Češi se prostě „rozpouštějí“ ve sladkém. Skoro 50 kilo cukru a cukrovinek na osobu a rok je podle odborníků alarmujících. „Odhaduje se, že se konzumuje skoro třetina šálku přidaného cukru denně. Většina pochází z cukrem slazených nápojů, jako jsou limonády, ovocné nápoje, džusy, sportovní nápoje a slazená káva a další,“ upozorňuje Jiří Ruprich, vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Kalorie ze sladkých nápojů jsou obzvlášť zákeřné. Přestože kolikrát mají stejnou energetickou hodnotu jako jídlo, tělo je vnímá jinak než pevnou stravu. Nenavodí pocit sytosti. „Dodatečných dvě stě až tři sta kalorií v jediné limonádě nebo kávě může denně přispět k přibývání na váze. Souvislost s cukrovkou, diabetem II. typu je zřejmá,“ konstatuje Ruprich.

Milovníci piva se musejí připravit na další vlnu zdražování zlatavého moku. Po podzimním růstu se cenovky v hospodách a obchodech pohnou i na jaře
Pivo Čechům opět zhořkne. Chystá se další zdražování, někde i o desetinu

Situace je vážná i z pohledu politiků. Stravovací návyky Čechů a dopady na jejich zdraví řeší i vládní Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030, ke které měl na konci minulého roku vzniknout akční plán. Podle SZÚ zatím neveřejný dokument obsahuje i návrh opatření, jak v populaci snížit zátěž přidaných cukrů. Zda bude dokument obsahovat i tolik diskutovanou daň z cukru, zatím není zřejmé.

Podle Tomáše Mlčocha z Institutu pro zdravotní ekonomiku to ale vždycky není vhodné řešení, což dokládají příklady ze zahraničí. Daně z cukru totiž negativně ovlivní domácí potravinářský průmysl a naopak podnítí nákupy v zahraničí.

„Daně na jídlo jsou velmi nejistým prostředkem ke snížení konzumace nezdravých potravin a zprostředkovaně i obezity. Rovněž je velmi těžké udělat pomyslnou čáru mezi tím, co zdravé je a co již zdravé není a je otázkou, kdo by toto určil,“ podotýká Mlčoch. Osobně je proto spíše zastáncem osvěty a motivace lidí, aby sladkými potravinami v jídelníčku šetřili.

Koronavirová pandemie naučila Čechy nakupovat přes internet, a platí to i v segmentu, který býval typicky „kamenný“:  prodej oblečení a obuvi
Obchody jsou otevřené. Lidé ale dál oblečení a boty kupují přes web

Záliba ve sladkostech není specifickým národním sportem. Evropská unie je momentálně největším světovým výrobcem řepného cukru a jeho dostupnost se projevuje i ve spotřebitelském chování. Denní příjem jednoduchých cukrů by podle doporučení Světové zdravotnické organizace neměl tvořit víc než deset procent energetického příjmu.

Například podle Mezinárodní diabetické federace v Maďarsku a Norsku tvoří cukr kolem sedmi až osmi procent celkového denního energetického příjmu obyvatel, ve Španělsku či Velké Británii je to 16 až 17 procent a více než čtvrtinu denního příjmu si cukr uzme u Portugalců.