Kromě jiného i díky Regionálnímu centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), které do regionu přitáhlo odborníky z celého světa.

S jejich pomocí se povedlo vytvořit i nejmenší magnety na světě.

Co dalšího se v jeho laboratořích již podařilo? Co vědce čeká?

Na tyto a další otázky odpověděl Deníku ředitel centra Radek Zbořil.

V posledních dnech vzbudily velký ohlas vaše objevy v oblasti magnetismu.
Ano, v základním výzkumu magnetismu materiálů slavíme v poslední době největší úspěchy. Podařilo se nám připravit nejmenší kovové magnety na světě, které jsou stabilní na vzduchu a nabízí značný potenciál v řadě biomedicínských technologií. Na jejich využití při zobrazování magnetickou rezonancí už spolupracujeme s kolegy z Prahy. S využitím grafenu, supertenké formy grafitu, jsme nedávno připravili také první uhlíkový neboli „organický" magnet, který si zachovává magnetické vlastnosti až do pokojové teploty. Prolomili jsme tak letité dogma, neboť všechny doposud využívané magnetické materiály jsou na bázi kovů a jejich sloučenin. Chemicky upravený magnetický grafen, který je navíc velmi lehký a mimořádně vodivý materiál, otevírá dveře k novým aplikacím například v elektronice. Obě práce vyšly v časopise Nature Communications patřící do skupiny tzv. Nature family.

Co publikace v Nature family znamená pro vědce?
Publikace v těchto časopisech je pro vědce tím, co pro herce třeba Oscar nebo Zlatý glóbus. Navíc jsme v oblasti nových magnetických jevů určitě neřekli poslední slovo. Máme nakročeno k první magnetické molekule, se kterou lze manipulovat ve vnějším magnetickém poli při pokojové teplotě. To může znamenat průlom hned v několika oborech včetně chemie, biologie, fyziky či medicíny.

ČTĚTE TAKÉ: Kino Lípa se změní na dům baptistů. Chtějí jej otevřít veřejnosti

Vaše centrum nedávno získalo obří projekt na výzkum produkce vodíkové energie ze slunce a vody. Zvítězili jste v konkurenci více jak stovky projektů. Co je podstatou?
Při přímém solárním štěpení vody se k výrobě vodíku, významného zdroje energie, využívá elektrochemický děj a dva základní přírodní zdroje slunce a voda. Dlouhodobá dostupnost těchto zdrojů je nesrovnatelně vyšší než u fosilních paliv, jejichž zásoby se rapidně tenčí. Navíc se jedná o čistě zelenou technologii šetrnou k životnímu prostředí a vodík lze snadno transportovat. I proto k této technologii upínají pozornost desítky vědeckých týmů z celého světa. Problémem je prozatím její nízká účinnost. Pokud se podaří ji zvýšit, navíc s použitím levných elektrodových materiálů, je šance na masivní uplatnění technologie velká. Právě vývoj takových materiálů je hlavním cílem projektu.

Hodláte spolupracovat s nejlepšími odborníky ze světa. Jaká bude role vašeho týmu?
Do výzkumu se zapojí přední týmy z USA, Švýcarska, Německa nebo Dánska. V Olomouci budeme vylepšovat především vlastnosti polovodičových vrstev na anodách. Hlavní úlohou bude odstranit zmíněné nedostatky, které brání vyšší účinnosti přeměny sluneční energie pomocí chytrých nanomateriálů. K rozšíření spektra absorbovaného slunečního zařízení plánujeme využít uhlíkové kvantové tečky, s nimiž máme výborné zkušenosti. Pro zvýšení vodivosti a přenosu elektrického náboje budeme testovat různé dvojrozměrné nanomateriály. Ve finální etapě projektu již plánujeme výrobu poloprovozních elektrochemických cel na produkci vodíku.

Jak se vám daří přilákat světovou vědeckou elitu do Olomouce?
Svět vědy je v tomto ohledu velmi podobný sportovnímu prostředí. Každý špičkový vědec hledá angažmá podle kvality vědecké práce, kterou daný ústav produkuje. Tolik skloňovaná vědecká excelence se dá velmi dobře určit podle kvality publikací, jejich citačního ohlasu nebo podle technologií, které našly uplatnění v praxi. A podobně jako sportovec vybírá také vědec podle podmínek a zázemí na pracovišti. Tím nemyslím jen platy, ty dnes nastavujeme víceméně srovnatelné se západními ústavy. Mám na mysli technologické zázemí a tým osobností, se kterými může nový výzkumník spolupracovat.

A co k vědeckému angažmá nabízí právě RCPTM?
V centru působí například hned několik badatelů, kteří jsou každoročně na seznamu nejcitovanějších vědců světa. V tomto ohledu nemáme v ČR konkurenci. Poprvé v historii Univerzity Palackého se našemu vědci, profesoru Otyepkovi, podařilo získat prestižní grant Evropské výzkumné rady. Kromě jiného disponujeme mikroskopickými technologiemi, které jsou ojedinělé nejen v evropském měřítku. Olomouc je navíc krásné, historické a typické univerzitní město. To všechno jsou důvody, proč pracovní poptávka v RCPTM výrazně převyšuje nabídku. Mám tak velký prostor vybírat ty nejlepší. Je skvělé, že v této konkurenci obstojí také absolventi Univerzity Palackého. V centru jich pracují desítky.

Spolupracujete také s firmami v regionu?
Dlouhodobě spolupracujeme i s firmami z regionu, jako jsou Farmak, Meopta a řada dalších. Právě náš výzkumný projekt s přerovskou Meoptou získal Cenu Technologické agentury ČR v roce 2016. Na začátku tohoto roku jsme dotáhli do úspěšného konce hned tři licenční smlouvy. Ty pokrývají relativně odlišné oblasti trhu, od nových typů permanentních magnetů až po ochranné prvky pro značení lihovin. Hodně si slibujeme od technologie separace laktoferinu z kravského mléka nebo syrovátky. Tento protein s mimořádnými antibakteriálními, antivirálními a protinádorovými účinky je součástí mnoha potravinových doplňků a léčiv. Licenci bude využívat mimo jiné největší parmazárna světa, společnost Brazzale Moravia, a. s.

Štěpán Dancinger, autor je studentem Univerzity Palackého

VÍCE: 

Olomouc má potenciál jak Brno. "Mozky" mají udržet dva tisíce nových míst

Olomouc slaví "vědeckého Oscara", badatelům se povedl převratný objev