Podle olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČŠSD) je kraj připravený na obě možnosti.

První varianta, jež počítá s demolicí veškeré letištní infrastruktury včetně přistávací dráhy, by investorům nabídla plochu o rozloze 535 hektarů.

Rizikem je ale neukončené správní řízení o majetkovém vyrovnání s církví.

Pokud by zóna pro velkého investora typu Darwin dostala přednost, na letišti by musely ukončit činnost podnikající subjekty a došlo by ke zrušení 268 pracovních mís­t.

Ministerstvo obrany navíc požaduje vybudování nového záložního letiště, což by se výrazně prodražilo.

Tisková konference po jednání o dopravě a průmyslové zóně v Přerově. Autor: DENÍK/Iva Najďonovová

Zdroj: DENÍK/Iva Najďonovová

"Nerozhodli z časových a technických důvodů"

Předpokládané náklady na vybudování zóny bez letiště činí 924 milionů, s letištěm pak 772 milionů korun.

„Varianta s letištěm rozdělí území na dvě samostatné lokality – „Sever" o rozloze 220 hektarů a „Jih" se 117 hektary. Severní část by sloužila pro běžné využití, jižní plocha by byla určena především pro investory z oboru leteckého průmyslu," uvádí se ve zprávě ministerstva průmyslu a obchodu.

O plochu s letištěm mají zájem čtyři investoři, s nimiž jedná agentura CzechInvest. Pro jednoho z nich je prý přítomnost letiště zcela zásadní.

Proč vláda ani ve středu definitivně nerozhodla, jakou cestou se bude strategická zóna v Bochoři ubírat?

„Podle mých informací to bylo pouze z časových a technických důvodů, nic jiného za tím není třeba hledat," uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.

K jednání o strategické průmyslové zóně v Bochoři se podle něj ministři opět vrátí za dva týdny.

Hejtman: Hlavně ať mají lidé práci

Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) by podle svých slov přivítal, kdyby se věc urychlila.

„Když jsem naposledy mluvil s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem, tak řekl, že se tím bude vláda zabývat v lednu. Máme duben a ještě se nic nevyřešilo. S letištní plochou v Bochoři ale souvisí i dopravní napojení a další věci, které budeme řešit my. Potřebujeme vědět, jestli dopravní napojení bude a v jakém rozsahu," konstatoval hejtman.

Jak on, tak i primátor Přerova Vladimír Puchalský (SpP) předpokládají, že vláda podpoří spíše variantu s letištěm.

Přestože Olomoucký kraj i město Přerov dlouhodobě upřednostňují variantu strategické průmyslové zóny typu Darwin – tedy bez letiště.

„Pokud vláda rozhodne, tak to podle mého názoru bude varianta zóny s letištěm," soudí přerovský primátor.

„Tady jsme ve shodě," doplnil ho hejtman Rozbořil.

Podle něj je jedno, jaká varianta nakonec zvítězí. „Hlavně, ať je zóna strategická, podporovaná státem a zaměstnává lidi z regionu," uzavřel.

Varianta I bez letištěNabídla by plochu pro velkého zahraničního investora typu Darwin a území by zůstalo celistvé. Tuto variantu preferují Olomoucký kraj a město Přerov, nesouhlasí s ní ministerstvo obrany a starostové menších obcí. Znamenala by totiž demolici letiště i s přistávací dráhou. Pokud by tato varianta zvítězila, požaduje ministerstvo obrany vybudování nového záložního letiště. V případě této varianty by areál v Bochoři opustily veškeré podnikající subjekty. Známé ztráty činí 17,9 milionů korun. Došlo by ke zrušení 268 pracovních mís­t.

Varianta II s letištěmPočítá se zachováním letiště. Rozdělí dráhu na dvě samostatné lokality – Sever o rozloze 220 hektarů a Jih s plochou 117 hektarů. Podporuje ji ministerstvo obrany, ale i Hospodářská komora. Jižní část by sloužila primárně pro letecký průmysl a severní bude nabízet běžné průmyslové využití. Tato varianta by mohla pomoci i využití průmyslové zóny Holešov, vzdálené asi 20 kilometrů, neboť všichni potenciální investoři projevují zájem o leteckou přepravu nejblíže průmyslové zóny. Využití části „Jih" bude nutné sladit se strategickými zájmy ministerstva obrany na úseku obrany státu