Karel Žák je talentovaný autodidakt, který k výtvarnému umění a potažmo sochařině přičichl pouze na Základní umělecké škole Vladimíra Ambrose v Prostějově.

„Naostro ve mně vášeň tvůrce propukla až při životním setkání s básníkem a kastelánem hradu Bítova Jiřím Kuběnou, který je rovněž rodákem z Prostějova. Bylo to v roce 2003, rok před maturitou na Gymnáziu Jiřího Wolkera, kdy jsem na hrad jel na letní brigádu jako průvodce,“ prozradil autor, který má nyní na Bítově ateliér.

Za sebou má rozmanité drobnější sošky, ale především několik bust svých přátel. Proto také svou první výstavu, na níž hrají právě tyto busty prim, nazval Moji přátelé.

Mezi takto „zvěčnělé“ přátele patří například kamarádi z gymnázia: Tomáš Marek a Tomáš Vondruška, ale i mladý opavský zpěvák Tomáš Kočan. Čestné místo mezi nimi zaujímá zmíněný Jiří Kuběna a jeho šestadevadesátiletá maminka, rovněž sochařka, Hedvika Paukertová.

Kuběnovi věnoval Žák busty hned dvě. V každé převažuje jiná škála vlastností, převládá odlišná nálada – tedy vnitřní propojení mezi tvůrcem a zpodobňovaným je odlišné povahy a intenzity: zvěčnění okamžiku, zvěčnění člověka se svou minulostí a přítomností, ovšem právě v daném okamžiku, a tím i s budoucností, věčností.

Karel Žák pracuje momentálně například na sochařském portrétu Dagmar Havlové, připravuje se na říjnový pobyt v italském městečku Rieti u Říma, kde bude měsíc pracovat na zakázce soch Panny Marie Prostřednice a Panny Marie Nanebevzaté. Na jaře příštího roku bude mít Žák i svou první zahraniční výstavu – v Galerii Gerburg v rakouském městě Retz.