„Bohumila Doleželová studovala těsně po druhé světové válce akademii v Praze, kde také nějakou dobu žila, ale kvůli chudobě se přestěhovala do opuštěné cihelny na Vysočině. Když se posléze proslavila v zámoří, mohla si dovolit přesídlit do domu v Telči. Zde také v roce 1993 zemřela,“ nastínil životaběh doma pozapomenuté, ve světě však uznávané autorky se sugestivním rukopisem Václav Horák z Muzea Prostějovska.

Její obrazy znají lidé v amerických městech, v Paříži či v Tel Avivu. Cesta k nim přitom vedla přes Mexiko, kam je přivezl tuzemský obchodník, který v roce 1967 skoupil celý soubor pláten z výstavy v Jihlavě.

Doležalovou inspirovaly byzantské ikony, orientální umění, hispánští umělci, ale u Cikánů hledala pramen prostého a čistého života.

„Namalovala na toto téma asi šest set obrazů. Ilustrovala také cikánské pohádky, čímž jako výtvarnice vstoupila do povědomí českých čtenářů v šedesátých letech. Je rovněž autorkou šesti poštovních známek a několika fresek,“ poznamenal Horák s tím, že známé jsou především nástěnné malby v jihlavské lékárně na Masarykově náměstí, v bývalé pražské vinárně Beograd a výjev z venkovské pouti v obchodním domě na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice.

„Míla Doleželová se ve svém rodném městě jako malířka poprvé představila v roce 1951 na výstavě prostějovských výtvarníků v Národním domě. O devět let později prezentovala svá díla v Prostějově podruhé, tentokrát v Okresním vlastivědném muzeu na výstavě mladých prostějovských výtvarníků. Po padesáti letech dáváme obrazům Míly Doleželové prostor u nás,“ dodává Václav Horák z muzea.

Za zmínku stojí, že kolekci čtyři sta padesáti maleb věnovala Bohumila Doleželová Dominikánskému klášteru v Jihlavě, kde jsou už patnáct let k vidění na stálé expozici. To také vysvětluje, proč se na uspořádání výstavy v Prostějově podílela kromě soukromé nadace a Muzea romské kultury v Brně i Česká dominikánská provincie. (das)

Bohumila Doleželová se narodila v Prostějově 12. 11. 1922 do rodiny úředníka a kloboučnice. I když měla sklony k malování už v dětství, její cesta ke skutečnému umění byla poměrně složitá. Teprve když se dostala v roce 1946 na AVU v Praze, začala působit jako aktivní výtvarník pod vedením profesora Vladimíra Pukla. Její tvorba byla ovlivněna řadou faktorů. Své dětství, které nevnímala příliš radostně, prožívala v chudobě na okraji společnosti. Na její životní postoj měla vliv také poezie Jiřího Wolkera. Konkrétní rysy pak zaměření její tvorby dostalo při pobytu na Východním Slovensku, kde nějaký čas žila mezi Cikány. Získala mezi nimi spoustu přátel. Se svým partnerem a pozdějším manželem Jiřím Marešem žila krátce v Praze, ale pro nedostatek financí se uchýlili na Vysočinu. (Václav Horák)

Pozvánka na výstavu

#nahled|https://g.denik.cz/59/34/dolezalova_09890_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/59/34/dolezalova_09890.jpg|Pozvánka na výstavu Míly Doležalové v Prostějově#