Spolu s výjimečnou usedlostí byl za kulturní památku prohlášen také místní soubor křížové cesty a kaple Panny Marie.

Budova nedaleko Pavlova na Mohelnicku je podle památkářů velmi ojedinělá.

„Hájenka má neopakovatelný genius loci. Je jediným viditelným odkazem na zaniklou ves Střítež, jež byla zpustošena během uherských válek. V roce 1891 byla změněna na myslivnu, ale interiéry i exteriéry zůstaly, a usedlost se tak zachovala v původní podobě," popsala památkářka Jitka Štáblová.

Svůj vliv při zařazování na seznam kulturních památek měla také hodnota statku a okolních lesů, jež se staly předlohou místního malíře Stanislava Lolky.

Jeho obrazy s tématem chytré lišky pak inspirovaly spisovatele Rudolfa Těsnohlídka k pohádce Liška Bystrouška.

„Je to krásný objekt s bohatou historií a my se ho snažíme udržovat v alespoň vyhovujícím stavu. Možná, když se teď hájenka stala kulturní památkou, se podaří sehnat peníze na její úpravy," řekl David Wezdenko z Lesů Města Mohelnice, které se o hájenku starají.

Střítežská hájenkaHájenka ve Svinově u Pavlova na Mohelnicku - kulturní památkaHájenka, usedlost tzv. hřebečského typu, je posledním intaktně dochovaným stavením a zároveň jediným viditelným odkazem na zaniklou ves Střítež, jež byla zpustošena během uherských válek (60. – 70. léta 15. století). V roce 1891 byla změněna na myslivnu, ale interiéry ani exteriéry nebyly změněny a usedlost se tak zachovala v původní podobě (pouze se zásahy potřebnými pro její udržení).

K jižnímu průčelí přiléhá původní zahrada, kdy byla v 60. letech 19. století vykopána středověká křtitelnice, dnes uložená v mohelnickém muzeu.

Ministerstvo také přihlédlo ke kulturní hodnotě statku a okolních lesů, jež se staly předlohou místního malíře Stanislava Lolka. Inspiroval se vyprávěním střítežského lesního správce a namaloval obrazy s tématem chytré lišky. Rudolfa Těsnohlídka inspirovaly k jeho povídkám, na jejichž základě vzniklo libreto skladatele Leoše Janáčka Liška Bystrouška, které je folklorním fenoménem české kultury.

Křížová cestaStřítežská lesní kaple Panny MarieSoubor křížové cesty a kaple Panny Marie sestává z 12 kamenných sloupů – zastavení kalvárie a dále kaple Panny Marie včetně dřevěného misijního kříže je posledním odkazem na stále živý kult Panny Marie Střítežské. 

Jednotlivá zastavení křížové cesty pocházejí z roku 1840 a podle datace na posledním sloupu byla restaurována v roce 1907. 

Jsou zhotoveny z maletínského pískovce (ze kterého je vytesán i sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci) a výjevy na nich zobrazují poslední okamžiky života Ježíše Krista. 

Původní obrazy z plechu byly ze sloupů odcizeny a na začátku 21. století nahrazeny novými obrazy s pašijovou tematikou od místního umělce Petra Herziga Dubnického. I přes tyto nedostatky si zastavení udržují svou celistvost a autentičnost. 

Čelní fasáda samostatně stojící zděné emírové kaple Panny Marie má podobu edikuly, kdy dva mohutné přízemní sloupy portálu s dórskými hlavicemi nesou hmotnou římsu.

V interiéru se nachází jednoduchý zděný oltář, původně doplněný soškami sv. Huberta a sv. Josefa. Po pravé straně kaple je umístěn dřevěný misijní kříž.
Zdroj: Národní památkový ústav