Na Vyškovsko přicestovaly většinou náhodně, jen zřídka cíleně, ale zalíbilo se jim tady. Natolik, že začaly likvidovat své sousedy. Řeč je o takzvaných invazivních druzích rostlin, které se v poslední době šíří čím dál víc. Například podél řeky Hané se rozšířila netýkavka žláznatá.

Invazivní druhy jsou takové, které jsou na Vyškovsku cizí. „Nejčastěji se vyskytují v oblastech, které nejsou zemědělsky využívané, nebo jsou obtížně přístupné pro hospodářskou činnost. Situace na Vyškovsku naštěstí není tak špatná jako třeba na Plzeňsku, ale přesto je potřeba ji sledovat," upozornil vedoucí oblastního odboru Státní rostlinolékařské správy v Brně Jan Šamánek.

Za invazivní se považují rostliny pocházející z jiných částí světa, které se do České republiky nějakým způsobem dostaly a dále se šíří. „Kromě přirozených přírodních procesů tomu výrazně napomáhá i člověk," řekl Šamánek.

Příkladem podle něj může být třeba bolševník velkolepý. „Tato velmi nebezpečná rostlina pocházející původně z Kavkazu se na naše území dostala jako okrasná. První zmínku o ní máme z roku 1862 ze zámku Kynžvart, kde byla cíleně pěstovaná v parku. Na Vyškovsku se vyskytuje ve dvou lokalitách a pro člověka je silně nebezpečný kvůli obsahu jedu," řekl Šamánek.

To, že na Vyškovsku si invazivní druhy zaslouží pozornost, potvrdil i František Vrbacký, který má na odboru životního prostředí ve Vyškově na starosti správu lesa a ochranu přírody. „Nedávno jsme zasahovali například proti křídlatce. Hojně se vyskytovala poblíž rybníka Jandovka. Její nepříjemnou vlastností je to, že udusí veškerou vegetaci pod sebou. Vytlačuje tak původní druhy rostlin, které do naší přírody přirozeně patří," vysvětlil Vrbacký.

Stejně jako Vrbacký i vedoucí oblastní rostlinolékařské správy vidí nejvyšší riziko spojené s invazivními druhy rostlin právě v ohrožení biodiverzity. „Invazivní rostliny většinou nemají v naší přírodě přirozené konkurenty. Vytváří tak jednolité porosty bez účasti jiných rostlin, což potom může mít druhotný dopad i na hmyz nebo jiná zvířata," upozornil na rizika Šamánek.

Jednou z rostlin, které tyto monokultury vytváří, je i netýkavka žláznatá. „Tato asi dva metry vysoká rostlina s ostře fialovými květy se v současnosti šíří podél říčky Hané," zmínil Šamánek.

Vyškovský odbor životního prostředí situaci monitoruje. „Netýkavka žláznatá hojně roste kolem Hané, ale drží se striktně vodních toků. Zasáhnout v tomto případě musí Povodí Moravy, ne město," komentoval situaci Vrbacký.

Mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková potvrdila, že společnost o netýkavce ví. „Situaci podél vodních toků pravidelně monitorujeme. Pokud zaznamenáme rozsáhlejší plochy zarostlé touto rostlinou, tak samozřejmě zasahujeme. To obvykle znamená nechat rostlinu vyrůst, poté celý prostor mechanicky vysekat a následně, až znovu rostlina vyroste do výšky asi tak patnácti centimetrů, ji postříkáme chemickým prostředkem, po kterém uschne," popsala způsob likvidace rostliny Tomíčková.

Povodí podle ní v tomto ohledu reaguje i na výzvy lidí. „Pokud nám zanechají oficiální podnět ohledně šíření nějakých druhů rostlin, tak ho posoudíme a v případě potřeby zasáhneme," řekla mluvčí.

Do kategorie invazivních rostlin nespadají jen byliny. „Nedávno jsme také zasahovali v Marchanicích. Museli jsme zlikvidovat stromky javoru jasanolistého, který zahlušoval cílenou stromovou výsadbu," připomněl Vrbacký, že mezi agresivně se rozrůstající druhy můžou patřit i stromy.

S invazivními druhy rostlin se setkávají na Vyškovsku i zemědělci. Zatím však podle nich nepředstavují zásadní problém. „Samozřejmě evidujeme šíření plevelů, které se v regionu dříve nevyskytovaly, ale boj s nimi je zpravidla jen otázkou času, než se podaří vyvinout patřičné prostředky, které jejich růstu a šíření zabrání," popsal situaci agronom firmy Agros Dědice Miroslav Sádlo.

To, že by invazivní druhy představovaly zásadní problém, popřel i předseda představenstva firmy Agros Cyril Sigmund. „O tom, že by invazivní druhy působily hospodářské škody, nevím. Doufám, že to tak i vydrží," doplnil Sigmund.