„Premiérová projekce snímku Plavba proti smrti bude zároveň vernisáží stejnojmenné výstavy,“ zve autor na pět hodin odpoledne do hlavní budovy Muzea Prostějovska.

Dokument je filmovým protějškem knihy, kterou Vincenec se svými spolupracovníky vydal před dvěma lety. Po více než čtyřiceti letech v ní znovu ožil příběh prostějovských mořeplavců.

„Jiří Svoboda se věnoval jachtingu a na mistrovstvích republiky reprezentoval Železárny Prostějov. V roce 1967 začal se skupinou přátel stavět dvě námořní jachty, s nimž posléze přepluli Atlantik,“ přiblížil Tomáš Vincenec.

Organizátoři předpokládají, že vernisáže se zúčastní i sám Jiří Svoboda, který je výtečným vypravěčem.

„S jachtingem jsem se poprvé setkal na plumlovské přehradě, kde jsem jako kluk vídal mladého Neheru a jeho přátele jezdit na jachtě. Když jsem po letech dostal do správy od ROH loď, začal jsem s jachtingem doopravdy,“ líčí Svoboda.

Koncem šedesátých let uzrál v hlavách mladých jachtařů odvážný záměr. Přeplout vlastními silami Atlantický oceán.

„Podle plánů propašovaných z Anglie jsme se pustili do stavby kýlní jachty v dílnách v Kostelecké ulici. Nakonec vznikly dvě, ta druhá pro filmový štáb, který nás doprovázel, a také jako záloha, kdyby se něco stalo,“ vypráví mořeplavec.

Poté, co byly hotové, mohla se expedice konečně vydat na cestu.

„Výprava měla v podstatě trojí cíl. Jednak šlo o ten sportovní výkon a pak jsme také plnili psychotesty pro vojáky, kteří chtěli vědět, jak se budou chovat členové malé skupiny při velké zátěži. Současně jsme chtěli navázat na experiment Alaina Bombarda, jenž zkoumal možnosti přežití trosečníků na širém moři,“ vysvětluje Jiří Svoboda.

O náročných přípravách a o tom, co se dělo po výstřelu ze signální pistole, který znamenal ztroskotání, vypráví právě Vincencův dokumentární film. (pam)