Naše cesta jsou inovace: nejlepší esej soutěže středoškoláků

Záštitu nad soutěží převzal hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.

Esejistická soutěž byla určena pro týmy studentů středních škol v Olomouckém kraji, které zpracovávaly eseje na jedno ze čtyř soutěžních témat.

Zde najdete vítězný esej druhé kategorie „Naše cesty jsou inovace", kterou vyhrál tým ve složení Pavel Krupař, Radek Smolka, Marek Suchánek, Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov

PŘEHLED VÍTĚZŮ JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ najdete ZDE

Naše cesta jsou inovace

V Olomouckém kraji žijeme od svého narození a jsme na to náležitě hrdí, avšak v poslední době se nám vkrádá do mysli jedna myšlenka: Co se tady vlastně změnilo od té doby, co vnímáme svět? Jistě dnes již nevidíme všude šedé paneláky, ale většinou barevné s krásnou novou fasádou. Moje otázka je ale jednoduchá: Je tohle dost? Proč v našem kraji lidé neinvestují své peníze? Proč ve zprávách čteme stále více o propouštění z firem, než o náboru? Nebude to tím, že jsme zde nenašli schopné lidi, kteří by svou prací mohli pro náš kraj získat peníze z EU?

V dnešní době je většina investic omezena právě na fondy EU, šikovní podnikatelé si takto mohou přijít na pěkné peníze, které jim pomohou zaplatit část stavby jejich továrny, popř. jiného projektu, ale obecné povědomí v Česku o tomto způsobu získávání peněz je velmi špatné. V televizi a jiných mediích se jen málokdy dozvíme pozitivní zprávu o nově postaveném areálu továrny, spíše slýcháme, jak úředníci tyto peníze kradou a různě si je mezi sebou přelévají. Není divu, že se lidé na projekty EU dívají skrze prsty, protože kladné zprávy se do hlavních medií nedostanou.

Náš kraj se potýká se stejným problémem jako většina ostatních – centralizací. V Olomouci má průměrný člověk šanci získat práci, zcela jiná situace však vládne například v Jeseníku. Právě proto bychom v první fázi inovace našeho kraje měli inovovat infrastrukturu, prioritami by měl být obchvat Přerova a stavba rychlostních silnic do Jeseníku. První příklad by měl pozitivní dopad na investice do tohoto města, které se právě kvůli své poloze a nenapojení na dálnici stává jakýmsi skanzenem oproti napojenému Prostějovu. Druhý příklad by měl pozitivní dopady hned dva, a to na průmysl, v němž by se zvýšila konkurenceschopnost tohoto okresu na poli logistiky, čímž by se stal pro firmy atraktivnějším, a tudíž by se snížila katastrofální nezaměstnanost. Druhou, a pro občany žijící na jihu našeho kraje zajímavější inovací, by bylo zkrácení doby, za kterou se turisté, kteří jsou dnes prakticky jediným zdrojem příjmu tohoto regionu, dostanou na hory a sjezdovky. Těmito nepřímými investicemi by se náš kraj stal atraktivnější pro investice soukromníků, kteří jsou dle mého názoru u nás nedostatkovým zbožím, přestože by měli být podstatnou součástí naší ekonomiky, která je v tuto chvíli sice vcelku diverzifikovaná, avšak nevyužívá plně svůj potenciál a tím trpíme hlavně my, občané.

Pokud jsme v minulém odstavci chválili Olomouc, jakožto místo, kde je nejsnazší najít práci, musíme mu naopak vytknout nevyužití potenciálu historického města. O turistu z ciziny zde člověk snad kromě výměnných pobytů nenarazí, a pokud ano, tak u stolu v americkém fastfoodu v rohu náměstí. Přitom historie bývalého hlavního města Moravy je impozantní a dalo by se o ní vyprávět skoro tak dobře, jako o té pražské, ale po propagační stránce se toho dělá jen velmi málo. Kapacity hotelů jsou většinou nenaplněné, přestože má Olomouc zajímavou polohu mezi Prahou a Krakovem, tedy městy, které turisté ze západní Evropy navštěvují ve střední Evropě pravidelně. Právě toto by měli být turisté, kteří budou obdivovat památku UNESCO v našem městě a budou zde nechávat peníze, které se nám promítnou ve zlepšeném životním prostředí, vzhledem k většímu výběru daní. Ekologie je jedním z nejdůležitějších témat dnešní doby. Nejen Olomoucký kraj by tedy měl podporovat projekty inovace, které se zaměřují na ochranu životního prostředí.
Každý občan může k realizaci této problematiky přispět velmi jednoduchým způsobem. Stačí do domácnosti zavést třídění odpadů, minimálně papíru, PET – lahví, nápojových kartonů a nebezpečného odpadu. Takto roztříděný odpad snižuje náklady na jeho recyklaci. Míra recyklace odpadů se v České republice každoročně pomalu zvyšuje. Přesto je ve srovnání s řadou států EU zatím nižší. V našem kraji je spousta firem zaměřených na recyklaci. Mohlo by se zdát, že v této oblasti už není příliš co měnit. Naopak! Určitě existují možnosti, například nové technologie, jak realizovat úspěšné inovační projekty.

Na kvalitu našeho životního prostředí mají vliv i průmyslové závody. Známá PRECHEZA, a.s., Přerov a Teplárna musí dodržovat limity, aby se stále snižovalo znečištění prostředí. Inovací nejen v již zmíněných závodech je například uvedení nových zařízení, která jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Slovo inovace je úzce spjato i se základní životní podmínkou – vodou. Pořád je třeba hledat řešení, která přispějí k ochraně vodních toků a vody v našem okolí. Výrazně se změnilo čištění odpadních vod. Jen tak se může zlepšit kvalita podzemních a povrchových vod. Pozornost se věnuje i ochraně obcí našeho kraje před povodněmi. Ve městech a vesnicích se modernizuje systém varování před velkou vodou – kamery, sirény, mobilní protipovodňové stěny a podobně.

Doufáme, že je mezi námi dost lidí, kterým otázka životního prostředí není lhostejná. Stejně tak by občané měli mít zájem o rozvoj své obce. Tak se může zlepšovat i jejich vlastní život.
Ve kterých oblastech tedy mohou inovace pomáhat? V sociálních službách, kdy jde o pomoc starým a zdravotně postiženým občanům, dětem i rodinám. Inovace ve zdravotnictví jsou náročné. Je potřeba zaměřit se na prevenci a kvalitní poskytování léčebné péče. Pozornost se musí věnovat i novým zdravotnickým technologiím. Musíme být připraveni na to, že se prodlužuje délka lidského života.

Důležitou službou veřejnosti je také oblast školství. Vzdělávání je totiž rozhodující pro růst ekonomiky země a životní úrovně občanů. Vzdělaný a připravený člověk se lépe uplatní na trhu práce. Zapomenout by se nemělo ani na podporu tělovýchovných a sportovních aktivit. Dětem i dospělým se musí nabídnout zajímavé využití volného času, což přispívá k zdravému životnímu stylu. Nejen přírodu, ale i kulturní dědictví je potřeba chránit. Inovaci zaslouží knihovny, muzea, galerie, divadla a další kulturní aktivity, které se starají o duševní život člověka. S každodenním životem je spojeno i rychlé, bezpečné a pohodlné přemisťování osob a zboží. Zde mohou inovace pomoci ve výstavbě chodníků, cyklostezek, parkovišť nebo kruhových objezdů.

Samozřejmě turistický ruch není všemocný a ekonomika celého kraje nemůže být stavěna pouze na jednom sektoru. Jak už jsme se zmínili hned na začátku, Olomouc se stále, i po 24 letech, není schopna „transformovat" z dělnického krajského města na západní velkoměsto s bohatou nabídkou služeb nejen pro turisty.

Česká republika je ve světě vnímána jako země sexuální otevřenosti a pro většinu lidí tato slova znamenají urážku nebo něco hanlivého. Neuvědomujeme si, že tento fakt je v dnešní době spíše dobrou reklamou než jakousi urážkou a zde má náš kraj velké rezervy, a tím nemyslím pochybné noční kluby, ale spíše něco moderního, neotřelého, něco, co opravdu lidi zaujme a náš kraj se tím stane zajímavým pro velkou řadu lidí. Příklad si můžeme si vzít z Ostravy, kde se v poslední době rozběhla masivní kampaň na přilákání homosexuálů ze západní Evropy, kteří rádi utrácejí ve velkém a kde se přes noc většina hotelů stala „gay friendly." Touto cestou se vydal mj. výše zmíněný Krakov. Z ekonomického hlediska je tato cesta naprosto logická. Pokud se člověk zamyslí nad tím, kolik čtyřčlenná rodina „utratí" za děti, většinou se jedná o několik desítek procent z rodinného rozpočtu, což znamená, že lidé, kteří mají protějšky stejného pohlaví a nemohou s nimi tedy mít děti, mají větší finanční rezervy ve svém rozpočtu a utrácení, které by našemu kraji pomohlo, je pro ně tedy dostupnější.

Pokud by měl někdo námitky a připomínky týkající se strategie tohoto marketingového tahu, mohl by využít zkušenosti výše zmíněných měst, což se jeví jako logický krok, ale ne vždy dochází k této kooperaci, která se přímo nabízí, a to ve více okruzích, nejen v oblasti turistického ruchu. Měli bychom si uvědomit, že žijeme v kapitalistickém státě s volným trhem, kde by měla rozhodovat kvalita, cena nebo marketingové schopnosti, ne však házení klacků ostatním projektům pod nohy. Tím vyzýváme všechny, kteří dělají jakékoliv projekty na této úrovni, porozhlédněte se, napište e-maily, zavolejte, získejte informace… Pokud si budeme takto (ať už vnitrostátně nebo na evropské úrovni) pomáhat, máme jedinečnou šanci vyvarovat se zbytečných problémů. Každý, kdo realizoval jakýkoliv projekt, vám potvrdí, že dokumentace a předpokládaný průběh je věc jedna, ale snad nikdy nejde vše podle plánu, a pokud drobné chyby, které se již staly někomu jinému, v budoucnu odstraníme, budou peníze lépe a efektivněji využívány a přinese to opět prospěch nám všem.

Jestli náš kraj chceme vidět jakožto flexibilní silný subjekt evropského významu, měli bychom zapracovat na výše zmíněných bodech, nebo se nad nimi alespoň zamyslet, přijít s jinými vylepšeními a nebýt jen slepými ovcemi v nadávajícím stádě, protože i my rozhodujeme o tom, co se v našem kraji děje. Počínaje podpisem petice a volbou politiků konče. Tento projekt není napsán se záměrem někoho kritizovat, ale se záměrem rozběhnout diskuzi, donutit lidi, aby se více zajímali o dění a tím posouvali náš kraj vzhůru.

Autoři: Pavel Krupař, Radek Smolka, Marek Suchánek
Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola, Přerov, Třída: 2.B

VÍTĚZNÉ ESEJE PRVNÍHO ROČNÍKU NAJDETE ZDE