O dvoupatrový mlýn se stará už přes čtyřicet let. „Je to rodinné dědictví a to se musí udržovat. Když je potřeba něco spravit, tak to udělám. Pokud se práce dělá průběžně, není to moc náročné,“ říká. Jelikož je povoláním tesař, se dřevem to umí a téměř všechnu práci zastane sám.

Zručnost možná podědil po Augustinu Maršálkovi, kterému se přezdívalo Gustýnek. Ten byl v mlýně posledním mlynářem. „Bratr mého dědy byl takový všeuměl. Dělal putýnky, šindely, spravoval hrnce, šil a pořád něco opravoval,“ vzpomíná pokračovatel mlynářského rodu.

Partutovický dřevěný větrný mlýn, léto 2021.
Tip Deníku na výlet: Vydejte se s námi na Maršálkův větrný mlýn do Partutovic

Nejenže o starý mlýn pečuje, ale také v něm ve volných chvílích provádí návštěvníky, kteří se vydají do Partutovic na výlet. Vypráví jim o historii, ukazuje zachovalé vnitřní zařízení a podrobně popisuje celý proces mletí. Zájemci mohou o prohlídku požádat ve vedlejším domě, nebo si ji dopředu domluvit přes telefon.

Mouku Jan Kandler nemele, rozhodně by to ale dokázal. Mlynářské řemeslo totiž ovládá s přehledem. Jednou za rok mlýn spouští a kontroluje, zda všechno správně funguje. Musí ale foukat silný severozápadní vítr, který roztočí čtyři mohutná křídla.

„Pouštím ho naprázdno. Dalo by velikou práci pak všechno zase vyčistit a vymést, aby se mi tady hned nenastěhovaly myši,“ vysvětluje majitel.

Skanzen lidové architektury v Přerově nad Labem.
Staré mlýny a chalupy. Skanzeny nabízejí návrat do minulosti i bohatý program

Zároveň se ve svém oboru dále vzdělává a je členem spolku majitelů a příznivců „větráků“. „Je moc příjemné potkávat se s dalšími lidmi, kteří se také zajímají o mlýny. Společně se scházíme, děláme si semináře, navzájem se učíme a bádáme. Zkrátka takové to mlynářské klábosení,“ popisuje. O mlýnech si sympatický muž zkrátka povídá moc rád.