"Jsem si vědom, že rozhodnutí soudu musím respektovat a není proti němu obrany. Ale soudu musí být jasné, že otřásá důvěrou občanů v politický systém. Ústavní soud definitivně ztratil všechny zábrany a znovu se - stejně jako v roce 2009 - snaží ovlivňovat aktivní politiku, což mu absolutně nepřísluší," uvedl na úvod tiskové konference premiér Andrej Babiš. 

V souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu Babiš také upozornil, že klesá význam voleb. "Ukazuje se, že tuto republiku často neřídí volení zástupci lidu, ale ústavní soudci."  

Miroslav Kalousek
ÚS vyvolal svým rozhodnutím pozdvižení. Kalousek: Velký den Rychetského

Za šokující označil předseda české vlády skutečnost, že stížnost senátorů ležela u Ústavního soudu tři roky a tři roky se jí nikdo nevěnoval. "Ústavní soud rozhodl pozdě, až po opakovaných urgencích a vyhlášení termínu voleb. K přijetí došlo nestandardním způsobem. Soudci dostali nález až 21. ledna, k rozhodnutí došlo už za pět dní a soudci neměli čas si text pořádně přečíst," dodal. 

Rozhodnutí soudu podle Babiše oslabí budoucí vlády a uvrhne zemi do politického chaosu. "Načasování znamená, že jde o účelové politické rozhodnutí," obvinil premiér Ústavní soud. "Nechápu, že teď, když začala volební kampaň, někdo mění pravidla celé politické soutěže, s níž neměl soud dvacet let problém," žasl na tiskové konferenci Babiš. 

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský slova premiéra Babiše odmítl. "Ústavní soud se nesnaží ovlivnit politickou situaci v zemi, ale chrání Ústavu a její základní požadavek na ochranu ústavního principu rovnosti ve volebních procesech," uvedl v oficiálním prohlášení Rychetský. 

Ústavní soud v Brně - ilustrační foto.
Ústavní právník Marek Antoš: Ze dvou špatných možností vybrali soudci tu lepší

Rychetský: Babiš se dopustil dehonestujících výroků

A právě k jeho osobě má český premiér výhrady. "Pavel Rychetský evidentně není nestranný ústavní soudce. Všichni jsme viděli, že na mě útočí v médiích a ze své pozice neadekvátně vstupuje do veřejného prostoru," upozornil Babiš. Podle něj navíc Rychetský popírá sám sebe, protože se na podobě volebního zákona podílel jako vicepremiér vlády Miloše Zemana. 

"Pan Rychetský by se měl vyjádřit, zda udělal s hnutím STAN politickou dohodu o kandidatuře na prezidenta v roce 2023," vyzval předsedu Ústavního soudu Babiš. 

"Úvaha Andreje Babiše je scestná, protože Pavel Rychetský opakovaně prohlásil, že se nikdy nehodlá ucházet o funkci hlavy státu," stojí dále ve vyjádření Ústavního soudu.

Premiér ztrácí glanc, zaútočil na Ústavní soud

Za skandální označil Babišův výrok i předseda STAN Vít Rakušan. "Tvrzení, že by STAN nabídl prezidentskou kandidaturu panu Rychetskému, odmítám. To pouze ukazuje, jaký je mentální svět pana premiéra: kšeftování s výhodami, princip něco za něco, uplácení nabídkami. Takové vidění světa je STAN naprosto cizí," uvedl Rakušan. 

Rychetský odsoudil rovněž Babišova slova ohledně nestrannosti. "Když předseda vlády prohlásil, že 'Pavel Rychetský evidentně není nestranný ústavní soudce', dopustil se dehonestujících výroků vůči ostatním soudcům Ústavního soudu, neboť jde o většinové rozhodnutí patnáctičlenného pléna," uvedl Rychetský.

Stížnost skupiny senátorů 

Ústavní soud ve středu vyhověl tři roky staré stížnosti skupiny 21 senátorů a zrušil část volebního zákona. Konstatoval přitom, že skutečně došlo k porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. "Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz," zdůraznil při této příležitosti předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. 

Senátoři ovšem uspěli pouze částečně. Volebním koalicím stran a hnutí nově pro vstup do Sněmovny postačí získání pěti procent hlasů. Skončit by mělo i zvýhodňování vítěze voleb při přidělování mandátů. "Stanovení uzavíracích klauzulí pro koalice politických stran shledal Ústavní soud v rozporu s Ústavou," konstatoval soud. 

Ústavní soud v Brně - ilustrační foto
Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Znevýhodňoval prý menší strany

Ústavní soud naopak nezrušil koncept volebních krajů, ani pětiprocentní kvorum pro vstup jednotlivého subjektu do Sněmovny. 

Jelikož rozhodnutí nabude platnosti dnem vyhlášení ve sbírce, týkat se bude již letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Ty se z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana uskuteční 8. a 9. října.