Krajský soud v Brně jej v úterý uznal vinným z porušování domovní svobody a z těžkého ublížení na zdraví.

“Žondra do bytu poškozené vnikl pod záminkou revize kotle a ohřevu vody. V jejím bytě ji pak přiložil nůž na krk. Následně došlo k šarvátce, při které Žondra pořezal poškozenou na levé ruce. Poškozená poté útočníkovi nabídla deset tisíc korun, které přijal a z místa utekl,“ popsala útok předsedkyně senátu Dagmar Bordovská.

U soudu se dnes četly poslední důkazy. Mezi nimi byl také záznam o pachových stopách nalezených na oblečení napadené, u kterých policejní pes nalezl schodu s obžalovaným. Proti tomuto důkazu se ale Žondra ostře ohradil.

„Oblečení, ze kterého tato pachová stopa pochází, si poškozená oblékla až po útoku, jela s ním vozidlem taxi služby, a do doby, než jej odevzdala polici s ní přišlo do kontaktu hodně lidí a jiných věcí. Stopa je tak naprosto neprokazatelná,“ mínil Žondra.

Pobyt na stavbě nemohl dokázat

Žondra svou vinu popíral od začátku soudního líčení. Jeho nevinu měly potvrdit také zápisy o záznamech kamer, které se nacházejí v okolí prostějovského bytu Kvitové, ve kterém v prosinci roku 2016 k napadení došlo.

„Na ty záběry jsem se nikdy nemohl podívat. Máme ale informace, že ani na jedné z kamer nejsem já ani mé auto, a dokonce, že v době útoku do budovy, kde Kvitová bydlela, nevkročil ani nikdo jiný,“ hájil se Žondra před soudem.

Jeho obhájkyně poté požádala soudce o provedení dalších důkazů. Například o výslech dvou dalších svědků, nebo přezkoumání záznamů z dopravních kamer, které podle ní měly dokázat, že Žondra Prostějovem pouze projížděl cestou do práce na stavbu v Napajedlích. To však předsedkyně senátu Dagmar Bordovská odmítla.

„Dosavadní dokazování je dostačující k tomu, aby soud mohl rozhodnout a dokazování je proto nyní ukončeno,“ sdělila Bordovská.

Zmocněnec napadené i obhájkyně obžalovaného při svých závěrečných promluvách upozorňovaly na neprokazatelnost některých důkazů.

„Obhajobě se nepodařilo jasně prokázat, a to ani při výslechu svědků, že by Žondra byl v době útoku na stavbě, jak tvrdí,“ uvedl například obhájce Petry Kvitové Lukáš Trojan.

Podle Žondry zase neexistuje žádný přesvědčivý důkaz o tom, že by se dvacátého prosince nacházel v Prostějově v blízkosti domu poškozené.

Žalobce chtěl více než 12 let

Za vydírání a porušení osobní svobody hrozilo podle zákonné sazby Žondrovi až dvanáct let ve vězení.

Státní zástupce ve své závěrečné řeči navrhl tuto hranici ještě zvýšit, a to z důvodů opakované trestné činnosti. Žondra byl totiž v minulosti již trestaný za loupežná přepadení.

„Byl bych hloupý, kdybych kvůli zisku deseti tisícům takhle riskoval. Policie by se na mě právě kvůli mé minulosti zaměřila. Všichni, kdo mě znají, mi potvrdí, že bych si takhle život znovu nepokazil,“ uvedl Žondra.

Do bytu Petry Kvitové se útočník dvacátého prosince roku 2016 dostal pod záminkou kontroly kotle a teplé vody. Poškozenou poté napadl nožem, který ji přiložil na krk. Ta se ovšem proti útoku bránila, přičemž si o čepel poranila levou ruku. Útočník z místa činu utekl poté, co mu poškozená nabídla deset tisíc korun.

Žondra byl z napadení obviněný až poté, co policisté případ pro nedostatek stop odložili. Přišlo na něj anonymní udání. Kvitová později Žondru jako útočníka identifikovala při policejní rekognici. I její průběh však obhajoba obžalovaného napadala. Přesto krajský soud rozhodl o jeho vině.