Jen na Jesenicku se jedná o několik desítek lokalit včetně dvou jeskyní přístupných veřejnosti: Na Pomezí a Na Špičáku. V druhé jmenované zimuje v posledních letech kolem sto padesáti jedinců, z drtivé většiny se jedná o vrápence malé.

„Dnes budeme sčítat netopýry v jeskyni Na Špičáku, pak se přemístíme do jeskyně Na Pomezí, kde budeme procházet hlavní systém. Zítra nás čeká Liščí díra. Přijdou nás posílit kolegové, kteří se zapojí do sčítání dalších jeskyní v okolí Vápenné,“ řekl Jiří Šafář, pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny a garant sčítání v Olomouckém kraji.

Zoologové se při sčítání snaží zvířata rušit co nejméně

„Krátce na ně posvítíme, identifikujeme druh zvířete a jdeme dál. Vůbec na ně nesaháme, snažíme se v jejich blízkosti být co nejméně. Ani je moc nefotografujeme, jen když zvíře visí hodně vysoko a nemůžeme na něj dohlédnout, přitáhneme si ho teleobjektivem fotoaparátu, abychom ho identifikovali. Když uvidíme zvíře kroužkované, snažíme se odečíst kroužek za pomoci malého dalekohledu nebo teleobjektivu,“ popsal průzkum Jiří Šafář.

U kroužkovaných letounů je možné zjistit jejich stáří (vrápenci se v podmínkách české přírody dožívají tří desítek let) i migraci. „Před třemi lety uspořádali Poláci velkou kroužkovací akci u Medvědí jeskyně na polské straně Králického Sněžníku. Minimálně na šesti místech na Šumpersku a Jesenicku jsme pak v letních koloniích začali nacházet netopýry velké či netopýry brvité, kteří měli polské kroužky,“ poznamenal Jiří Šafář.

Hlavním cílem zimního monitoringu je ale sledovat populační trendy

U vrápence malého zoologové zaznamenali v posledním čtvrtstoletí nárůst populací. V 70. a 80. letech přitom tento druh z někdejších částí tehdejšího Československa téměř vymizel.

„Je ale otázka, co se bude dít nyní. V posledních pěti letech byla pro netopýry velmi špatná jara. Byla buď zima, hodně pršelo, nebo bylo naopak sucho, takže bylo málo hmyzu, málo potravy pro netopýry. Na některých lokalitách jsme pozorovali méně vrápenců než před dvěma, třemi lety. Může to být způsobeno tím, že část samic kvůli špatným potravním podmínkám mláďata neodchovala nebo vůbec neporodila. Zatím ale nemůžeme dělat závěry, zvířata mohou být jen na jiném zimovišti,“ poznamenal Jiří Šafář.

Jeskyně na Špičáku bývá v listopadu a prosinci uzavřena, aby mohli letouni v klidu usnout. Ve zbytku zimního období je možné jeskyni navštívit každý čtvrtek, kdy jsou garantované tři časy prohlídek.

„Snažili jsme se návštěvníky koncentrovat do jednoho dne. Snažíme se být k netopýrům maximálně šetrní. Při prohlídkách pod nimi nestojíme, nesvítíme na ně, nepouštíme ani hudbu, která jinak bývá součástí prohlídek. Není však vyloučené, že během zimní prohlídky návštěvníci nějakého spatří,“ řekla vedoucí jeskyně Andrea Švubová.