Trojice bílých plastových nohou ční z rybníčku v Denisově ulici v Jeseníku. Dílo volně navazuje na celoživotní téma Kurta Gebauera, kterým jsou plavkyně.

„Nohy z vody jsou trochu něco jiného. Je to nad vodou viditelná část stojky a většinou nejradostnější projev dětí a děvčat ve vodě. Z toho blbnutí mají radost i ti, co to vidí. Jak ale přenést tu radost i tam, kde se holky většinou nekoupou, nebo je na to zrovna trochu zima? Socha nahradí kde co – nežijící básníky, svaté, ale i zločince. Tak proč by neměly mít pomník nohy z vody, když jsou symbolem toho nejdůležitějšího, proč jsme tady: radosti ze života?“ uvedl umělec ke svému dílu.

Instalace vyvolala řadu protichůdných reakcí

„Taková prasárna tam nemá co dělat ani na chvíli. Ať se na mě zlobí kdo chce, ale toto je hnus,“ okomentoval dílo na sociální síti Facebook Pavel Jarušek.

„Tak si to strč někam do fontány třeba v Praze, kde je víc takových umění a ne do našeho přírodnějšího rybníka Kurte!“ přidala se Lada Jarošová.

Naopak Janě Šustkové se instalace líbí. „Na konzervativní Jeseník to bude jistě třaskavé téma, ale super. Místo všudypřítomných šutrů, hezká změna. Přála bych si více takových zjemňujících prvků do Jeseníku,“ napsala.

Kurátorku výstavy Lucii Štůlovou Vobořilovou množství reakcí překvapilo, nicméně v pozitivním smyslu.

„Dílo bylo ve veřejném prostoru umístěno v mnoha místech republiky, nevnímala jsem, že by bylo až tolik provokující. Ale přijde mi úplně v pořádku, že se lidé k umění ve veřejném prostoru vyjadřují. Každý máme názor na estetiku jiný. Je fajn, že probíhá kultivovaná debata,“ řekla.

Autor je na podobné reakce zvyklý

S Kurtem Gebauerem pořadatelé jesenické výstavy diskuse na sociálních sítích probírali.

„Občas se kolem jeho díla diskuse strhne. Kurt Gebauer říká, že je skvělé, když mají lidé možnost mluvit o umění a vyjasňovat si svá stanoviska. Společenská situace, kdy není třeba válčit a prát se, ale je možné diskutovat o něčem tak speciálním, jako je umělecké dílo v rybníku, je výborná. Toto dílo nezamýšlel jako utonulé nohy, ale potěšen zájmem o něj. Oceňuje, že pozorovatelé mají vyvinutý cit, že někdo dílo vnímá pozitivně jako radost, jiný, že se jedná o utonutí,“ zprostředkovala stanovisko autora Lucie Vobořilová.

Kurt Gebauer je jedním ze stěžejních českých sochařů. Narodil se v roce 1941 v Hradci nad Moravicí, žije v Praze a tvoří po celé republice. V současnosti je profesorem Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Jesenická výstava Živočich člověk zachycuje téma spontánního pohybu, které prostupuje celou Gebauerovu tvorbu. K vidění je v Galerii současného umění v budově Katovny do konce září.