„Byl jsem onehdy na bazénu, bylo škaredé počasí. Sjeli se tam lidé z celých Jeseníků a bavili se, kam v Šumperku vyrazit. Nic je nenapadalo. Nějaká dobrá atrakce tady chybí,“ řekl zastupitel a bývalý starosta Šumperku Tomáš Spurný.

Minimálně tři roky bude chátrat dál

Podle něj je v současnosti záměr rekonstrukce manufaktury nechtěné dítě, které se odkládá ad acta. „Bude tři roky stát v docela šíleném stavu, jako je teď. Občané Šumperka si toho docela všímají, dostávám dotazy, co se s ní bude dít. Myslím, že v tomto městě nežijí jen lidé, kteří o takový historický objekt nemají žádný zájem,“ dodal.

Budova bývalé textilní manufaktury v Šumperku v říjnu 2021.
Šumperská manufaktura dostane střechu. Co bude dál?

Schválený akční plán v příštích dvou letech s žádnými investicemi do budovy bývalé textilní manufaktury nepočítá. V roce 2026 na tento záměr mělo jít padesát milionů korun, ve výhledu pro rok 2027 je uvedena částka sto milionů. Celkově je nicméně rekonstrukce manufaktury třetím nejnákladnějším projektem z bezmála osmdesáti, s nimiž schválený akční plán počítá. Více peněz hodlá město v příštích letech dát jen do rekonstrukce kulturního domu (400 milionů) a areálu odpadového hospodářství (160 milionů korun).

Manufaktura je zařazena mezi investice s prioritou číslo dvě, které se uskuteční za podmínky přidělení dotace. Místostarosta Karel Hošek připomenul, že by objekt byl velmi provozně, zejména energeticky, náročný. Záměr navíc neměl zajištěné žádné externí financování.

„Zatím nemáme odvahu vytvářet památkově chráněný objekt s vysokými provozními náklady bez jakékoli dotace z externích zdrojů. Naším cílem je spíše najít udržitelný systém provozu, který nezatíží město v budoucích desetiletích. Je možné, že by to byl dobrý projekt, ale podnikání v památce není žádná sranda. Neznáme žádné muzeum v Olomouckém kraji ani na Moravě, které by bylo ziskové,“ konstatoval.

Každý rok by stála město milion

Ekonomická studie vyčíslila každoroční provozní dotaci na milion korun. Podle radního Radovana Auera ale studie počítá s naprosto chimérickými příjmy. „Tržba ze vstupného tam měla být stejná, jako v muzeu Karla Zemana. To je hned u Karlova mostu. Při vší úctě ke Klapperothovi, manšestr není Cesta do pravěku. Nemůžeme čekat, že tady bude tolik turistů, jako je na Karlově mostě. Druhým pilířem měl být čistý zisk z restauračního provozu 1,2 milionu korun ročně. Chtěl bych vidět kavárnu, která v Šumperku vydělá tolik peněz,“ řekl.

Pořádání desítek kulturních a vzdělávacích akcí v manufaktuře navíc vnímá jako konkurenci kulturnímu domu, který město musí nákladně rekonstruovat. „Jsem ten poslední, který by byl proti záchraně a rekonstrukci manufaktury, ale nemůže to být objekt, který nám bude vytvářet další ztrátu a nemůže vytvářet konkurenci k tomu, co nás už dnes stojí obrovské peníze. Primární je najít úplně jiný účel, než je v tuto chvíli zamýšlen,“ dodal.

Manufaktura v ulici Gen. Svobody v Šumperku, stav v pátek 29. ledna 2021.
Šumperk dá do manufaktury dalších 10 milionů. Dotaci na expozici ale nezískal

Zchátralou správní budovu někdejší první manufaktury na výrobu manšestru v habsburské monarchii město koupilo od dědiců jejího zemřelého majitele. Téměř třicet milionů korun investovalo do jejího vyklizení, sanace, odvlhčení, rekonstrukce krovů a zastřešení. Památkově chráněná budova je v současnosti ve stavu hrubé stavby. Podle původního záměru zde mělo vzniknout muzeum textilnictví s multimediální expozicí. Na ni město žádalo dotaci z norských fondů, 35 milionů korun ale nezískalo.