Vše skončilo v roce 2015 kdy se o případ intenzivně zajímala Česká inspekce životného prostředí. Která následně vyměřila obci pokutu šedesát tisíc korun a k tomu povinnost odstranit část navezeného materiálu. Starosta však celou dobu vinu popírá.

Čtvrtek přinesl vystoupení znalce v oboru ukládání odpadu Pavla Benkoviče. Ten potvrdil, že i po uzavření skládky v polovině 90. let mohla nechat obec do lokality navážet další materiál. A to z důvodu rekultivace, tedy změny vedoucí k obnově skládkou zničené krajiny.

Skládka se neustále zvětšovala

"Bylo tedy možné sem podle zákona vozit odpad, třeba zeminu a upravenou stavební suť. Ovšem pod podmínkou, že se tak bude dít jen na ploše skládky z roku 1994," uvedl soudní znalec.

Tak se ale nestalo. Už při předchozích líčeních vyšlo najevo, že se skládka na přelomu tisíciletí i po něm nadále zvětšovala.

"V letech 1996 až 2015 se tak stalo o zhruba sto tři procent. Na místě je nejméně 58 tisíc tun odpadu," poznamenal mimo jiné v téměř hodinovém projevu Benkovič.

Sám pak uvedl, že podle něj byl porušován zákon.

"Platí to například o Zákonu o odpadech a Zákonu o ochraně životního prostředí," uvedl.

Nicméně sdělil také, že činností provozovatele skládky nedošlo k ohrožení spodních ani povrchových vod, čímž pomohl obhajobě.

Porušil, co mohl, řekl státní zástupce

Argument však státní zástupce Jaroslav Miklenda, který se snažil dokázat, že na skládce byly i nebezpečné odpady, odmítl.

"Stalo se tak díky dobrému geologickému podloží, ne z důvodu činnosti obžalovaného. Ten má štěstí, následky jeho jednání mohly být větší," uvedl například.

Přiznal sice Vlastimilu Konšelovi jisté polehčující okolnosti jako například dosavadní bezúhonnost, jednání z nedbalosti a ne s úmyslem či prvotní snahu vedení obce skládku skutečně rekultivovat. Nicméně vesměs jeho proslov vyzněl pro exstarostu špatně.

"Porušil, co mohl," zaznělo například z jeho úst. A navrhl pro starostu podmínku v délce čtyři až šest měsíců.

Obhajoba: Odpovědné je celé zastupitelstvo

Obhajoba však nesouhlasila. Podle ní se starosta snažil se skládkou něco udělat.

"Byl navíc přesvědčen, že jedná správně. Zastupitelstvo pak celou dobu o skládce vědělo a to jako kolektivní orgán obce je za ni odpovědné, nikoli starosta," uvedl obhájce Pavel Kvíčala.

Omluvil také starostu za to, že se skládka pod jeho vedením Určic dále rozrůstala.

"Pozemky nebyly zřetelně oddělené, stalo se tak nedopatřením," uvedl obhájce, který později pro Deník sdělil, že měl být proces veden s obcí jako právnickou osobou. Ne s jejím starostou.

Po bitvě je každý generál

Kvíčala dále zdůrazňoval, že nedošlo k poškození životního prostředí a v místě nebyl uložen žádný nebezpečný odpad. I když sondy prokázaly, že zde byl uložen zakázaný, komunální odpad.

"Po bitvě je každý generálem," poznamenal na závěr řeči.

Nezměnilo to nic na tom, že na konci jednání proti sobě stály dva značně odlišné návrhy: ze strany obžaloby na podmínku a náhradu škod v řádu statisíců korun, obhajoba naopak požadovala zproštění viny.

Soudkyně Adéla Pluskalová nakonec ale rozhodla, že verdikt zazní až příští týden. V úterý po desáté hodině tak proběhne na prostějovském soudě ještě jedno jednání. Nemusí být ale poslední. Bude se totiž jednat o rozhodnutí prvoinstanční, aktéři se mohou proti němu odvolat.