitě. Šanci ke změně přináší nové dotační období a s ním spojené investice do infrastruktury. Podle Vejsady tak existuje šance, že by se mohla šédá místa v ČR pokrýt do roku 2027, kdy nové dotační období končí.
Podpůrné programy
Zavádění vysokorychlostního internetu podporuje Evropský fond pro regionální rozvoj i tzv. fond obnovy. Právě ten představuje obrovské množství peněz, které by bylo možné do infrastruktury investovat.
„Tato (česká – pozn. red.) vláda dává digitalizaci mnohem větší prioritu než vlády předchozí,“ dodal Kolaja, pirátský spolustraník ministra pro digitalizaci Ivana Bartoše.
Digitalizace bude také jednou z oblastí, které se bude věnovat české předsednictví v Radě EU. Řešit by se měl i akt o umělé inteligenci (AI), digitální agenda se tak posune o další mílový krok vpřed.
„Jde o přelomovou legislativu, která nastaví pravidla pro používá AI tak, aby bylo možné využívat její potenciál, ale zároveň aby Evropa nedělala krok zpátky z hlediska občanských svobod. Právě to by legislativa měla řešit,“ vysvětlil Kolaja.
75
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
