„Sčítání netopýrů se účastním jako dobrovolník. Beru si dovolenou nebo mám náhradní volno jako dnes. Jsem jeskyňář z organizace Býčí skála a rád navštívím prostory, kam se člověk normálně nedostane. Je to super dobrodružství,“ hlásí Luboš Minařík, když se souká do jeskyňářské kombinézy.

Na nohy gumáky, na hlavu helmu s čelovkou a jde se na věc. Výpravě velí Miroslav Kovařík, který se monitoringu zimujících netopýrů v Moravském krasu věnuje čtyřicet let. „Se sčítáním jsme začali minulý týden. V severní části krasu v přístupných jeskyních. Zbývá nám Výpustek a příští týden pak vyrazíme do Rudického propadání. Dnes prozkoumáme nepřístupné jeskyně v Suchém žlebu. Jsou zajímavé tím, že každá má odlišnou druhovou skladbu netopýrů,“ říká odborník.

Podle něj zatím zaznamenané stavy netopýrů naznačují vyšší počet vrápence malého, což je v případě Moravy ojedinělé. „V Čechách jsou jeho počty dlouhodobě nízké a tady u nás se zvyšují,“ dodává Kovařík.

Baterky a ostrý zrak

Při sčítání se dobrovolníci snaží v jeskyních zimující savce najít za svitu baterek a čelovek. Jsou ve skalních puklinách a na strmých stěnách. K jejich odhalení v temných prostorách je potřeba kromě zkušeností a kvalitního osvětlení také ostrý zrak. Na objevené netopýry nesahají ani je nikam nepřemisťují.

Jako první přichází na řadu Umrlčí jeskyně, kde na ochránce přírody loni čekalo velké překvapení. Objevili tam větší kolonii netopýrů hvízdavých. „Hele, támhle! Pojďte se podívat. Kolik je tam těch pipošou? Desítky určitě, a tam jsou další,“ ozývá se po chvíli z nitra jeskyně.

Zoolog ze Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Krása vzápětí potvrzuje, že toto zimoviště zaplnil stejný druh netopýrů jako před rokem.

„Jejich počet jsme ale teď mohli odhadnout jen velmi hrubě. Jde o velmi malé netopýry, kteří dokáží zaplnit i centimetrové škvíry v desítkách kusů. V Umrlčí jeskyni jejich počty letos odhadujeme na dvě stovky. V jiných měsících jich tu ale může být ještě víc. Přemisťují se,“ vysvětluje Krása.

Tisíce netopýrů

Další jeskyní, kterou v tuto chvíli ozařují světla baterek, je Koňská jáma. Tam většinou přes zimu přebývá netopýr černý. „Je to chladnomilný druh. Zkraje sčítání jsme jich zaznamenali pět. A jeden netypický druh,“ říká na rozloučenou Kovařík, než se výprava přesune do vzdálenější části Suchého žlebu.

Sčítání zimujících letounů potrvá přibližně měsíc. Loni ochránci přírody, jeskyňáři a dobrovolníci navštívili na Blanensku a Brněnsku bezmála padesát lokalit a zapsali více než dvanáct tisíc kusů netopýrů ve čtrnácti druzích.

Pravidelně jejich stavy desítky let sledují na pětadvaceti vybraných lokalitách a k nim prozkoumávají další. Klíčová pro zimování v Moravském krasu je jeskyně Býčí skála a Sloupsko-šošůvské jeskyně, kde se vyskytuje zhruba polovina napočítaných savců. Tato dvě místa mají vhodný otvor i klima a jsou dostatečně prostorné.

Všechny druhy našich netopýrů patří mezi zvláště chráněné druhy. Proto je důležitý jejich monitoring, tedy dlouhodobé sledování stavu populací těchto druhů. Počítání zimujících jedinců umožňuje sledovat změny početnosti a na základě toho je možné stanovení správného způsobu ochrany.